Obdob í těsně po skončení II. Světové války je považováno za počátek vzniku litvínovské atletiky. Již během roku 1945 se utvořila kolem Josefa Polesného silná skupina běžců, kteří startovali na různých silničních závodech po celé republice. Dali také podnět k založení tradičních závodů v naší oblasti – Běhu kolem Hněvína, Duchcovského viaduktu a Běhu kolem Doubravky v Teplicích. V roce 1946 měla činnost našich běžců již charakter organizovaného provozování atletiky, startovali během roku na 17 závodech. Přihlásili se také první funkcionáři, takže 12. února 1947 došlo v rámci závodního klubu Stalinovy závody k založení atletického odboru. Prvním předsedou byl chodec Jiří Prchal, odbor měl 15 členů a byl bez vybavení a prostředků.
Rozhodující vliv na další vývoj odboru mělo sjednocení československé tělovýchovy a založení závodní sokolské jednoty Stalinovy závody. Oddíl dostal možnost tréninku na hřišti u Sokolovny, kde se také objevili také první závodníci v technických disciplínách. V tomto roce (1948) se konal 1.ročník "Běhu a chůze pohraničím na 18km". Závod se běhá dodnes a to na kratších tratích a bez chůze. Aktivita našich běžců měla velký podíl na startu Emila Zátopka na "Běhu městem v Litvínově". Přes 4000 diváků tehdy v roce 1948 tleskalo vítěznému Emilovi na trati i v cíli a závod byl velkou propagací atletiky v našem městě.
V roce 1952 byla svépomocí dána do provozu atletická dráha na našem stadionu v Litvínově 6. Byla sice bez pořádného podkladu, ale běhat se na ní dalo. V té době měl oddíl již 60 členů, družstvo mužů, velký počet dorostenců a dorostenek. Hlavní pozornost byla věnována závodům na dráze.
Desátý rok činnosti oddílu se v roce 1956 projevil zvýšenou výkonností hlavně v dorosteneckých kategoriích. Přišli i první československé rekordy a první nominace do reprezentace – Petr Hellmich se zúčastnil závodů v Rumunsku a v Polsku.
V dalších letech dokázal oddíl svoji činnost dále rozvíjet a 20 let udržovat na vysoké úrovni. Vytvořila se silná družstva mužů, žen i dorostu, na přeborech jednotlivců jsme ve všech kategoriích získávali desítky přebornických titulů, našimi závodníky byl překonán velký počet československých a českých rekordů. Litvínovští atleti startovali jak na mistrovství světa, tak i Evropy, závodili téměř ve všech státech na kontinentu, ale i v zámoří, v africkém Tunisu, na Kubě, v Austrálii a v Japonsku. Práce našich trenérů Attla, Břacha, Havrana, Joška a Neuberte byla uznávána a oceňována v celostátním měřítku. Naši mistři sportu Petr Hellmich, Jitka Potřebuješová – Birnbaumová, Marta Kostlánová – Jandová a další nositelé nejvyšších výkonnostních tříd, byli pověřováni státní reprezentací.
Po "sametové" revoluci v roce 1989 došlo k řadě změn i v oblasti tělovýchovy a sportu. V roce 1990 byl delimitován Československý svaz tělesné výchovy a něm sdružené subjekty postupně získávaly právní subjektivitu i majetek. Tyto změny se nevyhnuly ani Litvínovu.
V roce 1991 vznikl z bývalé TJ CHZ ČSSP Litvínov (dříve organizační jednotka ČSTV) samostatný Sportovní klub Chemopetrol Litvínov, jehož součástí byl i atletický oddíl. V roce 1995 se Sportovní klub přeměnil na Sdružení sportovních klubů (SSK) a všechny sdružené oddíly se přetransformovaly do samostatných sportovních klubů. V rámci všech těchto změn byly dne 4.12.1995 zaregistrovány stanovy u Ministerstva vnitra ČR a vzniklo občanské sdružení pod názvem Atletický klub Chemopetrol Litvínov, který platí až do současnosti.
Od tohoto okamžiku je klub samostatnou právnickou osobou, která má své řídící i kontrolní orgány, vystupuje samostatně svým jménem a na vlastní účet, vede své účetnictví a samostatně podléhá platné legislativě.
Závodníci oddílu získali celkem 50 titulů přeborníka, nebo mistra Československa. Nejvíce Jitka Potrebuješová – Birnbaumová 17 a Petr Hellmich 7. Na těchto titulech se podílelo celkem 18 atletů. Titul přeborníka České republiky jsem získali celkem 25, nejvíce Birnbaumová 5 a Volný 3 tituly. Do dnešních dnů jsme vybojovali celkem 29 titulů přeborníka, nebo mistra České republiky. Posledním úspěchem této úrovně jsou dva halové mistrovské tituly Davida Melničuka v roce 2006 v tyči a sedmiboji.
Československý a český rekord byl našimi závodníky překonán celkem 51x. Nejvíce se do rekordních listin zapisovala Jitka Birnbaumová a to 19x, Petr Hellmich pak 11x. NA rekordních výkonech se podílelo celkem 11 závodníků v dresu našeho oddílu. Ve významných mezinárodních soutěžích jsme prostřednictvím Marty Kotlánové získali v letech 1971 a 1972 postupně 4. a 6. místo na mistrovství Evropy ve výšce žen, Jitka Birnbaumová vybojovala v Helsinkách na mistrovství Evropy v roce 1971 celkově 14.místo v pětiboji. Veterán Ivo Řezáč se stal dvakrát mistrem Evropy veteránů a to v roce 1987 v Karlových Varech a v roce 1988 v Belgii.
Přejít na:
Poslední komentáře
1 rok 49 týdnů zpět
5 let 14 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 27 týdnů zpět
5 let 28 týdnů zpět