V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Část I.
Před několika týdny jsme si připomínali 90. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Při líčení těchto klíčových dějinných okamžiků se pozornost většinou upírá k událostem v Praze. Je to pochopitelné; opomíjeno by ale nemělo být ani dění a situace v dalších koutech naší země.
V pohraničních oblastech nevyvolalo vyhlášení nového státu žádné nadšení. Německé obyvatelstvo v severních Čechách bylo proti tomu, aby tato oblast patřila k nově vzniklé republice. Snažilo se o vytvoření autonomních provincií, které se měly stát součástí tzv. Německého Rakouska. Hned 29. října se němečtí poslanci ve Vídni usnesli, že na základě práva na sebeurčení národů vyhlašují v německy osídlených krajích severních Čech samostatnou provincii Deutschböhmen. V Mostě vznikl 30. října jako správní orgán autonomní vlády německý okresní národní výbor. Proti legální vládě, v našem regionu představované Ústředním národním výborem menšinovým pro severní Čechy se sídlem v Duchcově, tak stála „vláda" provincie Deutschböhmen.
Národní výbor československý, který Němci vyhlášené provincie neuznával a požadoval jejich podřízení centrální moci nového státu, se po ztroskotání jednání se sudetoněmeckými politiky rozhodl obsadit pohraničí vojensky. Musel obhájit svou svrchovanost nad provinciemi silou, takže na konci listopadu už dochází k prvním výstřelům, jsou obsazována města v severních Čechách, mezi nimi Most, což se neobešlo bez obětí. Dosud nepočetným oddílům československého vojska se podařilo do konce prosince 1918 obsadit celé území historických českých zemí. Most se vzdal 29. listopadu. Německé obyvatelstvo se podřídilo československému státu také pod vlivem sudetoněmeckých průmyslníků, kteří oceňovali hospodářské výhody příslušnosti ke státu vítězné Dohody.
Podívejme se, jak tyto vzrušené události listopadu 1918 líčí německy psaná mostecká kronika, z jejíchž zápisů vybíráme:
1. listopad: Výzva okresního národního výboru.
Okresní národní výbor vydal výzvu podepsanou předsedou JUDr. Hansem Leitnerem a jednatelem Antonem Partesem, která vyzývá německé obyvatelstvo, aby všemi způsoby podporovalo německou zemskou vládu a správní úřady a vyvarovalo se všeho, co by mohlo být v rozporu s národními a hospodářskými zájmy německého národa.
1. listopad: Zemská vláda provincie Deutschböhmen. Začátek činnosti.
V Liberci zahajuje svou činnost zemská vláda Deutschböhmen pod předsednictvím zástupce zemského hejtmana Josefa Seligera.
1. listopad: Založení německé domobrany (Volkswehr).
V podvečer se konala ve velkém sále německé tělocvičny schůze německých vojáků (důstojníků) a dovolenců, svolaná okresním národním výborem. Stovky mužů stály hustě natlačené, rameno na rameni, při dvou malých žárovkách a jedné petrolejové lampě, s kterou se muselo prezidium spokojit. Místo nemocného předsedy doktora Leitnera vedl schůzi předseda městské rady Truntschka. Na všeobecně přístupné schůzi bylo četně zastoupeno civilní obyvatelstvo města, byl přítomen také velitel zdejšího zajateckého tábora plukovník Hauser.
Byla zdůrazněna okolnost, že většina vojáků opustila svá stanoviště, že město je bez ochrany, zajatecký tábor bez dozoru, proto předseda prohlásil za bezpodmínečně nutné vytvořit domobranu (Volkswehr). Domobrana měla především střežit zajatce, dále pečovat o udržení klidu a pořádku a převzít bezpečnostní službu ve městě. K dozorčí službě v zajateckém táboře až do odjezdu zajatců jsou potřeba lidé z domobrany, kteří jsou ozbrojeni. Pro ostatní služby bude stačit jakýsi druh občanské domobrany beze zbraní. Potřeba občanské domobrany byla uznána všemi stranami a hned se hlásilo 150 mužů, z nichž část nastoupila strážní službu v táborech ještě v noci.
2. listopad: Německá domobrana. Další přihlášky. Národní výbor. Sokol.
Dne 2. listopadu se hlásili další dobrovolníci (asi 500-600) ke službě v domobraně, mladíci stejně jako starší muži, také byli přijati vojáci, kterým ještě neskončila branná povinnost. Téhož dne byla také provedena volba velitele nově založené domobrany, při níž byl na návrh vojáků zvolen nadporučík Rudolf Burghart. Během výkonu bezpečnostní služby byla domobrana podporována službou městské policie. Disciplína ve Volkswehru byla velmi uvolněná, protože od převratu bohužel nebyla vojáky plně respektována poslušnost stejně tak jako ostatními příslušníky domobrany. Mezi později ustanovenou vojenskou radou a mužstvem často docházelo k rozmíškám, které byly vždy znovu urovnávány, avšak takovéto příhody nemohly přispívat k tak potřebné pevné spolupráci v rámci domobrany.
Také Češi se organizovali a kromě jiného uvedli do života národní výbor. Na strážní službě u skladů a na nádraží se od nynějška podíleli také ozbrojení sokolové.
2. listopad: Útěk válečných zajatců, odsun ostatních zajatců.
Kolem poledne nastal v ulicích a uličkách města nápadný hluk a povyk, neboť se rozkřiklo, že uprchlo všech 15 000-20 000 ruských zajatců. Mnoho domů po této zprávě dobře uzamklo dveře, protože se roznesla zvěst, že Rusové budou chtít město vyplundrovat (ve skutečnosti tomu tak ale nebylo). Mnoho zajatců běželo směrem na Obrnice-Louny. Ostatní ruští a italští zajatci, a to asi 3 500 Rusů a přes 1000 Italů, bylo stejného dne odvezeno drahou.
2. listopad: Výzva okresního hejtmanství.
Okresní hejtmanství v Mostě vydalo tuto výzvu: „Nejistá situace nutně vyžaduje zesílení prostředků moci, které jsou k dispozici okresnímu hejtmanství. Kdo se chce podřídit četnictvu a chce sloužit a být k dispozici k udržení pořádku, má se co nejrychleji hlásit u okresního velitelství četnictva."
2. listopad: Zřízení smírčího soudu a vytvoření nákupní komise v rámci dolů.
Na základě dohody mezi zástupci pracovníků v hornictví a zástupci důlních podniků byl k urovnání všech sporných otázek v hornictví zřízen smírčí soud pro revírní důlní okresy Most-Chomutov-Teplice. Dále byla vytvořena nákupní komise ze tří podnikatelů a tří zástupců pracovníků v hornictví a na ni bylo přeneseno obstarávání potravin pro pracující v hornictví.
2. listopad: Zajištění výživy.
Dne 2. 11. vyšla v novinách Brüxer Zeitung vážná výstraha obyvatelstvu, aby v nynější vážné době převratů v politické oblasti hájilo zájmy obstojné výživy obyvatelstva. Výrobci nemají prodávat brambory a obilí pod rukou a spotřebitelé nemají nakupovat na černo, nýbrž mají pomáhat zásobovací službě v plánovitém zásobování. Z okresu už se nesmějí odesílat žádné potraviny.
3. listopad: Obecní výbor má nepřetržitou službu. Nouzové peníze.
Při mimořádném zasedání obecního výboru byla vyhlášena trvalá služba výboru a bylo dohodnuto, že do služby budou zapojeni všichni členové výboru. Tato služba se vztahuje na dobu od 6 hodin ráno do 12 hodin v noci. Vždy 2 členové národního výboru budou držet službu na národním výboru a budu vystřídáni dvěma jinými vždy po 4 hodinách. Dále bylo rozhodnuto, s ohledem na nedostatek a nemožnost opatření platebních prostředků pro město a okres, aby byly vydány nouzové peníze, které bude nutno opět stáhnout 15. 12. 1918. Provedením tohoto opatření byly pověřeny zdejší banky.
3. listopad: Starostové německých okresů v Čechách pro svobodné území Deutschböhmen.
Starostové německých okresů v Čechách dnes jednali v Ústí nad Labem. Vydali vyhlášku adresovanou německému národu, ve které vítají prohlášení zemské vlády Deutschböhmen ze dne 29. 10., že ty sídelní oblasti Čech, které jsou zastupované německými říšskými poslanci, náleží neoddělitelně k německorakouskému státu jako provincie Deutschböhmen. Uznali také z vůle německorakouského národního shromáždění a sudetoněmeckého zemského shromáždění vytvořenou zemskou vládu za nejvyšší úřad a doporučili všem národním zastupitelstvům a obcím oblasti Deutschböhmen, aby se podřídily nařízením zemské správy.
6. listopad: Výzva ohledně vydávání nouzových peněz.
Městský úřad v Mostě a okresní výbor vydaly tuto výzvu:
Obyvatelstvu města a okresu Most:
S ohledem na nedostatek a nemožnost opatřit platební prostředky je město a okres Most nucen vydat nouzové peníze prostřednictvím zdejších peněžních ústavů a opět je vyplatit. Budou vydány bankovky v hodnotách 10, 20, 50 a 100 K, jejichž doba oběhu je stanovena do 15. prosince 1918. Tyto bankovky budou vydávány od středy 6. listopadu 1918, a proto zůstanou zdejší peněžní ústavy do té doby uzavřeny.
Městský úřad v Mostě Okresní úřad Most
dr. Josef Herold, starosta dr. Hans Leitner, předseda okresu
7. listopad: Opatření sudetoněmecké zemské vlády.
Sudetoněmecká zemská vláda vydala oběžníky, které se týkaly: 1. Výplaty příspěvků na výživu obvyklým způsobem. 2. Provizorního pokračování služby na odděleních a místech četnictva dosavadním způsobem podle pokynů okresních hejtmanství ve shodě s okresními národními výbory, uznání velitelství zemského četnictva v Praze a nařízení německého služebního mluvčího v Deutschböhmen. 3. Pokynu umístit k místnímu označení obcí nápis „Deutschböhmen". Pro státní úřady a ústavy platí místo dřívějšího označení k. k. titul „deutschösterreichisch" (německorakouský). 4. Zabavení všeho movitého a nemovitého státního majetku v provincii Deutschböhmen. 5. Pokynu okresním národním výborům slavnostně podat protest proti zvyšujícímu se počtu případů obsazení sudetoněmeckých území československými vojsky. V žádném případě nevyhovět nařízením Čechoslováků a vyhnout se jen násilí. Zemská vláda dále rozhodla zřídit sudetoněmecký tiskový úřad.
13. listopad: Provincie Deutschböhmen má být plánovaně obsazena českými občany.
Pražská vláda plánuje, že provede řádné vojenské obsazení českých zemí, a to nejdříve měst Liberce, České Lípy, Mostu, Teplic, Chomutova a Chebu, aby je při mírových jednáních o politickou dohodu postavila před hotovou věc a zmenšila tak nároky Deutschböhmen. Za tím účelem mají být mobilizovány všechny mladší ročníky ze strany Čechů.
15. listopad: Smírčí soud, osmihodinový den.
Smírčí soud pro důlní revírní okresy Most-Chomutov-Teplice po vyslechnutí zástupců důlních podniků a zástupců dělnictva stanovil následující opatření: osmihodinový den byl stanoven pro důlní pracovníky od 16. 11. 1918 a pro pracovníky na povrchu od 1. 2. 1919. Pro pracovníky na povrchu byla pro tuto přechodnou dobu stanovena maximální délka směny na 10 hodin a maximální pracovní doba na 9 hodin.
22. listopad: Projev německých státních a železničních zaměstnanců v Mostě.
Schůze 400 státních a železničních zaměstnanců z Mostu a okolí v sále Střelnice byla mocným a svátečním vyhlášením německého státního úřednictva. Při ní se došlo k poznání, že jen spolupráce jak v sociální, tak v národní oblasti by mohla vést k blahu národa, sjednocení německých dělníků a státních zaměstnanců bez rozdílu jejich stavu a postavení. V usnesení, které bylo přijato, se kromě jiného uvádí, že němečtí zaměstnanci státu a dráhy trvají na tom, že vykonají slavnostní slib pro Německé Rakousko a že jiný slib zcela rozhodně odmítají.
25. listopad: Vyplácení plného přídělu mouky.
Od 25. 11. byl vyplácen plný příděl mouky, tedy 50 dkg na hlavu. Protože však nebyl k dispozici dostatek mouky k vaření, bylo nutno dávat na moučnou stravenku 25 dkg mouky na vaření a 25 dkg chlebové mouky.
Přejít na:
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět