Historie Litvínovska

Desítky let vznikaly v průmyslových areálech ropné laguny, olejová jezírka, skládky odpadů z čistíren vod. Nikdo se ve státních podnicích před privatizací nezajímal o jejich likvidaci. V devadesátých letech stát rozhodl, že staré ekologické zátěže odstraní. Jde to ale pomalu.

Ústecký kraj patří mezi oblasti s největším počtem starých ekologických zátěží. V kraji jich je více než 400. Největším problémem kontaminovaných míst je možné šíření zamoření do podzemní vody a půdy, odkud pak mohou pronikat do rostlin a živočichů. Na Mostecku je stále jedna z největších koncentrací starých ekologických zátěží v areálu chemického komplexu v Záluží. Kontaminována byla také řeka Bílina, její stav se zlepšil.

„Zamořená místa vznikala celá desetiletí a je velmi problematické je odstranit," sdělil Petr Kyncl pracovník Ekologického centra Most.

Společnosti skupiny Unipetrol uzavřely na základě rozhodnutí vlády České republiky v souvislosti s privatizací s Ministerstvem financí smlouvy na řešení ekologických závazků vzniklých před privatizací.

Na základě ekologických smluv bylo ve skupině Unipetrol v roce 2008 na sanační práce čerpáno celkem 204 milionů korun. „Celkové náklady hrazené z prostředků Ministerstva financí ČR od zahájení sanačních prací činí 3 371 milionu korun. Očekávané budoucí náklady činí kolem 8 302 milionu korun," sdělil Václav Vondra, vedoucí odboru ekologických zátěží společnosti Unipetrol.

Růžodol se zlepšuje

K dnešnímu dni společnost Unipetrol zajistila provedení sanační práce skládky tekutých odpadů Růžodol. Těženy byly odpady z lagun, termín dokončení sanačních prací v areálu a lagun v Růžodole byl prodloužen do konce roku 2016.

V loňském roce proběhlo v areálu Záluží čerpání a čištění podzemních vod financované Českou rafinérskou. V minulosti již byly částečně sanovány také skládky popílku z energetického provozu podniku.

V prostoru skládky kalů z čistírny odpadních vod došlo ke kontaminaci břehových partií řeky Bíliny ropnými produkty. Tam jsou sanační práce dokončeny a v současné době probíhá na těchto plochách biologická rekultivace.

Říčka Bílina čistá nebude nikdy

Od počátku 90. let se kvalita vody v Bílině výrazně zlepšila, především v důsledku výstaveb nových čističek odpadních vod a jejich dalšími modernizacemi. „Čistá však Bílina nebude asi nikdy. Vybrala si, bohužel, špatnou trasu v průmyslové oblasti. Navíc, i přes podstatné zlepšení, zůstávají na jejím dně staré ekologické zátěže z dob, kdy byly vypouštěny odpadní a technologické vody de facto bez čištění. Na dně řeky se usadila rtuť, mazut i další jedovaté látky, jejichž likvidace není otázkou několika let, ale celých desetiletí," říká Dana Kovaříková z Ekologickho centra Most.

Zlepšení kvality vody v řece pomohla také rekonstrukce čistírny odpadních vod společnosti Unipetrol. Ta proběhla v letech 2007 a 2008.

„Řešení ekologické zátěže v řece Bílině je složité. Jde o velkou porci vody, když to vezmu od Jirkova až po Ústí nad Labem. Likvidace stoku je hodně velký problém, nedokážeme to vyřešit. Pro řeku Bílinu jsou nejtěžší teplé měsíce. V tomto období se namnoží organismy, které se živý škodlivými látkami a berou z vody kyslík. Ryby se v lepším případě pak přesunou jinam," sdělil Jan Svejkovský, tiskový mluvčí Povodí Ohře.

Na odstranění škod jde 30 miliard

Česká Republika přijala odpovědnost za tyto znečištěné lokality a bylo rozhodnuto na jejich vyčištění použít část prostředků z výnosu privatizace. V počátcích bylo na likvidaci zátěží vynaloženo přes 30 miliard korun. Dodnes se však nepodařilo najít vhodný způsob řešení

Společnosti skupiny Unipetrol na základě rozhodnutí vlády v souvislosti s privatizací uzavřely s ministerstvem financí smlouvy na řešení ekologických závazků vzniklých za minulé režimy, kdy byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek.