Intenzivní růst těžby hnědého uhlí a rozvoj průmyslu v druhé polovině 19. st. zcela proměnil město Duchcov a krajinu, která jej obklopovala. Město bylo zbaveno úzkého prstence hradeb a dříve volná předměstí byla zastavěna novými objekty. Zatímco při starém nádraží vznikla výstavní městská čtvrť (dnešní Jižní město) s prostorným náměstím a honosnými domy v okolí, vysoký příliv dělnického obyvatelstva začaly pohlcovat hornické kolonie vznikající na okrajích města. Běžnými se staly přízemní domy se sedlovými střechami o nízkém sklonu, tzv. „baráky". Vedle nich však v první polovině dvacátých let minulého století Duchcov získal již moderně řešenou kolonii, vystavěnou jako tzv. zahradní město.
Otázka bydlení dělnictva a sociálně slabších vrstev zaměstnávala od 19. st. architekty celého světa. „Otázka sociální, jest mi nyní nejmilejší" napsal ve své korespondenci otec české moderní architektury, wagnerián Jan Kotěra. Jako model sociálního bydlení zpracoval ještě před první světovou válkou projekt lounské kolonie železničních zaměstnanců. Jednalo se o jeden z našich nejvýznamnějších, moderních urbanistických komplexů, vycházející z teorie zahradního města. Svého velkého učitele Kotěru v otázce sociálního bydlení následoval i architekt Jindřich Freiwald.
Freiwald se narodil 6. 6. 1890 v Hronově, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, v r. 1921 společně se stavitelem ing. Jaroslavem Böhmem založili projektovou kancelář Freiwald-Böhm. Jeho stavby vyrůstaly v Praze (Ořechovka) a po celém Československu. Projektoval mimo jiné i Masarykovu kolonii v Chustu na Podkarpatské Rusi. Freiwald byl jako aktivní účastník Pražského povstání v květnu 1945 odvlečen jako rukojmí ustupujících jednotek SS a nedaleko Prahy byl zastřelen.
Na objednávku Ministerstva veřejných prací navrhl v první pol. 20. let pro Duchcov moderně řešenou hornickou kolonii, jejíž výstavba byla v r. 1923 zahájena. Místo obvyklých baráků se objevují moderní dvoupodlažní domky, řešené jako řadová zástavba nebo jako solitérní stavby. Při urbanistickém řešení kolonie se Freiwald volně inspiroval vzorem kruhového města anglického Ebenzeera Howarda. Část jeho kolonie je řešena na půdorysu dvojice kružnic soustředných k centrálnímu prostoru. Vnitřní okruh tohoto centra je sevřen čtvrtkružnicí řadové zástavby (v ul. Vrchlického), vnější pak řetězem soliterních domů (Malá Okružní). Středem zástavby je prolomena brána s komunikací. Prostor je z jižního směru uzavřen zástavbou v ul. Osecká, s charakteristickými strmými trojúhelnými štíty zdobenými soustavou dřevěných prvků, které Freiwald s oblibou používal. Domy jsou obklopeny množstvím zeleně, v předzahrádkách a v prostoru mezi zástavbou, která postrádá uzavřené bloky.
Architektonický výraz domů je ovlivněn dozníváním poválečných forem kubismu, s charakteristickou geometrizací průčelí a tektonické soustavy. Pestrá textura řešení povrchů staveb s uplatněním dobových pohledových omítek, soklů s režným cihelným zdivem nebo kamennou podezdívkou jen odkazuje na dědictví předválečné Kotěrovské moderny.
Bohužel, stavební vývoj posledních desetiletí spojený se zástavbou proluk narušil původní urbanistický koncept areálu kolonie a značně setřel jednotný vzhled všech objektů. Rovněž zmizela řada působivých detailů a stavebních materiálů. Objevují se různé typy a barevnosti omítek, nátěry cihelného zdiva, nevhodné druhy krytiny, ze střech zmizela volská oka vikýřů.
Freiwaldova kolonie vtiskla podobu části našeho města a představuje jeden z nehodnotnějších souborů moderní architektury v Duchcově. Navzdory tomu, že Freiwald vytvořil několik významnějších sídelních projektů, jsou kvality duchcovské kolonie připomínány v několika učebnicích dějin architektury.
Poslední komentáře
1 rok 5 týdnů zpět
1 rok 18 týdnů zpět
1 rok 18 týdnů zpět
1 rok 18 týdnů zpět
1 rok 24 týdny zpět