V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Založení první české veřejné knihovny předcházel v roce 1894 vznik Ústředního svazu dělníků hornicko-hutnických a jejich odborných, vzdělávacích a čtenářských spolků v Mostě. Rozvoj odborového hnutí se samozřejmě projevil i v Lomu, kde byla v roce 1895 založena místní odbočka Národní jednoty severočeské. Odbočka spolu s dalšími místními organizacemi, jako byly např. místní výbor Ústřední matice školské, Sokol, čtenářský odbor Spolku lomských horníků a hutníků nebo Mladá Čechie, daly podnět k založení první veřejné české knihovny Čelakovský. Ustavující schůze byla svolána na 21. května 1899 a zúčastnili se jí zástupci jmenovaných lomských spolků.
Mladá Čechie darovala knihovně do začátku několik knih, stejně jako ostatní spolky spolu s peněžní podporou. Na schůzi byli zvoleni knihovníci. Knihy byly půjčovány každému za poplatek. Za knihu bez obrázků čtenáři platili 2 krejcary, za obrázkovou 5 krejcarů. Rok po založení již vlastnila knihovna 667 svazků. Vzrůstal počet čtenářů, tedy bylo nutno obstarávat spolků nestačily, proto se hledaly nové zdroje příjmů. Ve prospěch knihovny se pořádaly různé slavnosti, akademie a taneční zábavy. Zprvu byla knihovna umístěna v soukromé budově v dnešní Nádražní ulici, později pak byla přestěhována do hostince Bio Brož, později se přestěhovala do hostince na Oseckou ulici, dříve Legionářskou třídu, ale pro neshody s hostinským došlo k dalšímu přestěhování do obecní místnosti v čp.10 na nám.Republiky, kde byl také hostinec.
Na stížnost hostinské, že němečtí hosté přestali po nastěhování české knihovny do hostince docházet, byla knihovna nucena souhlasit s placením nájemného dvanácti korun měsíčně. Ani s tím nebyla hostinská spokojena, proto byla knihovna zpět přestěhována do hostince na Legionářské třídě. Prvním správcem knihovny Čelakovský byl Bohumil Fišer, který funkci zastával dva roky. Jeho nástupcem byl Jan Procházka. Tito dva první knihovníci byli lomskými dělníky. Po rozšíření dvojtřídní české školy jim pomáhali učitelé Bradáč a Veselý. Po převzetí knihovny obcí byl zvolen předsedou knihovny František Novotný. Funkci pokladníka zastával p.Urban a jednatele p. Kaplan. Prvním knihovníkem obecní knihovny byl zvolen učitel Pánek, po dvou letech ji převzal Jan Marášek.
V dané době měla česká knihovna značný význam nejen svou činností vzdělávací a výchovnou, ale hlavně podporou české menšiny v Lomu. V současné době provozuje Městská knihovna v Lomu svou činnost v budově městského úřadu na nám. Republiky 13 a v pobočce v Loučné. Knihovní fond 22 000 svazků spravují dvě pracovnice. Knihovna má 300 registrovaných čtenářů, kterým nabízí mimo beletrie i literaturu historickou, oddechovou a naučnou. Nejstarší čtenář lomské knihovny se narodil v roce 1924, nejmladší v roce 2002. V knihovně je zřízeno informační centrum a veřejný přístup k internetu. Mimo knih nabízí knihovna mnoho naučných a zábavných akcí a besed pro děti a mládež i pro dospělé a seniory. Díky podpoře města, které je jejím provozovatelem, má široká veřejnost možnost vzdělávání a zábavy i po více jak sto letech.
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
3 roky 35 týdnů zpět
7 let 3 dny zpět
7 let 14 týdnů zpět
7 let 14 týdnů zpět
7 let 14 týdnů zpět