Anketa
Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
Litvínovsko v číslech
Informace
KŘÍŽEK Karel
Karel Křížek se narodil se 27. března 1911 v Horním Litvínově. Rodina se však záhy odstěhovala do Berouna. Absolvoval 5 tříd obecných a 8 tříd gymnázia s maturitou. Vystudoval také Faculte des Science de l´Aeronautique Sorbonne a Exile Super de l´Aeronautique ve Francii. Vojenskou prezenční službu odsloužil v letech 1931 – 32, a to v Lučenci, škole pro poddůstojníky v Košicích a v Bardejově. Propuštěn do zálohy byl 14. ledna 1933. V době mobilizace v roce 1938 byl povolán k leteckému pluku č. 6 do Prahy. Po obsazení již okupací pohraničí okleštěného území tehdejšího Československa odjíždí do Francie a hlásí se u náhradního tělesa čs. zahraniční armády v Agde.
V době Bitvy o Francii je jmenován styčným důstojníkem a pobočníkem velitele čs. bombardovacího letectva v Bordeaux. Po porážce Francie odplouvá lodí do Velké Británie, kde je nejdříve prezentován v Camp Insworth Lane, odkud se později přesouvá do Čs. Depot v Cosfordu. Dne 2. srpna 1940 je přijat jako Volunteer Reserve (dobrovolník) do RAF v hodnosti P/O (Pilot Officer – poručík) a následně se stává příslušníkem 311. čs. bombardovací perutě se základnou v Honingtonu, jako palubní střelec.
K svému prvnímu operačnímu letu nad území okupované Evropy nastoupil do letounu typu Wellington dne 9. prosince 1940. Poslední operační let Karel Křížek vykonal v noci 6. února 1941, jako člen osádky F/O Cigoše. Jejich letoun Wellington (KX – T, 7842) po chybné navigaci omylem přistál na Němci obsazeném letišti Flers v Normandii a celá osádka padla do zajetí.
Následovala anabáze po zajateckých táborech, od Dulag Luft u Frankfurtu nad Mohanem, přes Stalag Luft 1 Barth, až po Stalag Luft 3 Sagan. Zde se Karel Křížek podílel na organizaci tzv. Velkého útěku letců, při němž se vykopaným podzemním tunelem dostalo na svobodu 76 příslušníků spojeneckého letectva. Kromě tří však byli všichni postupem času pochytání a 50 jich bylo na přímý rozkaz Hitlera pro výstrahu zastřeleno.
Mimochodem těla čtyř zastřelených spojeneckých letců byla zpopelněna v mosteckém krematoriu. V souvislosti s Velkým útěkem letců se také Karel Křížek v srpnu 1944 ocitl u výslechu v Praze na Gestapu v neblaze proslulém Petschkově paláci. Poté byl na začátku září 1944 převezen do zajateckého tábora v Barthu, kde byl potom společně s dalšími zajatci osvobozen 1. května 1945 Rudou armádou.
Následovala evakuace zpět do Anglie a znovu prezentace v RAF u Čs. Depot v Cosfordu. Poté byl Karel Křížek přidělen k No. 106 P. R. C. RAF Cosford. V srpnu se s ostatními čs. zahraničními letci vrátil domů do vlasti. Následně byl přidělen na 8. oddělení hlavního štábu MNO v Praze. V prosinci byl povýšen do hodnosti štábního kapitána tech. zbroj. služby v záloze a následně byl jmenován zástupcem velitele čs. voj. mise u British Army of the Rhine v Bad Oberhausenu a k 1. lednu 1946 byl zařazen do skupiny důstojníků letectva z povolání.
V polovině roku 1947 ještě stihl přemístění k II. let. sboru do Českých Budějovic ve funkci inženýra pak už přišel neblahý únor 1948. Již 1. března byl Křížek propuštěn do zálohy. Na nic nečekal a co nejdříve opustil komunisty ovládnuté Československo. Zachránil si tak v podstatě život a vyhnul se pozdějším perzekucím ze strany SNB. Odjel do Velké Británie, kde ještě v letech 1949 – 1955 sloužil v řadách Královského letectva RAF. I tady však byl, jak napsala jeho neteř Sylvie, pro své činy trnem v oku komunistickým zpravodajským službám. Karel Křížek, podle vyjádření svých kamarádů vzácných člověk, velký vlastenec a džentlmen, zemřel v Anglii 15. září 1996.
Poslední komentáře
1 rok 4 týdny zpět
4 roky 1 týden zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 35 týdnů zpět