Historie Litvínovska

Rozhodnutí o zachování či zbourání Horního Jiřetína se stále odkládá. Finanční krize dělá ze sporu o uhlí sociální téma.

Růst nezaměstnanosti způsobený globální recesí nahrává zastáncům rozšíření velkolomu ČSA. Odpůrci zrušení územních limitů těžby odmítají tvrzení, že trh práce si s propuštěnými horníky neporadí.

Richard Falbr, předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, minulý týden v Mostě zopakoval to, s čím se většina členů rady - politici, firmy, odbory - už několik let netají: Uhlí je třeba vytěžit, aby byla práce a energetika nezkolabovala.

„Nejsem žádný lobbista MUSky," tvrdí Falbr. „Jen říkám, že když se propustí horníci, situace, která tady nastane, nebude zvládnutelná."

Falbr se chce setkat s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou. Hlavním tématem jednání má být sice pomoc státu při revitalizaci severočeské krajiny poškozené průmyslem, nelze ale vyloučit, že Falbr otevře i téma rozšíření těžby uhlí.

Greenpeace: Sociální katastrofa nehrozí

„Uzavření velkolomu ČSA žádnou sociální katastrofu nezpůsobí," míní Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně organizace Greenpeace ČR. Poukazuje na to, že doly propustily v 90. letech minulého století v regionu v rámci restrukturalizace deset tisíc horníků a Mostecko se nepoložilo.

Podle odborového předáka Jiřího Cingra se masové propouštění zvládlo díky odborům, které pomáhaly havířům hledat jinou práci.

„Tehdy se ten systém osvědčil, protože bylo co nabízet. Dnes už není co nabízet," tvrdí Cingr, předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS Ústeckého kraje. Upozorňuje, že kvůli limitům těžby roste mezi horníky nejistota. Těžba je na hraně limitů. Někteří havíři už skončili.

„Další se obávají o práci. Někteří začínají odcházet sami," říká Cingr.

Pokud se velkolom ČSA předčasně uzavře, o práci přijde v příštím desetiletí podle propočtu těžařů a odborů až deset tisíc lidí - horníci a zaměstnanci dalších firem závislých na důlních zakázkách. Ty jdou do miliard korun. I to obhájci těžby považují za svůj silný argument.

Aktivisté se opět chystají na volby

Greenpeace a občanské sdružení Kořeny kvůli odkladu voleb přerušily až do jara reklamní část své veřejné kampaně Žít nebo těžit. Pokračuje ale petiční akce určená krajským volebním lídrům z ODS a ČSSD.

Nevládní organizace po politicích požadují, „aby se zavázali prosazovat zrušení dosavadního dobývacího prostoru pod městem Horní Jiřetín".

Za nejdůležitější argument v kampani považují aktivisté průzkum veřejného mínění, který v červenci zpracovala agentura Factum Invenio.

„Téměř tři čtvrtiny Čechů bourání kvůli těžbě uhlí odmítá. Je jen málo témat, na které má veřejnost tak jednoznačný názor," uvedl Rovenský. „Naše loňská kampaň jasně ukázala, že tlačit na kandidáty před volbami má smysl. Většina stran na krajské úrovni tehdy nakonec ochranu Hornímu Jiřetínu přislíbila," sdělil Ondřej Hogen z Horního Jiřetína.

Trvalé ukončení těžby by podle aktivistů uvítali nejen obyvatelé, ale i investoři, pro které pouhý útlum těžby není dostatečnou zárukou do budoucna.

„Hnědouhelný průmysl v Evropě je na vzestupu, pomáhá udržet pracovní místa a překlenout tak ekonomickou recesi," namítá Petr Pudil, generální ředitel společnosti Czech Coal, které patří lom ČSA. Co se týče ČR, hovoří i Pudil o nejistotě. Nedávno uvedl, že v „České republice se na využití hnědého uhlí negativně podepisuje nejistota plynoucí z existence územních ekologických limitů těžby, kterými vláda blokuje přístup k velkým zásobám kvalitního hnědého uhlí".

Někdo je ochotný jednat

Část obyvatel Horního Jiřetína jednání s těžaři neodmítá a nechce pasivně čekat. Tvrdí to Petr Leichner, předseda hornojiřetínského občanského sdružení Dialog.

Leichner před pár dny oznámil, že sdružení se chce na základě svého předchozího vyjádření „podílet na vytváření principů pro případné přesídlení Horního Jiřetína a Černic". Sdružení vyzvalo zástupce Litvínovské uhelné k uskutečnění prvního společného setkání.

„K tomu došlo ve středu 23. září," sdělil Leichner. První setkání podle něj sloužilo především k tomu, aby byla navázána základní komunikace mezi oběma stranami.

Dialog bez města

Podle Dialogu existuje vysoká míra pravděpodobnosti, že uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi bude dřív nebo později vytěženo a obě obce budou muset těžbě ustoupit.

Leichner říká, že Dialog usiluje o vytvoření atmosféry vzájemné důvěry, ve které by se s těžaři odstranily komunikační bariéry.

„Chceme zcela věcně hovořit o společném postupu při tvorbě principů přesídlení obyvatel, aby byly odpovídající, reálné a pro vlastníky přijatelné, pokud budou ochotni kvůli případnému pokračování těžby opustit své dosavadní domovy," tvrdí Leichner.

Vedení Horního Jiřetína trvá na tom, že Dialog nemůže jednat s těžaři za město.

„K tomu nemá Dialog ani žádné jiné sdružení mandát," říká místostarosta Vladimír Buřt. Sdružení může podle místní samosprávy jednat pouze za sebe a za své příznivce. Zastupitelstvo odmítlo s těžaři vyjednávat. Podporuje zachování původního osídlení a další investice do Horního Jiřetína a Černic.

„Naše snahy zesílily," tvrdí místostarosta. Souhlasí s Rovenským, že nezávisle na Horním Jiřetíně došlo při privatizaci dolů k mnohem většímu propouštění horníků a žádná sociální krize nenastala. Buřt předpovídá, že nezaměstnanost naopak vzroste, pokud současná těžba bude pokračovat, protože brzdí udržitelnější rozvoj regionu.