V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Budova oseckého nádraží je součástí železniční tratě Most - Dubí - Moldava, jako pokračování železniční tratě Praha - Slaný - Louny - Most. Nultý kilometr tratě není proto situován do Mostu, ale do Prahy. S odbytišti uhlí v Praze a českém vnitrozemí jsou také spojeny první projekty tratě z roku 1869. Definitivní koncesi na vybudování tratě z Prahy do Duchcova získala roku 1870 společnost hraběte Bedřicha Thun-Hohensteina, zakladatele pozdější společnosti Pražsko-duchcovskě dráhy.
Další vhodná odbytiště pro uhlí z rozrůstající se hornické činnosti v severočeské podkrušnohorské hnědouhelné pánvi se nacházela v sousedním Sasku. Při relativně krátké vzdálenosti z české strany Krušných hor do sousedního Saska bylo však nutné překonat výškový rozdíl až 700 metrů v náročném horském terénu. K výstavbě tratě z Mostu přes Krušné hory do Saska obdržela společnost Pražsko-duchcovskě dráhy koncesi v roce 1872.
Snahy o rychlou výstavbu však narážely na nedostatek finančních prostředků. Roku 1876 byl předán do pravidelného provozu úsek z Mostu do Oseka. Výstavbu celého, bezmála 40 kilometrového úseku železniční tratě z Mostu na Moldavu v Krušných horách, byla dokončena až roku 1884.
První nákladní vlak přijel do Moldavy 6. prosince 1884. Stavební práce probíhaly také na sousední saské straně na trati z Freibergu do Moldavy. Roku 1876 došlo k otevření úseku Freiberg - Bienenmuehle, úsek Bienenmuehle - Moldava byl pro nákladní přepravu otevřen roku 1884. Pravidelný provoz osobní dopravy byl na saské straně zahájen roku 1885. Na české straně byl zpočátku provoz osobní dopravy oproti provozu nákladnímu zanedbatelný, postupem času však narůstal.
Zaběhnutý provoz trati neohrozily měnící se společenské režimy, ani ztráta významných odbytišť uhlí v Sasku, ba ani první světová válka, osudnou se pro trať stalo až přerušení provozu na německé straně po druhé světové válce a následné vytrhání kolejí. Provoz na trati se již nikdy nevrátil na předválečnou úroveň. Nerentabilita tratě se tak stala hlavním důvodem opakovaných snah o její zrušení. Nejvážnější ohrožení moldavské tratě pak nastalo v roce 1996, kdy byla trať plně uzavřena.
Do řešení nepříznivé situace se zapojili jak příznivci železnice, široká občanská veřejnost, tak i zástupci místních samospráv a po nezbytných opravách byl provoz obnoven ještě téhož roku.
V roce 1998 byl z iniciativy Společnosti přátel krušnohorské železnice nejcennější a zároveň nejkrásnější úsek železniční trati Louka u Litvínova-Moldava v Krušných horách vyhlášen za kulturní a technickou památku České republiky. V areálu nádraží je k vidění maketa přibližné podoby gotického hradu Rýzmburk.
Od vlakového nádraží se městský okruh připojuje k části přírodního okruhu naučné stezky. Informace o dalších zastaveních jsou proto v části brožury věnované tomuto okruhu.
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět