Počátek stavby spadá do pozdně románského období po r. 1230. Přestavěn byl po r. 1270 v ranně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. stol. K vnitřní výzdobě patří křížová klenba a cenné gotické fresky ze 14. stol. Předsíň je renesanční ze 16. stol. Románsko-gotický kostelík Sv. Jakuba byl v 1. třetině 13. stol. Součástí šlechtického dvorce. Kostelík sv. Jakuba je nejstarší dochovanou památkou Mostecka. Příkladem sídla zřejmě příslušníka klientské organizace severočeských Hrabišiců je Bedřichův Světec (o. Most). Ve 30. letech 13. století zde zřejmě současně s kostelem opět zasvěcenému sv. Jakubu Většímu vznikl obytný areál, skládající se ze dvou do kamenného podkladu zahloubených objektů.
Jeden z nich měl patrně hospodářskou funkci, druhá budova byla obytná. Tvořil ji mohutný skelet s 8 obvodovými dvojicemi dřevěných sloupů o průměru cca 25 cm a jedním ve středu objektu. Zhruba 1 m zahloubené stěny tvořila dřevohlinitá konstrukce, břevna či prkna zasazená buď do drážek ve sloupech, anebo zakleslá za nimi; prostor mezi stěnami a jámou byl vyplněn písčitým zásypem.
Rozměry do skály vylámané jámy byly 4,5 m x 5 m, ale vnitřní prostor měl rozměry jen 3,2 x 3,5 m, tedy méně než dvě třetiny. Vzhledem k této masivní vertikální konstrukci vyslovil autor výzkumu J. Klápště hypotézu, že budova byla vícepodlažní, horní dřevěné patro například mohlo spočívat na roštu, položeném na soustavu nosných sloupů a půdorysně mohlo výrazně přesahovat přízemní část.
Sídlo ohrazoval jednoduchý plot, po němž zůstaly kůlové jamky a žlábky, částečně zřejmě palisáda, částečně plot či ohrada kombinující vertikální a horizontální články. Nedaleký kostelík sv. Jakuba Většího stál mimo ohrazení dvora, stejně jako hospodářské zázemí dvorce.
Nálezy drobných artefaktů ze dvora v Bedřichově Světci nabízejí pohled do vybavení takovéhoto drobného sídla: kromě zlomků keramiky, pískovcových žernovů, přeslenů a brousků zde byly zaznamenány i fragmenty nožů, pružinových nůžek, ale též podkov, částí udidel a ostruh, bronzová přezka atd.
Pozoruhodné jsou ovšem zejména dva fragmenty skleněných picích nádob s natavovanými vlákny, výmluvný doklad vyšší sociální úrovně obyvatele (obyvatelů) dvorce. Přesto ve srovnání s výstavným dvorcem ve Vroutku se jednalo o sídlo o poznání skromnější. Nálezy kostí také vypovídají o chovu hospodářských zvířat - krav, slepic a hus, a také malého plemene koní (v kohoutku vysokého cca 130 cm). Jen ojedinělé jsou nálezy kostí zajíce, jelena a koroptve.
Vedle těchto různých typů dvorců se také ve sledovaném období začal uplatňovat specifický typ motte - příkopem ohrazená věžovitá stavba, stojící na navýšené terase. Pozoruhodná je například mazanicí omazaná celodřevěná věž na vyvýšenině v Kundraticích (o. Most), jejíž mezní výšku odhadl autor průzkumu T. Durdík na 18 metrů! Předpokládá zde tedy čtyřpodlažní objekt s obranným polopatrem - podsebitím (Durdík, 1975).
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět