Anketa
Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
1 rok 38 týdnů zpět - Sprava
5 let 3 týdny zpět - Ještě postřech, který mi
5 let 16 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
5 let 16 týdnů zpět - Kdo strilel
5 let 17 týdnů zpět
Informace
Na zimním stadionu objevena černá díra
Otázku, co dál s ledovou plochou zimního stadiónu, v současné době řeší vedení Litvínova. Podle výsledku auditu je totiž stávající ledová plocha naprosto nevhodná a je příčinou vysoké energetické náročnosti zimního stadiónu.
Ledovou plochu zimního stadiónu včetně chladicí jednotky rekonstruovalo město už v roce 2004. Od té doby ale opakovaně řeší vysokou energetickou náročnost zimního stadiónu. Problémy se zvyšujícími se náklady na provoz stadiónu vyústily v nutnost zadání energetického auditu. Výsledek auditu je jednoznačný. „Jako zásadní technologické úsporné opatření se jeví rekonstrukce ledové plochy hlavní haly, a to z důvodu, že konstrukce ledové plochy je řešena velmi nevhodně a je zásadní příčinou vysoké energetické náročnosti provozu ZS," uvádí se ve zprávě auditora. „S ledovou plochou máme skutečně problém. Budeme ho muset řešit co nejdříve.
Zimní stadion a černá díra v jednom
Výsledky auditu nám poslouží také jako podklady pro získání možných dotací," připustil místostarosta města Martin Klika. Nevhodnou, pět let starou, rekonstrukci ledové plochy v současné době už nemá město ani šanci reklamovat, přestože se u dodavatele prací nápravy domáhalo. „Budeme si muset poradit sami. Věříme, že se nám podaří na úsporná opatření pro zimní stadión dotaci získat. Rada města už zadala vypracování technicko ekonomické studie řešící snížení ekonomické náročnosti provozu ledové plochy," doplnil Martin Klika. Od roku 2004 už město investovalo do rekonstrukce zimního stadiónu více než šedesát čtyři miliónů korun, třicet sedm miliónů korun přitom získalo na dotacích. Postupná rekonstrukce zimního stadiónu bude pokračovat i v letošním roce.
„ Konkrétně se jedná o zateplení obvodového pláště včetně výměny oken a vstupů na jižní straně hlavní budovy. Město Litvínov připravuje žádost do operačního programu životního prostředí, z kterého by mohla být hrazena část nákladů na realizaci rekonstrukce. Tímto by bylo podle doporučení auditu řešeno snížení tepelné ztráty budov," uvedl Martin Klika. Také další práce na zimním stadiónu jsou závislé na dotacích. V současné době se zpracovává projekt na využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně na využití tepelných čerpadel, se kterým se bude město o dotaci ucházet. „Odbor investic letos řeší zajištění instalace hlídání čtvrthodinového maxima. Instalace by měla být dokončena na podzim tohoto roku. Jedná se o velmi složitou oblast, která vyžaduje přesnou konfiguraci regulačního a informačního systému odběru elektrické energie jak v oblasti zapojení, tak i v oblasti obsluhy," vysvětlil místostarosta.
Investice do rekonstrukce Zimního stadiónu Ivana Hlinky
2004 - Rekonstrukce ledové plochy 23 956 000 korun, z toho 11 138 000 korun dotace
2004 – Chladicí jednotka 5 352 267 korun
2005 - Rekonstrukce zimního stadionu I. Hlinky - I. etapa 6 738 773 korun, z toho 6 731 000 korun dotace
2007 - Rekonstrukce zimního stadionu I. Hlinky - II. etapa 18 335 793 korun, z toho 15 000 000 korun dotace
2008 - Rekonstrukce zimního stadionu I. Hlinky - II. etapa 2 293 982 korun
2008 - Rekonstrukce severního vstupního objektu 7 452 557 korun, z toho 4 200 000 korun dotace
Napumpovat za čtyři roky do stadionu 80.milionů
| [Napumpovat za čtyři roky do stadionu 80.milionů aby se TEPRVE poté nechal udělat audit to je fakt síla..
Kolik radní napumpují po auditu,dalších 80?Nebo nechají rovnou postavit nový stadion ,třeba v zámeckém parku,místo zámku který nám díky moudrosti radních dneska padá na hlavu.
Poslat nový komentář