Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Symbolickým dnem se pro Most stal 8. říjen 1870, kdy došlo k zahájení železniční dopravy na posledním úseku Ústecko-teplické dráhy z Duchcova do Chomutova, takže přes Most projel první vlak v dějinách. Tehdy se otevřela nová historická epocha doposud vyčkávajícího města na svůj opětný vzestup, který pak stavěl především na hornické tradici a slávě. Město Most, které mělo po obou stranách nově zavedené dráhy řadu důlních měr, si pospíšilo s jejich prodejem a s využitím získaných finančních prostředků ve svůj prospěch.
Obdobně postupovala řada rolníků v obcích rozložených mezi Mostem a úpatím Krušných hor. Během krátké doby vzniklo směrem k Souši, Dolnímu a Hornímu Jiřetínu, Janovu i Hornímu Litvínovu jedno důlní zařízení vedle druhého, takže se brzy začalo kouřit z vysokých komínů kotelen, z hald i povrchových uhelných lomů, právě tak jako z komínů lokomotiv na četných vlečkách, které vedly od jednotlivých šachet ke kolejím hlavní tratě Ústecko-teplické dráhy.
Další rozvoj železnice do Mostu i do jeho okolí na sebe nenechal dlouho čekat. Roku 1872 došlo ke zprovoznění úseku tzv. Plzeňskobřezenské dráhy od Žatce přes Obrnice a také Pražsko-duchcovské dráhy, po které získal Most i Duchcov spojení do Loun a posléze i do středních Čech bez okliky přes Ústí nad Labem.
Již v září roku 1872 pak obdržela Pražskoduchcovská dráha další koncesi, opravňující ji ke stavbě dráhy Most-Hrob-Moldava v Krušných horách na saských hranicích. Změněné hospodářské poměry i finanční těžkosti však způsobily, že se tato stavba a zahájení provozu v tomto směru značně opozdily. Úsek trati Most-Hrob byl sice zprovozněn roku 1877, ovšem zbývající trať na Moldavu ještě mnohem později. Každopádně se Most stal důležitým železničním uzlem severozápadních Čech a zůstal jím dodnes.
Postup velkolomů i likvidace starého Mostu však postupem doby znatelně zasáhly i do sítě původních železnic, které musely být na mnoha místech odkloněny a převedeny do jiných směrů. Došlo tak i na likvidaci hlavního i dalšího mosteckého nádraží směrem na Obrnice, za něž pak začalo sloužit nové nádraží v prostorách dřívějších Rudolic. (Zvláštní poděkování patří Oblastnímu muzeu v Mostě, které poskytlo podklady a dokumentace, včetně archivních snímků.)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět