Historie Litvínovska

Také v tomto dílu seriálu o vzniku místních názvů setrváme v prostoru jihozápadně od Mostu a začít bychom tentokrát mohli větou (byť lehce obměněnou), jíž začínají české pohádky: Byly nebyly - Bylany... Od dávných časů, čili od samého počátku 13. století, necelou míli (tj. asi sedm kilometrů) od našeho starého královského města ležela víska uvedeného jména, jež se nacházela v držení oseckého kláštera. Obklopovaly ji Vršany na severozápadě, Čepirohy a Velebudice na severovýchodě a jižně od ní se rozkládaly Nemilkov a Havraň. Dnes už o Bylanech musíme hovořit pouze v minulém čase, neboť obec byla v roce 1978 zlikvidována v souvislosti s výstavbou objektů Pozemních staveb.

Z předchozích čísel Listů je nám již známo, že Bylany, jakožto název končící na -any, patří do skupiny místních jmen původně označujících obyvatele a následně přenesených na základě určité vnější souvislosti na místo, kde tento lid přebýval. Opět je nutno vypátrat spojitost, která by byla základem jména. V případě Bylan nehraje rozhodující roli žádná geomorfologická záležitost, žádné prolákliny, vyvýšeniny a jiné nerovnosti zemského povrchu, ani bažiny, mokřiny či naopak souše. Mnohé čtenáře už možná napadlo, že označení by se mohlo vztahovat ke slovu bylina.

A ejhle - úvaha je to správná. Základem pojmenování je podstatné jméno býl, v druhém pádě býla, původní praslovanské slovo, utvořené od kořene by- (v bý-ti), a to od jeho původního významu „růst". Bylenín (Byl-jan-inь) byl obyvatel místa porostlého býlem či býlím, množné číslo znělo bylené. Od tvaru 4. pádu tohoto výrazu je tak odvozen název vsi, jež byla zřejmě proslulá bujnou vegetací. Kdybychom fantazii popustili uzdu ve větší míře, mohli bychom ve zmíněném pojmenování vidět i slovo lány, což by patrně přivodilo domněnku, že se jedná o dvě slova, a to o „bylin lány", jejichž spojením a vypuštěním některých hlásek vznikly Bylany.

Určujícím prvkem, který ovlivnil vznik jména, tu tedy byly jakési rostliny, nerozhodneme už ale, jestli ono býlí byla flóra povahy ušlechtilé, třeba zemědělské plodiny (vesnice ostatně původně patřila k hospodářskému zázemí oseckého kláštera), nebo zda to byly jen traviny, plevel, bodláky a jedovatá květena, což by svědčilo o tom, že zdejší původní obyvatelé nevěnovali úpravě okolí svých příbytků příliš péče; patrně to bylo nad jejich síly. Abychom jim však nekřivdili - na vině mohla být nekvalitní půda, na níž se ničemu kloudnému nedařilo. Jakým býlím tedy byly Bylany porostlé a které byliny zde prospívaly, zůstane bohužel asi věčnou hádankou.