Závěr devatenáctého století se stal zlatou dobou spolkové činnosti nejrůznějšího charakteru. Mezi spolky neformální, úředně neevidované patřily i soudobé stolní společnosti, volné seskupení osob vázaných k jednomu hostinci a k jednomu stolu, které obvykle spojovala společná světonázorová a politická orientace. Jednou z takových společností v Duchcově byla i Německá národní stolní společnost, která se scházela v hotelu Krone. Jediným pozůstatkem této společnosti je dnes rozsáhlé album obsahující pohlednice převážně z devadesátých let devatenáctého století. Více než šest stovek pohlednic si členové společnosti zasílali přímo do hotelu Krone ze svých cest, případně jim byly zasílány od jejich přátel nebo podobně zaměřených skupin v jiných městech.
Soubor pohlednic této společnosti je velmi pestrý, v záplavě barevných litografií nacházíme tuzemské i zahraniční pohlednice místopisné, žánrové pohlednice sportovní, žertovné pijácké pohlednice nebo obrázky se spoře oděnnými ženami upnutými v korzetech. Početnou skupinu však také tvoří pohlednice, které odrážejí politickou orientaci svých odesílatelů. Právě prostřednictvím těchto orázků je možné rekonstruovat politickou orientaci členů Německé národní stolní společnosti.
AŽ na malé výjímky neznáme jmenovitě členy této společnosti, ale z řady dochovaných pohlednic a jejich doprovodných textů víme, že se jednalo o místní německé nacionalisty obdivující soudobé všeněmecké hnutí. Byli odpůrci českého státního práva, tvrdě odmítali ústupky užití češtiny a snahu vlády o prosazení jazykových nařízení. Boj proti českým nápisům je patrný i na místopisných pohlednicích, které byly do Duchcova zasílané s přeškrtanými českými texty. Politickými ikonami členů společnosti byli všeněmečtí poslanci Karl Hermann Wolf, Georg von Schönerer nebo Rafel Pacher.
Otázka zrovnoprávnění Češtiny a Němčiny se vine jako červená nit česko-německými vztahy 19. st. Vydáním Stremayrových nařízení v r. 1880 byly oba jazyky zrovnoprávněné ve vnějším úředním styku. Na česky podanou žádost měl být úřad povinen odpovědět v Češtině. Vnitřní úřední agenda však nadále zůstávala jen německá. Badeniho jazyková nařízení pak přinášela zrovnoprávnění obou jazyků i ve vnitřním úřadování. Agenda česky podaného spisu měla být kompletně vyřizována jen v češtině. Badeniho reforma vzbudila obrovský odpor Němců a znamenala pád jeho kabinetu. Boj o jazyková nařízení a nenávistnou kampaň proti ministerskému předsedovi hr. Kazimíru Badenimu zrcadlila i řada soudobých pohlednic.
Nacionalistickému zaměření stolní společnosti odpovídá i rozsáhlá volba "národních" námětů dalších pohlednic - nacházíme zde obrazy se slavných dob německé historie, historizují obrazy bájných Niebelungů s runovými nápisy, obrazy germánských božstev nebo naopak portréty významných osobností německé kultury - Friedricha Schillera, Richarda Wagnera a dalších. Nechybějí porteréty německých politiků, nejčastěji pak císařů a Železného kancléře Bismarcka.
Část pohlednic je vázána k tzv. Burschenschaftům - Nositeli nejradikálnějších myšlenek velkoněmectví bývaly právě mládežnické studentské spolky Burschenschafty. Charakteristickým znakem buršáků byly nízké ploché čapky zvané cerevisky. Oblíbenou kratochvílí německých buršáků byly šermířské souboje. Jejich tváře byly zvrásněné mensurami, jizvami utrpěnými v boji. Tyto znaky mužnosti si však obvykle sami úmyslně vytvářeli. O svátečních dnech patřil k povinnostem členů Burschenschaftů i tzv. Bummel, korzo po městě, kdy ve slavnostním oděvu opásaní kordy s oblibou provokovali českou veřejnost. Podobné bummely se tak neobešli bez policejní asistence. Názvy Burchenschaftů byly obvykle odvozovány z germánské historie (Hercynia, Markomania). V Duchcovské historii přelomu 19. a 20. st. nejčastěji nacházíme zmínky o buršáckých spolcích Markomania a Ghibellinia, jejichž členové do Duchcova dojížděli na významné německé slavnosti. Pohlednice buršáci s oblibou označovali svým symbolem - enklávou (prolnutím) písmen E, F, V - Ehre, Freiheit, Vaterland - čest, svoboda, otčina.
Devatenácté století objevilo sport jako masovou zábavu. Populární se v závěru století stala i cyklistika, ve sledovaném souboru pohlednic se s cyklistickým žánrem setkáváme velmi často. Ještě na počátku osmdesátých let devatenáctého století bylo spatřit cyklistu výjímkou. Jízda na těžkém až třicetikilogramovém tzv. vysokém bicyklu patřila mezi téměř akrobatické výkony. Široké rozšíření cyklistiky přinesla až technická novinka tzv. safety (bezpečného) bicyklu. Bezpečná kola Cangaroo Safety a Rover Safety se začala vyrábět v Anglii a představovala bicykl o dvou stejně velkých kolech. Jízda na bicyklu se stala snadnější a cyklistika se začala stávat hromadným sportem...V německy mluvících zemích se ustanovil cyklistický pozdrav "All Heil!" V Duchcově působily dva cyklistické spolky, německý a český. Ve dvacátém století se bicykl se stal hromadně rozšířeným dopravním prostředkem, prakticky jediným, který byl alespoň částečně dostupný i dělníkům.
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět