Anketa
Mělo by město vzít projekt Historie Litvínovska pod svá křídla, nebo by měly zůstat stránky nezávislé ?
Litvínovsko v číslech
Informace
Historie Střimic
Obec Střimice se rozkládala v těsném severovýchodním sousedství města Mostu.
Původ jména všije nejasný. Snad spočíval v osobním jméně "Střemut". Je znám v podobě Strymuz, Stremuz, Strimucz či v německém tvaru Striemitz, Strimitz.
Okolí Střimic bylo osídleno již v pozdní době kamenné a to nositeli kultury řivnáčské (cca 3000 - 2700 př. n. 1.) a kultury se šňůrovou keramikou (2700 - 2300 př. n. l.)- Známy jsou též nálezy ze starší doby bronzové (kultura únětická, 2000 - 1500 př. n. l.).
Obec je poprvé zmiňována v roce 1278, a to v listině mosteckého měšťana Arnolda, zvaného Episcopus, v níž věnoval oseckému klášteru roční příjem ze svého dvora ve Střimicích. Cisterciácký klášter v Oseku pak během následujícího období vyvinul prostřednictvím opatů zřetelné úsilí o získání Střimic do svého majetku, které bylo ukončeno v roce 1315 vykoupením všech platů v této obci. Od počátku 14. století pak náležely Střimice k panství oseckého kláštera a jeho součástí zůstaly až do roku 1848.
V polovině 18. století zde bylo zapsáno 22 hospodářů s rodinami a 7 podruhů, kteří kromě polí obdělávali i menší výměru vinic a chmelnic. V roce 1833 stály ve Střimicích 32 domy se 134 obyvateli, vrchnostenský dvůr a důl "Mariahilf", který ale během 2. poloviny 19. století zanikl.
V roce 1873 byla na katastru Střimic otevřena další šachta "Josef. Rozmach těžby v okolí obce (v roce 1900 byl otevřen na katastru Mostu důl Richard) i možnost pracovního uplatnění v nedalekém Mostě vedla k rozvoji Střimic. V roce 1900 zde již stálo 47 domů s 511 obyvateli, z toho 207 Čechy. Střimice se tak zařadily k obcím v průmyslové Části Mostecka, kde se počet českého obyvatelstva blížil 50%. Největšího počtu obyvatel (661) dosáhly Střimice v roce 1930. V období II. světové války se v blízkosti obce nacházely pracovní tábory. Po roce 1945 je nahradilo internační středisko určené k odsunu německého obyvatelstva.
Na návsi stávala již na počátku 20. století kapie sv. Anny neurčeného stáří.
Obec Střimice byla připojena v roce 1947 jako osada k městu Mostu. Do konce 50. let zanikla, jako jedna z prvních obci na Mostecku, v důsledku rozšiřování povrchových dolů v blízkém okolí města. Její jméno dnes připomíná jen název jedné z důlních výsypek.
Původ názvu obce
Vesnici, na niž v našem cyklu o původu místních jmen padl výběr tentokrát, připomíná dnes označení jedné z důlních výsypek.
Ves přitom patřila k nejstarším na Mostecku, od 2. poloviny 70. let 13. století se rozkládala v blízkém severovýchodním sousedství Mostu. V roce 1947 se stala jeho osadou a do konce 50. let 20. století jako jedna z prvních obcí kvůli rozšiřování povrchových dolů zanikla. V listinách je poprvé zmiňována k roku 1278, staré doklady uvádějí tvary Strymuz, Strimuez, Stremuz, Strymuez, Strimus, Strymitz, Strimucz, Strimitz. Název se rozhodně nejeví příliš průzračným, ani na druhý či třetí pohled ne. Co se nám vybaví, když ho vyslovíme?
Možná v pojmenování slyšíme ostří, ostřici a při silném zapojení fantazie dokonce stříbrné mince. Že by se v případě Střimic jednalo o bohatou obec, v níž všude vesele cinkaly stříbrňáky? Či snad byli její obyvatelé ostřejší povahy? Anebo jen používali nástroje s výrazně nabroušeným ostřím? Mohl by být důvodem volby tohoto místního označení hojný výskyt rostliny ostřice v okolí? Bez výhrad taková vysvětlení asi přijmout nelze, s ostrostí název patrně nesouvisí. Vznikl tedy například díky nápadné střídmosti místních obyvatel, byla ves původně zvána Střídmice a souhláska -dz pojmenování zmizela dřív, než bylo písemně zaznamenáno? Opět samá voda, zdá se... Přihořívat by mohlo ve chvíli, kdy se z moudrých knih dozvídáme, že název byl vytvořen od jména zakladatele vsi. Koncovka osobního jména, od něhož bylo místní odvozeno, byla -ut či -út (podobně známe Olomút - Olomouc a Chomut - Chomutov).
Staré prameny uvádějí, že v osobních jménech na -ut měla tato přípona lichotivý význam. Vida... Pojďme ale dále. Zbývá rozhodnout, ke kterému osobnímu jménu patří kořen slova. Nabízejí se zde totiž dvě varianty: Střimel, nebo Strmil. Základ jména Strmil byl strъm- čili strmý. Jedná se o původní praslovanské slovo s významem „svažující se dolů". Nositel takového přízviska buď miloval srázy, to, co bylo strmé, spádné, srázné, nebo to byl ten, kdo se snažil, dychtil. Podstatou jména také mohl být výraz strem-, v češtině střem-. Zakladatel nebo vlastník Střimic by byl Střemut, jeho dvůr Střemuc dvór, pak se psalo Střimuc a přehláskou byl utvořen německý tvar Strimûtz (doklad Strymuez). Češi užívali podobu Střimic a analogií podle jmen na -ice jsme dostali Střimice. Hoří?
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět