Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Evangelický kostel Vzkříšení v Hrobu. Základní kámen položen 12.12.1900, veřejnosti předán 1902.
Secesní stavba kterou projektovali drážďanští architekti Rudolf Schilling a Julius Gräbner. Oltářní obraz Vzkříšení Ježíše Krista namalovala manželka prvního místního pastora Ungnada, jejich syn se stal později vikářem.
Za I. světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny nové litinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.
Smutná minulost
Evangelický kostel Vzkříšení v Hrobu je před zhroucením. Na 106 let staré stavbě se přirozeně podepsal zub času. K tomu ještě v loňském roce zloději rozkradli střešní krytinu i plech a dílo nejhorší zkázy natropila voda.
Ta teď volně vtéká dovnitř a už stačila promáčet nosnou klenbu. Původní vitrážová okna jsou vytlučená a interiér dokonává pod útoky vandalů.
Na havarijní stav objektu, který je v majetku Církve československé husitské a má statut kulturní památky, upozornil Deník fotograf Regionálního muzea v Teplicích a Hrobský patriot Jan Kašpar.
Už více než čtyřicet let, pravidelně každý den ručně natahuje hodiny na kostelní věži a stavbu má zdokumentovánu ze všech úhlů pohledu. „Mše se tu sloužily ještě v padesátých letech. Ale bohužel také pamatuji, jak koncem šedesátých let byly kostelní lavice kompletně vytrhány a topilo se s nimi ve škole," vzpomíná Kašpar. „Jakmile se s tím kostelem nezačne okamžitě něco dělat, spadne," zdůrazňuje.
Podle architekta Stanislava Flesara má Hrobský kostel Vzkříšení reálnou naději na zmrtvýchvstání. „Zachraňoval jsem víc kostelů v daleko horším stavebním stavu," tvrdí. Podle něj je především třeba urychleně opravit střechu a průběžně kontrolovat, když někde nějaká taška vypadne. „Bylo by dobré, kdyby se obec ke kostelu nestavěla zády a snažila se pro něj najít nějaké využití. Důležité je, aby ten objekt žil, dát mu nějakou náplň," tvrdí památkář. Jako příklad uvádí Litoměřicko, kde starostové obcí mají k záchraně památek, byť církevních, naprosto jiný přístup než v našem regionu.
Možná se blýská na lepší časy už i v Hrobě. Zdá se, že město se s církví domluvilo nebo spíš, dle vyjádření starosty Zdeňka Bláhy, bylo k domluvě donuceno: „Protože kostel nevlastníme, budeme těžko shánět finance na jeho opravu. Oficiálně do něj peníze strkat nemůžeme. Spíš se budeme snažit hledat cesty, jak spolu s církví nějaké získat, například sponzorsky či přes kulturu z evropských fondů a hlavně přispějeme prací," slibuje Bláha.
Nadějná současnost
Církvi československé husitské se zatím podařilo získat dotaci ve výši 100 tisíc korun z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR. Dalších 30 tisíc korun přidala sama církev a město Hrob přispělo na záchranu kulturní památky 50 tisíci korunami. Ve spolupráci s ním probíhá od počátku tohoto týdne rekonstrukce krovů a střešní krytiny a na kostele „řádí" pokrývači.
Na začátku března 2008 je téměř hotovo ! Město Hrob má zažádáno o dotaci z evropských fondů ve výši 30.000 000 korun ,zda uspělo ,se bude vědět po prázdninách.
Za církev na stavbu dohlíží stavební technik Miroslav Klimeš. Ten tvrdí, že od příštího roku vejde v platnost smlouva mezi Církví československou husitskou a Městem Hrob o pronájmu kostela městu s tím, že v něm bude provozovat kulturní akce. „Společně se z různých dotačních titulů budeme snažit kostel zrekonstruovat, aby byl funkční a mohl být k těmto aktivitám využíván," upřesňuje Klimeš.
Pro turisty
Je v majetku Církve československé husitské a má statut kulturní památky. V současné době je kostel uzavřen, jeho stavbu je možné obdivovat pouze zvenčí.
Internetové zdroje
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět