Anketa
Litvínovsko v číslech
Informace
Vzestupy a pády hospodaření na Mostecku
Mostecko lze z hlediska hospodářského rozdělit na tři oblasti:
Krušnohorská oblast byla hospodářsky nejsilnější v 16. století,
Podkrušnohoří v 19. a 20. století
Jižní část sloužila jako stabilní zemědělské zázemí.
Charakteristika v jednotlivých údobích
DO ROKU 1918
V 18. století dochází k přechodu řemene výroby na manufakturní (výrobní spolupráce založená na dělbě práce a nových řemeslných technikách). O zavedení této výroby v regionu se na přelomu 17. a 18. století zasloužil cisterciácký klášter v Oseku a pak zejména Valdštejnové, kteří založili v r. 1715 v Horním Litvínově jedinečnou manufakturu na výrobu sukna.
V Krušných horách dochází během 19. století k útlumu rudného dolování. Jako náhradní zaměstnání se rozvíjí drobná dřevovýroba užitných předmětů a hraček.
V první pol. 19. stol. začíná intenzivní těžba hnědého uhlí v Mostecké pánvi, to část se vyčleňuje a rychle se mění na průmyslovou oblast.
Most se stal v druhé polovině 19. století průmyslovým a obchodním centrem uhelné pánve (mimo těžby uhlí železárna a ocelárna, strojírny, cihelny, porcelánky, pivovary, jatka, cukrovary, textilky, keramičky, banky apod.).
Dalšími významnými středisky se stávají Horní Litvínov, Lom a Dolní Jiřetín. Zemědělství, které tvořilo zázemí pro rychle rostoucí města a obce v pánvi využívalo rovněž nových technických prostředků a metod k rozšiřování osevních ploch. Okolí Dolního Jiřetína se poprvé změnilo na zelinářskou a sadařskou oblast.
Prudkému hospodářskému rozvoji, který měl za následek velký příliv obyvatel, se přizpůsobil stavební a potravinářský průmysl a sektor služeb (v okrese žilo v roce 1850 asi 33 tisíc obyvatel a před 1. světovou válkou už 110 tisíc obyvatel).
Zdokonalila se nákladní i osobní přeprava. Na hlavní železniční síť navazovaly vlečky k šachtám a podnikům. Postupně se rovněž zdokonalovala silniční síť, která propojovala jednotlivé obce a průmyslové objekty.
Zvýšená potřeba vody pro průmysl i obyvatelstvo si vyžádala vybudování významných vodohospodářských staveb (např. Mostecká přehrada na pitnou vodu na Křížatkách 1914).
Rozmach průmyslového Mostecka byl představen na průmyslové a živnostenské výstavě severozápadních Čech, která se uskutečnila v roce 1898 v Mostě.
MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
Uhlí bylo určujícím faktorem ve válce i mezi válkami. Uhelné společnosti se snažily udržet své pozice po vytvoření nové Československé republiky. Velmi intenzivně se začala využívat elektrická energie a energetika se stala důležitým zákazníkem těžařů. Významně se také zvýšila výroba ocelárny.
Ke stabilizaci hospodářství a následné konjunktuře došlo po roce 1922. První „velkoelektrárnou" na Mostecku byla „ervěnická", která zahájila provoz v roce 1926. Dalším zdrojem energie byla Mostecká městská elektrárna, pak elektrárna pro městskou dráhu a podniková elektrárna v mostecké ocelárně.
Systematicky se budovaly dopravní a inženýrské sítě, které byly základním předpokladem pro další hospodářský rozvoj.
V roce 1920 proběhla pozemková reforma. Zemědělci se postupně specializovali, vedle pšenice se v jižní částí Mostecka pěstovala cukrovka, ovoce a zelenina, v Krušných horách brambory a len.
V letech 1929-1933 došlo v souvislosti se světovou hospodářskou krizí ke stagnaci a úpadku zejména v těžkém průmyslu. Řada podniků zastavila nebo silně omezila výrobu. Po roce 1934 došlo ke krátkému oživení hospodářství následkem nových investic, struktura průmyslu však zůstává v zásadě zachována: velké uhelné společnosti Mostecká, Lomská a Severočeská uhelná, elektrárny, slévárna, ocelárna, desítky textilek, kovo- a dřevozpracujících závodů, cihelny, porcelánka a keramička, tiskárny a řada významných potravinářských podniků.
K výrazným změnám došlo po násilném začlenění pohraničního pásma do Německé říše po Mnichovské do-hodě evropských velmocí v roce 1938. Stávající průmysl byl plně začleněn do německého hospodářského systému, došlo k centralizaci všech dolů do jedné společnosti SUBAG. Německo využilo od roku 1939 palivové a energetické základny a zdrojů vody Mostecka pro vybudování chemického (hydrogenačního) závodu v Záluží na výrobu motorových paliv z uhlí. Do strategických podniků byly nasazováni zajatci a pracovníci z území okupovaných Německou říší.
