Anketa
Litvínovsko v číslech
Informace
Poslední bomby na Most
Město Most zažilo 8. května 1945 tragickou událost, o které se v dalších letech nikdy nehovořilo. Jména obětí nejspíš měla být zapomenuta.
Možná je to až k neuvěření, ale i tolik let po skončení II. světové války se stále objevují nové a mnohdy absolutně neznámé nebo téměř zapomenuté skutečnosti. Jednu z nich vám dnes přiblížíme na stránkách našeho týdeníku.
Mostecko zažilo v letech 1944 a 1945 množství leteckých poplachů a celkem 17 spojeneckých náletů, jejichž cílem byla nedaleká chemička v Záluží. Vždy se jednalo o útok západních spojenců, takže bomby na chemický závod a nejbližší okolí shazovaly Američané nebo Angličané. Párkrát bomby dopadly i do Mostu.
Až do nedávné doby se však téměř nic nevědělo o tom, že Most bombardovaly také letouny Rudé armády. Nikdy a nikde se o tom nepsalo, i když v městské kronice, která byla dopisována zpětně po letech, je o celé události několikařádková možná, vzhledem k tragickým následkům, až trochu romanticky psaná zmínka.
„Uplynula asi hodina po odchodu českých vyslanců z radnice, když se úmysl nacistů bránit Most a likvidovat zástupce revolučního národního výboru zcela rozplynul. Kolem deváté hodiny, po májovém deštíku se totiž na blankytu nebe objevily sovětské stíhačky, které svrhly na město tři bomby menší ráže. Jedna zasáhla roh budovy Okresního soudu, další vybuchla na dvoře hotelu Ross (později hotel Praha) a třetí spadla bez jakékoli škody v ulici J. K. Tyla. Byla to jen výstraha, ale pro plány nacistů znamenala definitivní konec," píše se v kronice roku 1945 na straně 4.
Nikde však ani slovo o tom, že by při posledním bombardování Mostu umírali lidé a přitom při nedávném bádání v této oblasti bylo zjištěno, že tomu tak bylo. Tři bomby shozené do ulic města si vyžádali hned čtrnáct obětí na životech. Sedm z nich byli francoužští zajatci. Možná i proto se o události raději mlčelo. Čtyři zajatci nejspíše zahynulo v troskách části budovy soudu. Dá se totiž předpokládat, protože v záznamech to uvedeno není, že čekali ve věznici na soud. Další tři pak zemřeli po převozu do nemocnice. Dva z mrtvých byli němečtí vojáci, čtyři civilisté nacházející se na ulici.
Most se tak přiřadil k dalším městům v Ústeckém kraji, která se stala v posledních hodinách války cílem sovětských náletů.
Bomby 8. května z letounů Rudé armády dopadaly a zabíjely lidi také v Děčíně, kde mělo přijít o život až 300 lidí. Bombardována byla i Česká Kamenice na Děčínsku, zprávy o obětech na životech však nejsou známy. Letecké pumy sovětské provenience zabíjely také v Chlumci u Ústí nad Labem. Informace o obětech se však rozcházejí. Některé uvádějí 63, jiné zase 84 mrtvých. Čtyři oběti si vyžádalo bombardování Libochovic na Litoměřicku. V samotných Litoměřicích pak bylo 18 mrtvých. V Roudnici nad Labem poté, co sovětské letouny odletěly, napočítali 25 mrtvých. Sovětské pumy dopadaly také Na Telnici na Ústecku, údajně ale nezpůsobily žádné větší škody. Bombardováno bylo i Vrbno nad Lesy v okrese Louny. Ani zde se oběti nebo škody neuvádějí. Sovětský nálet zažil i Úštěk, kde měli napočítat asi dvacet obětí. V posledních okamžicích války však neumírali lidé pouze na zemi v důsledku bombardování. Umírali ještě účastníci válečného konfliktu i ve vzduchu.
Dne 8. května odpoledne například zahynul při havárii své stíhačky Bell P - 39Q Aircobra mladý poručík sovětského letectva Sergej Grigorjevič Stěpanov. Ten se v prostoru mezi horskými obcemi Mníšek a Klíny dostal do střetu s německým proudovým letounem Messerschmitt Me - 262, pilotovaným Oblt. Fritzem Stehle, který v tu dobu se svým strojem mířil ze žateckého letiště do britského zajetí na letiště Fassberg. Stehle Stěpanova sestřelil a ten se s letounem zřítil do lesa. V troskách svého stroje zahynul.
Stehle, který byl s pěti sestřely německým stíhacím esem, tak dosáhl nad Krušnými horami posledního sestřelu Luftwaffe za druhé světové války.
Oběti bombardování 8. května:
Francouzští zajatci:
Joseph Meyrignac,
Henry Rene Berger,
Paul Berger,
Jean Faconde,
Emile Ores´ve,
Alphons Delecin
a jeden neznámý Francouz.
Němečtí civilisté:
Anton Gossnitzer (tapetář),
Marie Pfleger,
Rosa Günther (pomocnice v domácnosti),
Josef Mahner (důchodce),
neznámý mrtvý muž.
Němečtí vojáci:
Egon Gögg (vojín),
Albin Stambka (vojín)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět