Úvod
Prosincová generální stávka 1920 byla výsledkem sporu dvou frakcí v Československé sociálně demokratické straně dělnické o majetek.
Nástin událostí
Na počátku prosince 1920 byl policií obsazen Lidový dům, jehož formálním vlastníkem byl sociálnědemokratický předák Antonín Němec. Politické strany měly ze zákona zakázáno vlastnit nemovitosti. Státní moc zasáhla ve prospěch původního reformního křídla strany. Lidový dům ale ke své činnosti využívala levicová marxistická frakce strany. Ta v reakci na obsazení budovy vyhlásila generální stávku. Mimoto zveřejnila další požadavky, mezi jinými požadovala demisi úřednické vlády, zvýšení platů, vznik dělnických rad, které by se spolupodílely na řízení podniků atd.
Generální stávka se uskutečnila mezi 10. a 17. prosincem 1920. Některým oblastem (Kladensko, Hodonínsko, Třebíčsko) se nevyhnulo násilí, když se dělnictvo pokusilo o silové převzetí moci. Větší města však na stávku nereagovala. Ve státě bylo vyhlášeno stanné právo, povoláno vojsko a zatčeno na 3 000 demonstrujících. Špatně zorganizovaná stávka neměla šanci na úspěch a byla potlačena.
Důsledky
Důsledkem generální stávky byl konec období nestability v politice a otevřený střet dvou frakcí v sociálnědemokratické straně. Ten vyústil ve vznik nového politického subjektu, když se levicové křídlo sociální demokracie na květnovém sjezdu 1921 prohlásilo za Komunistickou stranu Československa. Sociální demokracie ztratila část svých členů a oslabila svou pozici vůči dalším stranám. Role největší politické strany v ČSR se ujala Agrární strana.
14. prosince v Mostě
V Mostě došlo v době prosincové generální stávky dělnictva k tvrdým zásahům představitelů moci. Když se demonstrující dělníci dožadovali před budovou hejtmanství propuštění zatčených členů stávkového výboru, zahájili četníci do demonstrantů střelbu. Na místě padlo pět demonstrantů a 22 bylo těžce zraněno, tři zemřeli v nemocnici.
Dne 14. prosince 1920 po zatčení stávkového výboru v Mostě, vyslalo shromážděné dělnictvo v počtu asi 500, deputaci na okresní politickou správu v Mostě, se žádostí o propuštění zatčeného stávkového výboru. Deputaci bylo sděleno, že dostane odpověď za 10 minut. Po uplynulé lhůtě našla však deputace dvéře úřadoven uzamčené a proti klidně se chovajícímu davu postoupilo přivolané četnictvo a vojsko vedené poručíkem, což rozjitřilo shromážděné a došlo k demonstraci, za níž přivolaná asistence použila zbraně. Vystřeleno bylo na 40 ostrých ran. Účinek tohoto neočekávaného a ukvapeného jednání vedoucích přivolané četnické a vojenské asistence byl hrozný — výstřely zabily 4 osoby, dvě zemřely po poskytnutí první pomoci v mostecké nemocnici a 24 osob bylo těžce raněno, mnozí raněni byli při útěku z místa demonstrace. Uvádíme jména postižených:
Usmrceni byli:
Bubák Alois, Kopisty, horník, 29letý, ženatý, zanechal ženu a dvě dítky 4 a 8 roku. Zemřel první den v mostecké nemocnici.
Střelen do krku.
Brém Václav, Kopisty č. 16, horník, 29 roků, svobodný. Živil matku — vdovu s jedním dítkem.
Zemřel druhý den v mostecké nemocnici. Střelen byl do kyčle.
Greiner Josef, Most, sklářský dělník, 37 roků, ženatý. Zanechal ženu a 6 dítek od 6 do 13 roků. Střelen byl do srdce.
Nosek Emil, Most, obuvník, 20 roků, svobodný. Podporoval bratra. Střelen byl do přirození:
Oplt Tomeš, Chudeřín, horník, 24 roků, svobodný. Živil matku a 13letou sestru. Střelen byl do srdce.
Štěpánek Adolf, Most, dělník, 38 roků, ženatý. Zanechal ženu a 5 dítek od 6 do 14 roků.
Vdova po jmenovaném ztratila pravou nohu a levou ruku v horním závodě a je výdělku neschopna.
Střelen byl do hlavy.
Těžce zraněni byli:
Aulický Antonín, Lipětín, horník, 25 roků, svobodný. Podporoval rodiče. Střelen byl do nohy a operován. V mostecké nemocnici léčen od 14. prosince 1920 do 20. března 1921.
Cestr Josef, Kopisty, horník, 33 roků, ženatý. Má tři dítky 4 až 9 roků. Vydržoval i svojí matku. Střelen do pravého boku. Léčen v mostecké nemocnici tři měsíce, a tři neděle byl v domácím ošetřování. Posud neschopen práce.
Drexler František, Lipětín, horník, 23 roků, svobodný. Živil oba rodiče. Střelen byl do břicha, třikrát operován. V mostecké nemocnici léčen od 14. prosince 1920 do 7. května 1921. Práce dosud neschopen.
Dolanský Josef, Skyršice, kotlář, 35 let. Ženatý, má dvě dítky 7 a 12 let. V mostecké nemocnici léčen 11 týdnů, dva týdny v domácím ošetřování. Schopen je jen lehčí práce. Střelen byl do levé ruky.
Fau Josef, Židovice, horník, 32 roků, ženatý. Má tři dítky 1 až 5 roků. Střelen do spodní části těla. V mostecké nemocnici léčen byl 7 neděl. V domácím ošetřování 5 neděl.
Fischer Emil, Paředle (Polehrad), horník, 29 roků, ženatý. Má jedno roční dítko. Měl prostřelené plíce. V mostecké nemocnici léčen od 14. prosince 1920 do 9. ledna 1921, v domácím ošetřování do 29. března 1921. Schopen jen lehčí práce.
Fritz Adolf, Most, zedník, 27 roků, svobodný. Střelen byl do břicha a operován. V mostecké nemocnici léčen byl 9 týdnů. Neschopen ku práci přes 6 měsíců.
Hejkal Antonín, Dolní Litvínov, horník, 22 roků, svobodný. Podporoval oba rodiče. Střelen do levého ramena. V Mostecké nemocnici léčen tři neděle a v domácím ošetřování do 20. ledna 1921.
Hendrich Karel, Dolní Litvínov, horník, 18 roků, svobodný. Živil matku a bratra. Střelen byl do pravé ruky. V mostecké nemocnici léčen od 14. prosince 1920 do 12. března 1921.
Holhut Rudolf, Most, sklář, 44 roků, ženatý. Střelen do chodidla a operován. V mostecké nemocnici léčen 11 týdnů a v domácím ošetřování 3 týdny.
Lábler František, Komořany, horník, 43 roků, ženatý a má 1 třináctileté dítě. Střelen do hlavy. V mostecké nemocnicí léčen 8 neděl, v domácím ošetřování 5 neděl.
Lán Alois, Paředle, horník, 31 roků, ženat. Otec tří dítek od půl do 5 roků. Střelen do prstu levé ruky a operován. V mostecké nemocnici léčen 9 neděl a v domácím ošetřování 6 neděl.
Maleček František, Kopisty, horník, 20 roků, svobodný. Podporoval oba rodiče. Střelen do pravé nohy. V mostecké nemocnicí léčen 8 neděl, v domácím ošetřování 5 neděl.
Martínek Josef, Lipětín, horník, 32 roků, ženatý. Střelen do břicha a operován. V mostecké nemocnici léčen od, 14. prosince 1920 do konce ledna 1921.
Mrnka Bohumil, Chudeřín, horník, 22 roků, svobodný. Podporoval matku a bratra. Střelen byl do pravé nohy nad kolenem, operován a amputována mu noha. Neschopen ku práci.
Patka Karel, Velebudice, kočí, 36 roků, ženatý, má dvě dítky 5 a 8 roků. Střelen byl do levé ruky a operován. V mostecké nemocnici léčen od 14. prosince 1920 do 8. března 1921. Po více měsíců neschopen práce.
Šavel Ludvík, Kopisty, horník, 52 roků, ženatý. Má dosud dvě nezaopatřené dítky. Střelen byl do pravé nohy a operován, noha amputována. Ku těžké práci neschopen.
Tropschuhová Marie, Most; 24 roků, svobodná. Střelena byla do nohy. V mostecké nemocnici léčena týden a dva měsíce v domácím ošetřování.
Vostatek Josef, Kopisty, horník 58 roků, ženatý. Má dvě dítky 9 a 13 roků. Střelen byl do pravé nohy. V mostecké nemocnici léčen byl 4 týdny a v domácím ošetřování tři týdny.
Zeithammel Josef, Konobrž, horník, 45 roků, ženatý. Má dvě dítky 11 a 14 roků. Střelen byl do levé ruky. V mostecké nemocnici léčen byl 4 týdny a v domácím ošetřování rovněž 4 týdny.
Jelikož uplynulo již několik měsíců a postižení žijí v tísnivých poměrech, táží se podepsaní, co hodlá pan ministersky předseda a ministr vnitra učiniti, aby s urychlením poskytnula se náhrada pozůstalým za usmrcené živitele, náhrada za umělé údy a náhrada bolestného a ušlého výdělku za dobu léčení všem postiženým střelbou četnictva a vojska při událostech dne 14. prosince 1920 v Mostě.
Odpověď ministra vnitra a spravedlnosti na interpelaci poslance Blažka, Skaláka a soudruhů o surovém nakládání se zatčenými vězni a o tom, že s nimi dosud není zavedeno vyšetřování.
Podepsaní ministři pokládají si za čest odpověděti toto:
Četnictvo na Mostecku při zatýkání a po zatčení členů revolučního výboru mosteckého chovalo se úplně korektně a nedopustilo se ničeho, co by se příčilo předpisům.
Zatčení umístěni byli ve starých kasárnách v Moste od 14. prosince 1920 devíti hodin dopoledne do 15. prosince 1/2 5 hodiny ranní. Vzhledem na malý počet četníků, kteří byli 14. prosince 1920 v Mostě, a na intensivní službu pouliční, která byla dne toho nutna, vypomohlo Při hlídání zatčených vojsko. A tu se přihodilo, že se některých vojínů zmocnilo rozhořčení proti zatčeným.
Tak se jistý legionář, jehož jméno nemohlo býti zjištěno, osopil na komunistu Klementa, jenž právě na Mostecku následkem své dlouhé podvratné činnosti jest v obzvláštní nenávisti všech občanů řádně smýšlejících, a popuzen jeho chováním, vyzdvihl ho a zase ho na zemi postavil se slovy: ťTy nám budeš bourat republiku.Ť Okresní četnický velitel nadp. Bělehradský, jenž stál v okamžiku tom náhodou na blízku, odstranil vojína, který na to odešel.
Poněvadž mají vojínové mostecké posádky (pěší i delostřelci) červené výložky jako četníci, stalo se v několika případech, že byli vojáci za četníky považováni.
Že by se byli četníci v noci pokusili o vyprovokování zatčených, jest vyloučeno. Všichni byli po namáhavé celodenní službě, při níž nemohli si ani na okamžik dopřáti oddechu, tak znaveni, že byli rádi, byli-li sami necháni na pokoji. Četnictvo staralo se i o to, aby zatčení dostali nějakou stravu a okresní četnický velitel dne 14. prosince 1920 odpoledne přišel požádat okresního hejtmana v Mostě o dovolení, aby směl v mlýně zakoupiti pro zatčené 20 bochníků chleba. Chléb ten zaplatila zálohou četnická stanice v Mostě.
Poněvadž věznice krajského soudu v Mostě byla přeplněna, bylo dodáno do vazby ku krajskému soudu, v Plzni dne 15. prosince 1920 45 osob. dne 17. prosince 1920 tři osoby a dne 18. prosince 1920 čtyři osoby. Tito zatčení byli 16., 18. a 19. prosince 1920 vyšetřujícími soudci krajského soudu v Plzni vyslechnuti a dále ponecháni v prozatímní vazbě zjišťovací z důvodů § 175. č. 2, 3. tr. ř. jako podezřelí zločinem dle § 58. č. tr. z.
Spisy byly ihned zaslány příslušnému krajskému soudu v Mostě.
Vyšetřující soudce tohoto krajského soudu dostavil se do Plzně dne 16. ledna 1921 večer a podrobil obviněné dalšímu výslechu ve dnech 17., 18., 19., 20. ledna 1921.
Dřívější výslech vyšetřujícím soudcem krajského soudu v Mostě nebyl možným, jednak poněvadž potřebné výslechy svědků nebyly provedeny, a jednak poněvadž způsobilý vyšetřující soudce nebyl hned po ruce.
Zatčené osoby byly, jakmile důvody vazby pominuly, ihned propuštěny z vazby, takže do 19. února 1921 zůstalo toliko šest osob ve vazbě.
Z toho, co bylo uvedeno, je patrno, že není žádného důvodu k dalším opatřením v interpelované záležitosti.
V Praze dne 9. března 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Popelka, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Archív Poslanecké sněmovny
Poslední komentáře
1 rok 12 týdnů zpět
1 rok 26 týdnů zpět
1 rok 26 týdnů zpět
1 rok 26 týdnů zpět
1 rok 1 týden zpět