Historie Litvínovska

V Mostecké pahorkatině není slovo lom neobvyklé. Ale víte o tom, že existuje Lom s velkým L?
Město nedaleko Litvínova získalo své jméno až v první polovině dvacátého století.

Město Lom leží v Mostecké pahorkatině, asi tři kilometry od Litvínova. Jméno Lom vzniklo ze staročeského slova lom, které mívalo význam praskot, boj či porážka, přeneseně pak průlom, například ve skále. Slovo však mohlo také znamenat ohyb či záhyb. Ze slova lom pak velmi často vycházeli naši předkové při tvoření pojmenování - kromě měst a obcí s názvy Lom či Lomy, máme i Lomnici - lomnou řeku, tedy tok s peřejemi. Německá podoba názvu - Bruch - vychází z pojmenování Lomského potoka -Brüchner grundbach.

Podob jména v historii je málo - krátké slovo ostatně moc variant nebo chyb v přepisu snad ani neumožňovalo. Prameny udávají Bruch, Pruch, Lom či Lomy. Úředně se obec jmenovala od roku 1850 Bruch, od roku 1921 Lom u Mostu a od roku 1960 platí pouze název Lom. Obec byla založena v době vrcholně středověké kolonizace úpatí Krušných hor, kterou tu nejspíše organizoval osecký klášter. Vznik Lomu lze klást na přelom dvanáctého a třináctého století, první písemná zmínka pochází z roku 1341.

Silný stavební rozvoj zaznamenal Lom ve druhé polovině osmnáctého století, kdy na Lomském potoce vznikly pila, papírna a mlýny. Dalším impulsem k výstavbě domů byl rozmach těžby hnědého uhlí. V devadesátých letech minulého století stoupl počet obyvatel naráz na šest tisíc. Důlní míry v okolí Lomu koupila již v roce 1872 česká živnostenská banka, ale po otevření dolů jí chyběl dostatečný kapitál, a tak doly roku 1888 prodala nově vzniklé společnosti Brucher Kohlen gewerkschaft (Lomská uhelná společnost) a Lom se stal jedním z největších středisek těžby hnědého uhlí pod Krušnými horami.

Roku 1890 vyrostla pro horníky, kteří sem přišli především z vnitrozemí, nejstarší hornická kolonie na Mostecku - Uhelná ulice. S horníky ovšem přišel také jejich jazyk a ves se počeštila natolik, že byla v původně německé obci otevřena česká škola a prosadilo se používání českého jména. Roku 1902 se Lom stal městečkem, těsně před válkou pak městem. Ve třicátých letech dosáhl počet obyvatel maxima - žilo tu téměř deset tisíc lidí.

Od šedesátých let, kdy tu těžba ustala, tento počet rychle klesal. Velkou újmu utrpělo vlastní město, zvláště náměstí. Necitlivými zásahy byly poškozeny novorenesanční fasády. Některé domy byly zbourány, aby tu mohlo vyrůst "moderní" nákupní středisko. I dnes působí lomské náměstí stísněně - zásahy do jeho urbanistické podstaty jsou nenapravitelné. Poškozeny byly hlavně pěkné domy.