Historie Litvínovska

Bylo zvykem, že každý kronikář nějakým způsobem přispíval do novin, tak jsem se k tomu také odhodlal, ale zvolil jsem jinou formu. Hledám pamětníky starých časů a snažím se z jejich vzpomínek čerpat pro článek. A to mě na práci kronikáře fascinuje. To, že existují svědci starých dob nebo jejich potomci, kteří si hodně pamatují z vyprávění
svých předků, nebo vlastní vzácné fotografie, dokumenty, vysvědčení...

Charakterizují život ve městě tenkrát velmi bohatý na kulturní, sportovní i společenské události. Mezi lidmi jsou stále nesmírné poklady a k některým se dostávám zcela náhodně. Jednou jsem v Zámeckém parku potkal bývalého
kapelníka Uxu, slovo dalo slovo a nakonec jsem od něj dostal kroniku litvínovské kapely.

Bývalý litvínovský brankář dnes 94letý Václav Punt věnoval městu vzácné fotografie z hokeje a fotbalu z roku 1932 a 1934. K zajímavým informacím jsem se dostal při pátrání po osudu mezníku Bílého sloupu. Čerpám také z různých setkání rodáků. Nejbližší je 21. dubna ve Hvězdě, kde se sejdou rodáci a jejich potomci z Dolního Litvínova, Lipětína a Růžodolu, už pošestnácté. Zálužáci takových setkání měli již 23, dokonce se třikrát sešli i starousedlíci z Janova a Křížatek.

Sbírám veškeré dokumenty vztahující se k historii města Litvínova a jeho okolí, zapisuji vzpomínky pamětníků, ale podstatou práce kronikáře je zapisovat současnost den za dnem. Dneska mi k tomu slouží velký pomocník počítač.
Nemusím tedy kroniku psát ručně, tak jak to po celých 16 let dělali meziváleční autoři nejstarší česky psané kroniky. První byl Jaroslav Švácha.

Jeho krasopisně sepsaná kronika zachycuje v jedné knize dobu od roku 1922 do roku 1937. Vzácný exemplář je uchováván na úřadě. V té době měly Horní a Dolní Litvínov, také Janov, Hamr, Chudeřín a Záluží své kroniky, které jsou uloženy v Okresním archivu v Mostě. Známá je taky historie města sepsaná Rudolfem Lillem, který psal německy a švabachem. Vzácná je tím, že autor zmiňuje písemnosti, o kterých se ví, ale již dávno neexistují.

Od roku 1945 platí co rok, to jedna kniha kroniky města. Dnes získávají také elektronickou podobu. Na webových
stránkách města lze nahlédnout do kronik z období 1999 až 2005 a další se přepisují," říká ke své práci Václav Novotný, který dodává, že správný kronikář by měl mít kvalifikaci spočívající v tom, že město, o kterém píše, má rád.

Jubilant do Litvínova přišel z Kralupska v 17 letech. V tehdejších Chemických závodech Záluží získal od 1. září roku 1959 zaměstnání.„První den mě fascinovaly tři věci. Rychlodráha, Koldům a to, že se ženský v létě bavili o hokeji. Ten rok se totiž Litvínov dostal do 1. ligy. Stal jsem se také hokejovým fandou, ale hokej jsem nehrál. Miloval jsem turistiku a dodnes se jí s manželkou věnujeme," dodává litvínovský kronikář, otec tiskového mluvčího
HC Chemopetrolu, lékařky a děda dvou vnoučat.

Článek převzat z Radnice z r. 2004