OD ROKU 1945 AŽ DO ROKU 1989
Hned po skončení 2. světové války byla zahájena obnova zničených dolů, chemických závodů v Záluží i dalších podniků, které byly systematicky bombardovány od r. 1944 angloamerickým letectvem.
Několik výrazných společenských a legislativních změn ovlivnilo další hospodářský vývoj na Mostecku. Byl to zejména odsun původního německého obyvatelstva, příchod dosídlenců z celé Československé republiky a repatriantů ze zahraničí, znárodnění dolů, bank a ostatních významných průmyslových podniků a pozemková reforma.
V roce 1946 byl vyhlášen dvouletý státní plán obnovy hospodářství a výstavby bytů, jehož cílem bylo překonání předválečné výroby. Tento plán byl i přes špatné organizační zabezpečení plněn na Mostecku s velkým nadšením.
Po převratu v roce 1948 se hospodářství začalo plánovitě přizpůsobovat komunistickým představám. Mimo zákon bylo postaveno soukromé vlastnictví výrobních prostředků a důsledně byly zestátňovány podniky ze všech oblastí lidské činnosti.
Budovaly se velkopodniky (uhelná těžba povrchovým způsobem, energetická a chemická velkovýroba), čímž tvořila jednostranná odvětvová skladba.
Řada odvětví na Mostecku zanikla nebo byla silně redukována (např. hračkářská dřevovýroba, ocelářství, řemeslná výroba atd.). Docházelo ke kolektivizaci zemědělství, v jižní části k vytvoření družstva v Krušných horách státního statku.
Začal odliv obyvatelstva z venkova a zanedbávání lidských sídel a údržby krajiny.
Přednostní zajišťování pracovních sil a mládeže pro průmysl vytvořilo postupně nepříznivou věkovou a kvalifikační skladbu pracovníků v jiných hospodářských odvětvích. Na Mostecko přicházeli lidé bez vztahu ke svému novému působišti, mnozí necítili spoluodpovědnost za stav svého okolí.
Do roku 1964 byly uzavřeny hranice se sousedním Německem/Saskem, vedlo k zániku přeshraniční dopravní infrastruktury, omezil se obchod a vytvořily jazykové bariéry. Původně rozvinuté osídlení Krušných hor postupně upadalo.
Prioritou pánevní oblasti Mostecka byl těžký průmysl a jemu byla podřízena hospodářská struktura, urbanizace a veškerá technická a občanská infrastruktura (zanedbání sféry služeb). Mostecko se stalo synonymem pro palivo-energetickou základnu, silně znečištěné životní prostředí a rozvrácenou krajinu následkem povrchové těžby uhlí. Těžbě muselo ustoupit přes 30 obcí nebo jejich podstatné části.
V druhé polovině 20. století byly stát-ní investice směřovány zejména do tzv. velkostaveb socialismu, které rozvíjely hornictví, energetiku, chemii a stavebnictví. Dalšími velkými díly byly investice vyvolané tímto průmyslovým rozvojem. Mezi ně patří zejména výstavba nových sídlišť jako náhrada za likvidované obce, sanace a rekultivace uhelných lomů a výsypek, přeložky silnic, železnic, vodních toků a nádrží atd.
PO ROCE 1990 - NÁVRAT K TRŽNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ
Přes značné změny hospodářské základny v uplynulých letech zůstávají velké průmyslové podniky hlavními zaměstnavateli, stabilizačními hospodářskými prvky a největšími podílníky na finančním obratu Mostecka. Během hospodářské restrukturalizace bývalých státních podniků se po roce 1990 vy-tvořily desítky specializovaných firem, které tvoří základ středních a malých podniků. V roce 2003 bylo evidováno na Mostecku téměř 17 700 ekonomických subjektů, z toho tzv. právnických osob 4 600 a fyzických osob 13 100. Podniků s více než 250 zaměstnanci bylo jen 43 a s počtem do 20 zaměstnanců 4 440, což je 96,5 %. Firem, patřících do kategorie fyzických osob s počtem zaměstnanců do 20, bylo 13 070, tedy 99,8 %, větších jen 30.
Velké podniky (nad 250 zaměstnanců) tvořily pouze 0,24 % podílu na celkovém počtu. Na Mostecku je evidováno nejméně malých a středních podniků (od 1 do 249 zaměstnanců) v porovnání s jinými kraji ČR.
Na Mostecku pracovalo v roce 2003 46 % zaměstnaných obyvatel v průmyslu a stavebnictví, v zemědělství a lesnictví jen 2 % a 52 % ve službách. V pracovním poměru bylo v okrese Most přes 61 tisíc obyvatel.
Hospodářské a sociální ukazatele jsou rozdílné v porovnání s průměrem v ČR - zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví asi 42 %, v zemědělství 5 % a ve službách 53 % a průměrná nezaměstnanost pod 10 %. (Pozn.: Údaje z konce roku 2003.)
K nejlépe hodnoceným podnikům v ČR patří akciové společnosti Česká rafinérská, Chemopetrol a Mostecká uhelná společnost.
Mostecko-regionální vlastivěda
Poslední komentáře
1 rok 4 týdny zpět
4 roky 1 týden zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 35 týdnů zpět