V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Růžodol -Rosenthal- 1333 -1959
Obec Růžodol se rozkládala podél Bílého potoka asi 4 km severně od Mostu. Na západ od Růžodolu leželo Záluží, východně pak Mariánské Radčice. V těsném severním sousedství podél Bílého potoka se rozkládal Lipětín a Dolní Litvínov, jižně leželo město Kopisty.
Český název Růžodol byl nejspíše vytvořen překladem staršího německého pojmenování Rosenthal. V minulosti měl též tvary: Ruzmital, Rozmital.
Růžodol vstupuje na historickou scénu až v roce 1333, kdy je zmiňován jako součást panství hradu Kostomlaty, které prodával Boreš z Rýzmburka a jeho synové Chotěborovi z Herštejna. Osudy Růžodolu ve 2. polovině 14. a v 15. století nejsou pro nedostatek pramenů zatím známy.
Jisté je jen, že v roce 1492 ves Růžodol (a Louku) vlastnil Jindřich Krynes z Červeného Dvora. V roce 1509 postoupil Růžodol svému synovi Dominikovi. V majetku Krynesů z Červeného Dvora zůstala ves až do roku 1563, kdy jí bratři Štěpán a Hanuš prodali spolu s dvorem Stoppelhof městu Mostu. Poté, co město získalo v roce 1595 i pozemkový majetek mosteckého hradu, vytvořilo rozsáhlou majetkovou doménu s centrem v Kopistech, jejíž součásti až do roku 1848 byl i Růžodol.
V polovině 17. století byl hodnocen Růžodol jako ves se špatnými, i když nikoli pustými domy, v nichž žilo celkem 45 osob. Hospodařili zde 3 sedláci a 11 chalupníků s rodinami a čeledí. V Růžodolu zůstal počet hospodařících subjektů stejný i po sto letech!
Mezi Růžodolem a obcí Kopisty se nacházela podél obou břehů Bílého potoka řada rybníků, např. Červený, Prostřední, Bílý či tzv. Streichteicht. V roce 1713 stál u Růžodolu 1 mlýn se stoupou a valchou o třech stoupách. V polovině 18. století jsou zmiňovány 2 mlýny po dvou kolech. V roce 1846 bylo v Růžodolu 20 domů se 106 obyvateli. V obci stála kaple Nejsvětější Trojice postavená již v roce 1833.
S budováním dolů v bližším i vzdálenějším okolí obce ve 2. polovině 19. století (1890 důl Habsburg, od roku 1919 Minerva; 1880 Viktoria) rostl rychle počet obyvatel, měnilo se jeho národnostní složení a způsob obživy. V roce 1921 zde žilo již 1 272 osob, z toho 943 české národnosti. Po správní reformě z roku 1848 byl Růžodol zařazen jako katastrální obec pod tzv. místní obec Kopisty a tento stav se udržel až do roku 1949, kdy byla obec připojena k Dolnímu Litvínovu.
Růžodol byl postupně likvidován kvůli těžbě uhlí v letech 1956 - 1959.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět