Benedikt jako zdroj uhlí
V sousedství Vtelna bylo uhlí těženo tzv. selským dobýváním již v polovině 19. století. První záznam o tom je v horní knize Horního úřadu v Hrobech ze 4. 4. 1845. Píše se v ní, že osecký klášter na tomto ložisku vlastní dvanáct důlních měr, které pokrývaly celé území budoucího lomu. Až do roku 1875 zde zřejmě probíhala pouze jednoduchá hlubinná těžba. Teprve v roce 1957 se zde však otevřel povrchový důl - lom, který zde těžil až do roku 1963. V podloží uhelné sloje se zde vyskytovaly jíly bohaté na hliník a titan. Od původního záměru jejich průmyslového využití se však upustilo. V létech 1954 až 1963 se na Benediktu vytěžilo celkem 1 744 000 tun uhlí.Většina nadložních zemin se zde ukládala na sousední pozemky v západním sousedství lomu a tato vnější výsypka byla dosypána v roce 1960. Vytěžený prostor zůstal proto z větší části nezasypán.
Co s ním ?
Jednalo se o území v těsném sousedství nové zástavby Mostu. Již jeho územní plán z roku 1962 počítal s dodatečným zavezením zbytkového lomu Benedikt a s následným zastavěním obytnými bloky pro cca 10 až 15 tisíc obyvatel. Po revizi tohoto územního plánu, kdy již bylo zřejmé, že Most nebude mít sto tisíc obyvatel, však bylo od toho upuštěno. Následovala snaha lom zavézt postupně městskými odpady a zeminami z přebytečných výkopů z města - a následně prostor zalesnit.
V roce 1964 však byla na Báňských projektech v Teplicích vypracována srovnávací studie, a to ve dvou alternativách: buď celé území o výměře 37,3 hektarů zalesnit, nebo zde založit v hlubší části vodní nádrž o ploše hladiny 18,8 ha a zbytek zalesnit. Po mnoha složitých jednáních a konzultacích zvítězila varianta „mokrá" s okolním lesoparkovým zalesněním.
Rekultivace
O způsob rekultivace vnější výsypky se spory nevedly. Již od roku 1961 zde byly proto prováděny terénní úpravy tak, aby mohly být svahy o výměře 5,93 ha zalesněny. Na náhorní plošině o rozloze 22,78 ha byla provedena rekultivace zemědělská s překryvem nové orniční vrstvy, protože zde byly v této době na Mostecku dostatečné zásoby zachráněné ornice. To vše proběhlo do roku 1965.
S prostorem vlastního lomu to bylo složitější. Nejen že musel být zajištěn zdroj vody o žádoucí kvalitě. Projektanti se dlouho nemohli dohodnout s hydrogeology na tom, jestli zde bude možné vybudovat dostatečně účinné těsnění, neboť bylo zřejmé, že jsou zde značně propustné horniny, kterými by napuštěná voda stále unikala. Do řešení bylo zapojeno několik výzkumných a projektových ústavů. Výsledkem bylo rozhodnutí vodní nádrž vybudovat. Avšak za předpokladu vybudování těsnicí clony z jílocementového betonu o síle 70 cm, a sice v délce 613 metrů, zapuštěnou až do hloubky 25 metrů, do vrstvy nepropustných podložních jemnozrnných terciérních jílů. Jinak by voda z nádrže unikala pod zemí směrem ke Vtelnu.
Kladně byl ověřen i další důležitý předpoklad.A sice reálnost zajištění vhodného zdroje vody z průmyslového přivaděče. První napuštění této nádrže bylo proto uskutečněno čistou vodou přitékající potrubím průmyslového přivaděče do Mostu až z Ohře. Kladně byla ověřena i možnost úspěšného ozelenění svahů lomu. Ani tento problém však nebyl vzhledem ke sterilitě zemin a prudké svážnosti svahů jednoduchý, neboť se zde jednalo o ekologicky extrémní a erozí ohrožované stanoviště. V té době bylo zdejší ovzduší navíc silně kontaminováno vysokými koncentracemi průmyslových škodlivin, což omezovalo rekultivátory ve výběru vhodných druhů keřů a stromů.
