Neodmyslitelnou součástí města Duchcova je rybník Barbora, spoluvytvářející působivé panorama našeho města. Stříbřitá hladina rybníka odrážející obrysy města a hradeb patrně vždy vábila kolemjdoucí svojí podmanivou tajemností. Podle pověsti v rybníku žil vodník, pro kterého byl vyroben v 18. st. nákladně zdobený zámek, dnes vystavený v městském muzeu. V lidovém tradici se také říkalo, že nenarozené děti přebývají v Barboře, odkud je odnáší čáp.
Rybník byl zasažen rozvojem města v 19. st., při stavbě železnice byla jeho část oddělena příjezdem ke starému duchcovskému nádraží a postupně byl oklešťován rozrůstajícím se městem. Navzdory tomu, že v blízkosti rybníka projížděly parní lokomotivy, noční tmu prozařovaly plynové svítilny, zůstávaly hlubiny Barbory v bujných představách obyvatel Duchcova tajuplným prostorem.
Ve sbírkách městského muzea se nachází malý, nedatovaný obrázek, zachycující rybník Barboru se skupinou lovců na břehu, kteří střílejí po velkém krokodýlovi plujícím po hladině. K tomuto překvapivému obrázku jsem nalezl v pamětní knize duchcovského děkanství Liber memorabilium zápis k roku 1899. Dle zprávy děkana proběhl v březnu „směšný lov" na krokodýla v Barboře.
Další zprávu o tajemném krokodýlovi přináší soudobý tisk. Duxer zeitung uvádí, že na počátku března 1899 se městem rychlostí blesku rozšířila zpráva, že v rybníku Barbora přebývá podivný tvor. Hovořilo se mimo jiné o krokodýlovi, tuleňovi, nebo dokonce nosorožci (!). V úterý a ve středu 15. března se v okolí Barbory shromáždilo několik stovek lidí, kteří pozorovali podivného tvora skrývajícího se v rákosí.
V noci na čtvrtek se prý z rákosí ozývaly podivné zvuky. Teprve následující den, kdy se u rybníka shromáždili ozbrojení lovci bylo zjištěno, že domnělý krokodýl, nebo jiná vodní příšera, je ve skutečnosti plujícím hnízdem Bukače Velkého (Botaurus Stellaris).
Tento brodivý pták z čeledi volavkovitých, staví velká hnízda z rákosí a trávy. Bukač také vydává hluboký zvuk připomínající bučení krav, ozývá se především za jarních nocí kdy nastává období jeho rozmnožování. Hnízdění vzácného ptáka tak v několika málo dnech našlo živnou půdu v lidské fantazii vytvořící dramatickou zvěst o krokodýlovi, který ve městě způsobil několikadenní rozruch. Zpravodaj Duxer zeitung se pozastavuje nad tím, jak mohlo tolik lidí snadno uvěřit dětským povídačkám o krokodýlovi.
Zmatek s krokodýlem však v Duchcově nezůstal zapomenut. V dubnu 1899 vydal C. Weigend pohlednici zachycující hon na duchcovského krokodýla. Cesta vedoucí okolo části rybníka Barbory byla pak pojmenována Krokodýlí stezka (Krokodilensteig/Krokodilweg). Avšak už v r. 1901 byl tento název zrušen a cesta byla přejmenována na Reidlpromenade. Krokodýlí stezka však zůstala na dlouhá léta užívaným pomístním názvem, ještě v adresáři Duchcovských ulic z r. 1933 je u Reidlpromenade v poznámce uvedeno: „dříve Krokodýlí cesta".
Poslední komentáře
2 roky 17 týdnů zpět
5 let 34 týdny zpět
5 let 48 týdnů zpět
5 let 48 týdnů zpět
5 let 48 týdnů zpět