Anketa
Prosím čtenáře, zda někdo zná historii vytesaného oličeje ve skále pod hradem Osek (Riesenburg).
Ať mi dá vědět.
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Informace
Zemřel severočeský patriot a nadšený historik Pavel Koukal
Teplicko - Smutná zpráva přišla do redakce v těchto dnech z Duchcova. V úterý večer náhle zemřel regionální novinář a publicista Pavel Koukal. Dlouholetý spolupracovník redakce Teplického deníku a především regionální historik a patriot. Nedožil se svých sedmdesátin, které by oslavil 13. května.
V roce 1944 se narodil v Roudnici nad Labem. Po osvobození se vrátil zpět do Duchcova, odkud pocházela jeho rodina. Vystudoval duchcovské gymnázium a krátce studoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Patřil k iniciátorům založení Společnosti přátel města Duchcova a Československé společnosti G. Casanovy se sídlem v Duchcově. Stál u znovuobnovení činnosti duchcovského Sokola.
Jeho pracovní portfolio bylo velmi košaté. Pavel Koukal byl vlastivědný pracovník, regionální historik, památkář, ekologický aktivista, sokolský vzdělavatel, organizátor kulturních akcí a výstav. Napsal tisíce článků a vydal pět desítek publikací. Instaloval přes 200 výstav a před zapomenutím zachránil mnoho osobností významných zejména pro severočeský region. Během svého života odhalil mnoho pamětních desek, a inicioval záchranu desítek ohrožených památek.
Kromě historie se zaměřoval také na současnost Duchcova. Budoucnost tohoto kdysi slavného města mu rozhodně nebyla lhostejná. Přes dvacet let byl členem městského zastupitelstva a několik období zasedal v městské radě, kde bojoval o to, aby se Duchcovu vrátila dřívější prestiž. Patřil k těm, kteří se snažili zachránit staré duchcovské nádraží.
Málokdo ví, že byl s několika nadšenci spolutvůrcem myšlenky převzetí a využití duchcovského zámku. Nadšeně se věnoval jeho obnově, aby později stanul v jeho čele. Ve druhé polovině 80. let profesionálně přešel ke svému koníčku novinářskému povolání.
Jeho korespondenční činnost byla úzce spjata s regionálním deníkem, od Směru přes Severočeský deník až po současné historicky laděné články v Teplickém deníku.
Ve výročním bilančním rozhovoru pro Deník v rámci svých šedesátin zmínil Pavel Koukal dvě „maličkosti", které by si hodně přál: „Aby se již nikdo nepokoušel likvidovat další severočeské obce a aby už konečně začala skutečná obnova tohoto těžce zkoušeného kraje."
Bezpochyby by něco podobného zopakoval i teď, po deseti letech, když bychom mu v květnu přáli v redakci k sedmdesátinám. Pavle, kolego, děkujeme Ti za vše, co jsi pro tento kraj udělal!
Čest panu Koukalovi a soustrast rodině
| [Pana Koukala jsem měl čest osobně znát a zpráva mě zaskočila.
Takových lidí nadšeně rozkrývající historii našeho těžce zkoušeného regionu není mnoho, jsou li vůbec...
Někteří lidé jsou nenahraditelní a Pavel byl jedním z nich.
Poslat nový komentář