Vše však bylo úspěšně dořešeno do roku 1967. Pak následovaly projekční práce, kterými přispěl pražský projektový ústav Hydroprojekt. Vlastní realizace rekultivací zbytkového lomu započala v roce 1970 rozsáhlými a náročnými terénními úpravami, výstavbou těsnicí hydrogeologické clony a v roce 1973 povážkou orničních zemin na plochy určené k ozelenění - a nato byla realizována vlastní výsadba stromů a keřů. Pěstební práce spočívající v likvidaci konkurenční vegetace a ochraně před okusem zvěří zde pak probíhaly 12 let až do roku 1985, kdy na to navázaly mostecké Technické služby.
Čert však nikdy nespí
Vzhledem k extremitě stanovištních podmínek, hlavně na svazích orientovaných k jihu, docházelo k nadměrnému přehřívání povrchu a k vysoušení zemin - a proto i ke značným úhynům vysázených kultur. Pamatuji, že jsme v prvních létech po výsadbě podstatnou část stromů zachránili po dohodě s mosteckými požárníky, kteří tam několikrát během suchého období přijeli s hadicemi cvičit. Stromky pak měly možnost rychleji zakořenit a prorůstat do hlubších vrstev, odkud mohly odebírat více vláhy. Dosadby pak byly prováděny výhradně s použitím vesměs teplomilných keřů a stromů. Další obtížný problém se týkal vody. Přes důkladnou těsnicí clonu voda z nádrže sice nepronikala, nacházela si však cestičky úniku na jiných místech. Zvláště tam, kde se vyskytovaly přepálené a rozpukané jíly - porcelanity.
A navíc. V oblasti Vtelna nespadne ročně v dlouhodobém průměru ani 500 mm srážek. Je zde proto velmi teplé klima, takže se zde z vodní hladiny ročně vypaří asi 750 mm. Na vyrovnání tohoto rozdílu přírůstek ze srážkové a ani z podzemní vody nestačí. A navíc docházelo k významnému zvyšování ceny užitkové vody. Bylo proto nad síly uživatele tohoto areálu, města Mostu, aby dotoval stále se zvyšující nároky na přiváděnou vodu.
Konec dobrý, všechno dobré
Mostečtí v těchto souvislostech naplnili známé pořekadlo, že co nás nezabije, to nás posílí. Bylo rozhodnuto část dosud zaplavené plochy zasypat, čímž se zmenšila plocha vodní hladiny, a proto i velikost výparu do té míry, že došlo k vyrovnání bilance přirozeného přítoku vody s výparem z hladiny.
Vznikly zde dvě menší nádrže, výška jejichž hladin je již dlouhou dobu poměrně stabilizovaná. A zavezená plocha byla velmi účelně využita ke zřízení několika sportovišť a velmi atraktivního dětského areálu. Obvodová komunikace je navíc upravena tak, aby sloužila nejen pěším, ale i cyklistům a kolečkovým bruslařům. Atraktivitě přispívají i restaurace, které účelně doplňují funkčnost a dokreslují architekturu tohoto krajinného celku. Benedikt je navíc známý pečlivě udržovanou zelení - což z něho dělá velmi hodnotný a intenzivně využívaný městský sportovně- -rekreační areál, jakým se může pyšnit jen málokteré město. Dnešní Benedikt je nejen mimořádně úspěšnou rekultivační akcí a dokladem úspěšné obnovy krajiny dočasně propůjčené těžbě, která se stala vzorem pro řadu dalších v revíru.
Je výsledkem příkladné spolupráce rekultivátorů s řadou výzkumných a projektových organizací a hlavně s městem, které již v roce 1965 začlenilo vytěžený prostor lomem Benedikt v rámci územněplánovacích aktivit do nového intravilánu a cíleně veškeré činnosti v tomto území aktivně podporovalo. Příště se seznámíme s problematikou rekultivačního přerodu bývalého lomu Vrbenský v další příměstský sportovně-rekreační areál Mostecka, známý pod názvem Matylda, v jehož prostoru probíhají v současném období významné změny k lepšímu.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět