Anketa
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
1 rok 8 týdnů zpět - Sprava
4 roky 25 týdnů zpět - Ještě postřech, který mi
4 roky 38 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
4 roky 38 týdnů zpět - Kdo strilel
4 roky 38 týdnů zpět
Informace
Kanálu možná svítá na lepší časy
Flájský plavební kanál je sice historicky a technicky cenná, avšak po léta neudržovaná, ale turisty stále navštěvovaná památka. Téměř před deseti lety vznikly plány na rekonstrukci, nakonec se nenašly peníze a časem vyprchal i elán. Loni se však díky iniciativě místního revírníka Aleše Kilba a díky podpoře vedení Lesní správy Litvínov získaly prostředky z fondu Lesů ČR - Programu 2000 na podporu rozvoje nejvýznamnějších veřejných funkcí lesa. Z něj již opravili lesníci rozpadající se lávky podél plavebního kanálu.
Vedle výstavby nových lávek zahájily Lesy ČR i odstraňování náletových dřevin na náspu kanálu. Největší problém však na své řešení stále čeká. Jedná se o nutnou sanaci natržené stěny hráze, ze které voda asi 50 metrů od místa původního historického vodopádu vytéká směrem k Českému Jiřetínu. Kromě toho, že jde o poškození historického vodního díla, představuje natržená hráz i nebezpečí pro obec.
Díky kontaktům občanů Českého Jiřetína s Domovským historickým spolkem v obci Rechenberg-Bienenmühle (SRN) došlo loni k dohodě o společném projektu. Za českou stranu jej řídí Ing. Jana Melcrová z Lesní správy Litvínov. V rámci přeshraničního projektu by měla od Flájí do německého Clausnitz vzniknout naučná stezka. Na české straně spotřebuje největší dávku peněz právě sanace narušené hráze, aby se zachovalé části unikátního technického díla, které vznikalo za třicetileté války, nedočkaly smutného konce.
Nad Německým Jiřetínem má v příštích letech vyrůst umělé návrší s rozhlednou, ze které bude možné pozorovat, jak geniálním způsobem vyřešili horničtí mistři ze 17. století umělý vodní tok mezi Flájským potokem a Freiberskou Muldou. Kanál cestou překonává řadu horských vrcholků a klesá vždy o 100 cm na 1 285 metrech délky toku. První ucelenější informace o plavebním kanálu v českém jazyce sestavil a publikoval litvínovský rodák, učitel a muzejník Mgr. Zdeněk Bárta.
Obyvatelům Litvínovska i místním úřadům by mohlo být příkladem, jak si Moravané váží svého Baťova kanálu, nebo jak lidé na Šumavě opravili Schwarzenberský kanál a provozují na něm ukázkové plavení dřeva. Pro mosteckou část Krušných hor by revitalizace obdobného díla mohla znamenat další atraktivitu pro návštěvy turistů z Čech i Německa a více oživit místní podnikání v oblasti cestovního ruchu.
Poslat nový komentář