Jezeří, Eisenberg, Aysemberg, Ezenberk, Isenberg
1365-?
Osada Jezeří, až do roku 1921 zvaná pouze Eisenberg, se nacházela při úpatí Krušných hor severozápadně od Mostu. Na jihozápadě těsně sousedila s obcí Albrechtice, ke které administrativně náležela. Spolu s ní patřila až do roku 1960 do okresu Chomutov. Jižně od Jezeří ležel Dřínov.
Název obce "Eisenberg" - Železná hora - mohl souviset s výskytem a zpracováním železné rudy v okolí (viz též názvy dalších obcí: Hamr, Vysoká Pec aj.). Měl různé podoby: Aysemberg, Ezenberk, Isenberg atd. Se jménem Eisenberg se poprvé setkáváme k roku 1365, kdy se s tímto predikátem objevuje Nevlas "de Lacu alias de Aysemberg", příslušník rodu pánů ze Rvenic, kteří jsou pokládáni za zakladatele hradu Jezeří - Eisenberka. Přesto, že od roku 1365 až do roku 1623 existuje nemálo dokladů o Eisenbergu, s největší pravděpodobností se netýkají obce, ale hradu, respektive zámku. Právě k roku 1623 je zmiňován v pobělohorské konfiskaci majetku Jana Mikuláše Hochhausera "statek Eisenberk zámek Eisenberk s dvorem poplužním a vinicí...", z čehož je možné odvodit, že na místě pozdější osady byl v té době nanejvýš dvůr. Ještě v polovině 18. století je uvedeno pouze, že při zámku Jezeří je bělidlo, cihelna a panské domky, v nichž bydlí různí řemeslníci. Teprve v roce 1787 je možné uvažovat o osadě se 16 domy, a to ve vlastnictví knížete Františka Josefa z Lobkovic. V držení Lobkoviců zůstala až do roku 1848.
V roce 1846 měla osada 30 domů se 199 obyvateli, převážně panskými úředníky a řemeslníky. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla v roce 1910. Tehdy zde žilo 231 osob. V polovině 50. let 20. století došlo u Jezeří vlivem postupující důlní činnosti k sesuvu půdy a z tohoto důvodu byla osada téměř celá vysídlena. Ještě v 70. a na počátku 80. let zde však byly trvale obydleny cca 3 domy, ovšem ne více jak s 8, resp. 3 obyvateli.
Osudy obce Albrechtice i osady Jezeří jsou, jak jsme se mohli přesvědčit, úzce spjaty s hradem, později zámkem Jezeří. Zmínili jsme již, že zakladateli hradu byli cca v letech 1363 - 1365 páni ze Rvenic, kteří zde sídlili až do roku 1407. Významnými vlastníky v 15. století byli pánové ze Slavic, kteří hrad drželi až do roku 1513, kdy jej získali Hochhauserové z Hochhausu, kteří provedli v roce 1549 jeho přestavbu na renesanční zámek.
Od roku 1623 byl pak zámek ve vlastnictví Lobkoviců, jež jej barokně upravili. Po požáru v roce 1646 byl však objekt delší dobu neobyvatelný. Jeho další přestavby byly provedeny kolem roku 1696 a znovu, po opětovném vyhoření zámku (1713), až ve 20. letech 18. století. V roce 1805 byla zřízena zámecká kaple Bolestné Panny Marie.
Raně barokní dvoupatrová budova zámku vytváří se čtyřmi kolmo připojenými křídly, zakončenými věžemi, půdorysný tvar písmene "H". Před hlavním průčelím je nehluboký čestný dvůr. Sochy Atlantů, nesoucí balkón nad hlavním vstupem, jsou připisovány tvorbě J. A. Dietze. Ze zámeckých místností lze zmínit velký oválný sál, v roce 1802 upravený na divadlo. Již v 18. století se však Jezeří stalo významným centrem hudebního života v kraji a jeho majitelé štědrými podporovateli hudby a umění.
Ve 20. letech 19. století byla při zámku zřízena okrasná zahrada a založen ve směru k Albrechticím zámecký park, který měl v roce 1838 rozsah 50 hektarů a v němž byla vysazena řada cizokrajných dřevin.
Během 2. světové války byla na zámku zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, kde byli vězněni zejména vysocí francouzští důstojníci. Po válce zámek sloužil různým, a to nikoli kulturním účelům, což se podepsalo na jeho neutěšeném stavu.
V 80. letech, díky intenzivní kampani různých nevládních organizací za jeho záchranu, nepodlehl snad jen zázrakem likvidačnímu záměru dolů, který jinak postihl obce v jeho okolí.
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 262 | 158 | 210 | 203 | 183 | 231 | 196 | 195 | 210 | 18 | 8 |
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět