Historie Litvínovska

Severočeské město Most není bohaté na kulturní památky. Když se však loni stala památkou bývalá jezdecká kasárna, jejich majitelé z toho velkou radost neměli. Areál totiž chtěli srovnat se zemí, což už nyní nemohou.

Budovy bývalých jezdeckých kasáren vystavěné v secesním slohu leží v severní části Mostu mezi ulicemi Čsl. armády a Jana Opletala. Původně se jednalo o celkem 18 budov, mezi nimiž byl důstojnický a poddůstojnický pavilon, dvě budovy mužstva, strážnice, čtyři budovy stájí, marodka, infekční pavilon, márnice, budova pro nemocné koně, kovárna, malá a velká jízdárna, remíza pro vozy a opravna postrojů.

Funkce jednotlivých objektů se časem měnily, kasárna však fungovala až do konce minulého století. Teprve po zrušení zdejšího útvaru nastalo chátrání a úpadek. Stav budov se rychle zhoršoval a majitelé zažádali o demoliční výměr. Stavební úřad ale demolici razantně zamítl, protože se mezitím začalo jednat o zapsání areálu do seznamu kulturních památek. To se nakonec uskutečnilo koncem minulého roku k pramalé radosti vlastníků (několika firem v čele se společností Canton). Ti teď nemohou budovy zbourat, a nabízejí je proto k prodeji. Cena je 10,5 milionu korun.

Josefovská inspirace

Historie jezdeckých kasáren se začala psát roku 1906, kdy byl na jednání městské správy vysloven souhlas s jejich výstavbou. Bylo rozhodnuto o vykoupení pozemků při Žatecké ulici a vyhlášena veřejná soutěž na podobu areálu. Budovy měly být postaveny ze železobetonu a střechy měly mít ocelovou konstrukci.

Na stavbě, která začala hned roku 1906, se nakonec podílelo několik firem, například Erste Brüxer Fabrik, Josef Ulbricht či Robert Malik. Objekty projektoval mostecký stavitel Friedrich Kny, který se údajně inspiroval ve vojenské pevnosti Josefov (dnes součást Jaroměře).

Kasárna byla oficiálně nazvána „Nová jezdecká kasárna jubilea císaře Františka Josefa I.", název byl ale později změněn na „Štefánikova kasárna". Při příležitosti 10. výročí bitvy u Buzuluku v nich byl pak roku 1928 odhalen i pomník legionářům.

Vystaráno má jen část

Za éry socialismu byl areál využíván Československou lidovou armádou, po revoluci v roce 1989 byly však budovy opuštěny a hledalo se pro ně nové využití. Několik objektů se skutečně dočkalo rekonstrukce a slouží dnes jako sídla různých firem, obchody či skladovací prostory. Většina staveb je však v dezolátním stavu a zatím marně čeká na oživení