Salesius Krügner, opat oseckého kláštera (cca v letech 1840) a velký milovník krušnohorské přírody, zanechal své jméno dnes státem chráněnému přírodnímu výtvoru. Skalní bloky, tvořené zbytky rozrušených vrstev hornin, vzniklých prokřemeněním původních třetihorních pískovcových vrstev, byly následně uvolněny a přemístěny soliflukcí (půdotokem), ve starších čtvrtohorách. V křemenci jsou zachovány otisky a jádra sladkovodních třetihorních mlžů rodu unio.
Cílem oblíbených výletů byla v minulosti nejen okolní romantická krajina, ale i gloriet s vyhlídkou umístěný na vrcholu nejvyššího skalního útvaru. V sousedství se nachází jeden z četných kamenolomů, těžících v minulosti zdejší pískovce a křemence, používané například k výrobě kašen a mlýnských žernovů.
Na vrcholu Salesiovy výšiny byla zřízena jednoduchá vyhlídka, která byla doplněna glorietem, odkud býval nádherný rozhled do okolí. Dnes už na vrcholu nalezneme pouze torzo.
V sousedství skalního města se nachází jeden z četných kamenolomů, těžících v minulosti zdejší pískovce a křemence, používaně například pro výrobu kašen a mlýnských žernovů. Další těžba probíhala v podzemí, kde se rozkládá důlní pole bývalého hnědouhelného revírního dolu Nelson VIII, zvané Salesiův revír.
V okolí skalního města je velmi zajímavý i lesní porost, tvořený převážně letitými buky, které díky stanovištím na kamenných blocích mnohdy rostou do bizarních tvarů. Salesiova výšina je chráněnou přírodní památkou a je vyhlášena přírodní památkou. Lezení po skalních blocích, sběr zkamenělin a chůze mimo vyznačené stezky jsou zakázány.
Pokusná plocha ochrany lesních mravenců na Salesiově výšině
Mohutná i menší hnízda mravenců, rozesetá po okolních dubinách byla do těchto míst převezena ze zrušené rezervace Vršíček u Bíliny, která musela ustoupit skrývce hnědouhelné sloje na přelomu 70. a 80 let. Teplickým ochráncům přírody se podařilo zachránit 50 hnízdních kup mravenců Formica polyctena a založit z nich nové mateční kolonie v Českém středohoří a na úpatí Krušných hor.
V naší přírodě se vyskytuje na sto druhů mravenců, lidskou populací vnímaných víceméně jako obtížní škůdci. Lesní mravenci rodu Formica jsou však výjimkou. Účinně hubí některé z obávaných druhů škodlivého lesního hmyzu, například obaleče dubového, píďalku tmavoskvrnáče, bource borového a bekyni mnišku.
Již od dvacátých let minulého století probíhaly pokusy s aktivní ochranou lesa pomocí vhodného seskupení hnízdních kup mravenců v daných lokalitách. Pět hnízd lesních mravenců na 1 ha lesního porostu Je schopno zajistit jeho aktivní ochranu před působením škodlivého hmyzu.
Protipólem ekologické ochrany lesa byly v minulosti hojně používaně jednorázové chemické likvidace škodlivého hmyzu, při nichž byli zahubeni i ostatní živočichové pro les užiteční. Naproti tomu mravenci mají v okruhu svého teritoria možnost ovlivňovat výskyt hmyzu po celé vegetační období bez negativních dopadů na své okolí.
Existence lesních mravenišť má také svůj nezanedbatelný význam pro zachování přirozeného potravinového řetězce, zejména pak v případě některých ohrožených druhů lesní zvěře. Například dnes vzácný tetřívek, jeřábek, ale i tetřev vyhledávají tuto potravu zejména v době výchovy mláďat.
Červenohnědí lesní mravenci rodu Formica staví svá hnízda ve tvaru kupek z jehličí a drobných větviček. Na trase naučně stezky můžeme spatřit také větší černě zbarvené dřevokazné mravence rodu Camponotus, kteří si vyhledávají svá hnízda v odumírajících stromech nebo pařezech.
Největšími přirozenými nepřáteli mravenců jsou hrabaví a datlovití ptáci. Mezi obávané nepřátele mravenců patří bohužel i člověk, který často hnízda poškozuje, čímž se však vystavuje nebezpečí finančního či trestního postihu, protože lesní mravenci patří mezi zákonem chráněné druhy živočichů.
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět