Historie Litvínovska

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE

Výrobou elektrické energie (ale i tepla) se zabývá průmyslové odvětví, zvané energetika. Elektrická energie se zde vyrábí v elektrárnách, které podle použitelného prvotního zdroje energie dělíme na:

uhelné elektrárny
jaderné elektrárny
paroplynové elektrárny
vodní elektrárny
větrné elektrárny
v poslední době se začínají rozvíjet také elektrárny využívající tzv. biomasu a energii sluneční.

Prakticky 2/3 elektřiny se u nás vyrábějí z uhlí, z toho drtivá většina z hnědého. Nelze se proto divit, že na území Severočeské hnědouhelné pánve, kde jsou největší zásoby hnědého uhlí v ČR, pracuje celkem 5 velkých elektráren, 3 teplárny a 3 závodové elektrárny, jejichž celkový výkon představuje více než 1/4 elektrárenského výkonu v ČR.

ZPŮSOB ČINNOSTI UHELNÉ ELEKTRÁRNY

Uhlí ze zásobníku (1) se mele na jemný prášek v uhelném mlýnu. Odtud je ve směsi se vzduchem vedeno a foukáno do kotle (2), kde hoří, a vzniklým teplem se z vody vyrábí pára o tlaku až 25 kPa a teplotě až 500 °C i více. Pára je vedena do parní turbíny (6), která otáčí elektrickým generátorem (7) vyrábějícím elektřinu a ta je přes rozvodku (8) vedena ke spotřebitelům. Pára, poté co vykoná svoji práci v turbíně, je ochlazována v kondenzátoru (9) vodou z chladicí věže (10). Vysrážená voda je opět vedena do kotle.
Popel vzniklý spálením uhlí je spodem kotle odváděn na skládku. Spalinový plyn je odváděn přes popílkový filtr (3) do odsiřovacího zařízení (4). V nejčastěji používaném způsobu odsiřování mokré vápencové vypírce
se plyny zkrápí směsí vody a vápence. Odsířené a vyčištěné spaliny pak jsou vedeny do komína (5). Sádrovec, vzniklý z odsíření, je používán ve stavebnictví, nebo ukládán snnlu s nnnp

VÝVOJ ENERGETIKY NA MOSTECKU A V JEHO OKOLÍ

Podobně jako v jiných oblastech dnešní ČR začala se energetika i na severu Čech prosazovat především na závodech.
První zmínka o využití elektrické energie na Mostecku a v jeho okolí pochází z roku 1884. V tomto roce bylo provedeno osvětlení hlubinného Dolu Hartmann v Ledvicích a také povrchového dolu stejného jména.

Následovaly pak:

v roce 1891 osvětlení povrchového Dolu Robert (dnešní Jan Šverma) v Holešicích
v roce 1897 elektrárna na Dole Amalia II v Břežánkách u Duchcova a v Bílině
v roce 1898 elektrárna v Horním Litvínově a v Mostě
v roce 1899 elektrárna na Dole Amalia III v Ledvicích
v roce 1901 elektrárna na Dole Richard v Mostě (nyní Lom Ležáky), která dodávala proud i pro osvětlení ulic města Mostu.

Z veřejných elektráren byla nejvýznamnější elektrárna v Třmících u Ústí nad Labem, která zásobovala území od Liberce až po Most a Litvínov. Výstavba všech těchto elektráren probíhala živelně. Organizovaný rozvoj elektrifikace nastal až po vzniku samostatné ČR v r. 1918. Na Mostecku se tak v roce 1923 začala stavba elektrárny v Ervěnicích,která byla v r. 1926 uvedena do provozu.V roce 1948 rozšířena a v osmdesátých letech byla zlikvidována.

Během 2. světové války byla postavena elektrárna v Chemických závodech v Záluží u Litvínova (dnešní Chemopetrol Litvínov).

V r.1943 Němci zahájena výstavba elektrárny v Komořanech která byla spuštěna v r.1951.Jako teplárna zásobuje teplem města Most a Litvínov dodnes.A do sítě dodává elektřinu.
Mohutný rozvoj elektrifikace nastal po 2. světové válce. V šedesátých letech byla postavena elektrárna Ledvice u Bíliny, v sedmdesátých letech jižně od Mostu elektrárna Počerady. Další čtyři elektrárny byly postaveny v šedesátých až osmdesátých letech v Tušimicích a Prunéřově na Chomutovsku.
Všechny tyto elektrárny a teplárny využívají pro výrobu elektřiny a tepla hnědé uhlí, jehož bohaté zásoby se na Mostecku a v jeho okolí nacházejí.

ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI NA MOSTECKU

V současné době vyrábějí elektřinu a teplo v našem okolí tyto společnosti:

ČEZ (České energetické závody), a. s., Praha
Je to největší výrobce el. energie v ČR. Na Mostecku a v jeho okolí mu patří elektrárny:
Počerady s výkonem 1000 MW
Ledvice s výkonem 330 MW
United Energy kombinovaná výroba elektřiny a tepla s výkonem 236 MW

Na Chomutovsku to jsou elektrárny:

Tušimice I. a II. s výkonem 330 MW
Prunéřov I. a II. s výkonem 330MW 

1

2

/gallerous/get_image/Energetika_na_Mostecku.jpg/normal/gallerous/get_image/Energetika_na_Mostecku2.jpg/normal