Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
Roku 1845 začal otvírat a také otevřel sklářský mistr Josef Fiedler z Oseká ve východní části katastru Ladunku (nynější Loučné) na tzv. zadním palouku nehluboký povrchový hnědouhelný lom nákladem 1 600 zlatých. Tento malý lom byl pojmenován na Důl Theodor a jednalo se o první hnědo-uhelný důlní provoz v dějinách hornictví města Lomu. Hnědouhelný lom Theodor byl 53 m hluboký a uhlí se v něm dobývalo po směru sloje podél výchozu. Vedle tohoto zde byla vyhloubena nehluboká šachta, dosahující do hloubky 50 m, do které vstupovali havíři upadni štolou, raženou od východu uhelné sloje po sklonu, vytvořeném tektonickými skoky. Později však musela být pro výskyt častých podzemních požárů uzavřena. Na Theodoru se ročně vytěžilo asi 25 000 centů hnědého uhlí. Fiedlerův lom Theodor byl v provozu až do 90. let 19. století.
V roce 1872 byla založena Duchcovská uhelná společnost, které se podařilo získat koupí několik desítek dolových měr v Loučné a v Horním Lomu. V polovině 80. let 19. století prováděla Duchcovská uhelná společnost v prostoru dolových měr v Loučné a v Horním Lomu průzkumné vrty, zhruba jihozápadně od povrchového lomu Theodor v Loučné. Při těchto geologických pracích narazila na hnědouhelnou sloj. Hned poté bylo roku 1886 na parcele č. 1 470 v katastru obec Lom započato s hloubením těžní jámy ( konečná hloubka dosáhla 52 m ) a roku 1887 na parcele č. 1 478/2 v katastru obec lom s hloubením větrací jámy ( konečná hloubka dosáhla 52,12 m ). Tak mohl být v roce 1888 uveden do provozu nový malý hlubinný důl, který byl pojmenován podle nedalekého hnědouhelného povrchového lomu rovněž na Důl Theodor. Tak v Loučné a v Horním Lomu existovaly dva důlní závody nesoucí jméno Theodor, které bychom mohli označovat jako povrchový lom Theodor I. v Loučné a hlubinný důl Theodor II. v Horním Lomu.
Hlubinný Důl Theodor v Horním Lomu byl 52 m hluboký. Nad těžní jámou byla zbudována těžní věž, která byla ještě dřevěná. Důl vlastnila Duchcovská uhelná společnost. Na Theodoru se uhlí dobývalo za účelem geologického průzkumu hnědouhelné sloje podél jejího výchozu, kde byla řada stupňovitých skoků a tektonických poruch, aby mohl být určen vhodný zarážkový bod pro hloubení těžní jámy příštího dolu Marie v Lomu. Poté co byla zahájena těžba na novém Dole Marie, byla v roce 1895 na hlubinném Dole Theodor ukončena těžba a Důl Theodor byl následně spojen s novým Dolem Marie v Lomu. Stará těžní jáma Dolu Theodor byla přestavěna na větrací výdušnou jámu, která ovětrávala severní úsek dolového pole Marie a starý Důl Theodor byl provozován již jen jako vedlejší provozní úsek Dolu Marie. V roce 1923 byly těžní a větrací jáma Dolu Theodor zasypány a prostor Theodoru definitivě uzavřen.
Pozůstatky z hlubinného Dolu Theodor v Horním Lomu, který po celý čas vlastnila Duchcovská uhelná společnost, a z Fiedlerova povrchového lomu Theodor v Loučné dnes již nenajdeme. V prostoru starého lomu vznikl na počátku 40. let 20. století povrchový lom S. K. Neumann I. a v prostoru starého hlubinného dolu vznikl zase v polovině 50. let 20. století povrchový lom S. K. Neumann II.
Kronika důlních závodů města Lomu a Mariánských Radčic
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět