Významným činitelem naší kulturní krajiny byly v minulosti drobné památky sakrálního charakteru situované mimo hlavní sídelní zástavbu. Při jednotlivých cestách stály sochy světců, kříže a boží muka. Sloužily nejen k orientaci, ale bylo na ně nahlíženo jako na ochranitele cest a zejména pak rozcestí, která v lidové víře přitahovala rozličná nebezpečí a nástrahy pro pocestné. I na cestách mezi poli a lukami v okolí našeho města stály ještě v 19. st. takovéto sochy a kříže.
V Duchcově se také nacházela křížová cesta (via crucis, Kreuzweg) o čtrnácti zastaveních končící Kalvárií s dřevěným křížem a kamennými plastikami P. Marie a Sv. Jana Evangelisty. První zastavení křížové cesty se nacházelo na Mosteckém předměstí, nedaleko bývalé Mostecké brány (dnes v ul. G. Casanovy). Začátek cesty byl upravován a pravděpodobně posunut v r. 1817, při stavbě nové císařské silnice procházející Duchcovem přes Mostecké předměstí dále na Liptice a Most.
Poutník procházející křížovou cestou dále směřoval Špitální ulicí podél ohradní zdi zámecké zahrady, přešel mostek nad Klášterním potokem protékajícím zámeckou zahradou, došel k budově zámeckého špitálu, k její bylinné zahradě, která sloužila pro potřeby místní lékárny. Trasa křížové cesty se pak stáčela a procházela přímo za budovou hospitálu a směřovala k ohradní zdi zámecké zahrady, kde stávalo poslední zastavení - Kalvárie. Jednotlivá zastavení křížové cesty byla tvořena drobnými, z kamene zděnými kaplemi. Ty byly patrně opatřeny výklenky, ve kterých se nacházela vyobrazení zastavení křížové cesty, případně kolorované reliéfy.
Dle soupisu soch obvodu duchcovského děkanství byla křížová cesta zřízena za hraběte Emanuela z Valdštejna. Do dnešních dnů se zachovaly pouze plastiky z Kalvárie, které jsou umístěny v pavilonu pro Reinerovu fresku a jsou řazeny mezi barokní produkci Brokofova okruhu.
V roce 1825 se podle záznamů duchcovského děkana Josefa Blažeje Stowassera nacházela křížová cesta ve velmi špatném stavu, dřevěný kříž byl již shnilý a jednotlivá zastavení poškozena navzdory údržbě a péči, kterou těmto místům duchcovští obyvatelé věnovali. Děkan se zasadil s přispěním věřících o celkovou obnovu křížové cesty. Na tento účel bylo vybráno 350 zlatých, z toho 85 zlatých poskytla vdova Kateřina Strahlová (+1835), žijící v hospitálu. Veškerý potřebný materiál, kámen a dubové dřevo na opravu poskytl držitel panství hrabě Antonín z Valdštejna.
K obnově cesty poznamenává děkan Stowasser, že zastavení dříve vymaloval nákladně, avšak krásně, zkušený židovský malíř z Duchcova David Wolf za celkovou sumu 140 zlatých. V roce 1825 pak stěží rozpoznatelná vyobrazení nově provedl osecký malíř Joseph Kaetsch. O obnovu kamenných plastik Kalvárie se postaral duchcovský sochař (statuarius) Wenceslaus Kühnl, který obě sochy ošetřil olejovým nátěrem. Po vztyčení nového kříže na Kalvárii a ukončení prací křížovou cestou prošlo 21. listopadu 1825 slavnostní procesí a vysvětilo všechna zastavení. Poté byla sloužena mše svatá ve špitální kapli.
Další rozsáhlou opravu zastavení křížové cesty a sousoší Kalvárie, kterou financoval pražský kanovník František Dittrich, uvádí pamětní kniha hospitálu v r. 1852. Malířské práce odvedl teplický malíř Langs, ošetření soch a obnovu jednotlivých zastavení provedl Ignác Tobisch z Duchcova. Vysvěcení zastavení provedl za velkého procesí vypraveného z děkanského chrámu Zvěstování P. Marie kanovník Dittrich za účasti místních kněží.
Během let křížová cesta chátrala, další zprávu o ní přináší v r. 1927 zápis děkana Krisy v pamětní knize děkanského úřadu. Podle úmluvy schválené radou města Duchcova byly tehdy odstraněny trosky křížové cesty ze Špitální ulice a ze silnice vedoucí sklárně Rindskopf (za zámeckou zahradou, při cestě na Osek). Vedle špatného stavu křížové cesty byly bezprostředním důvodem stavební úpravy této cesty. Patrně však tehdy byla nejméně jedna z kaplí křížové cesty zachována, objevuje se totiž na mladších fotografiích zámeckého hospitálu.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět