Anketa
Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Litvínovsko v číslech
Informace
O sladovnickém cechu v barokním Duchcově
V teplickém okresním archivu se dochovaly dva krásné barokní rukopisy, oba vedené od roku 1665, první je bez názvu, druhý nese následující titul " Ein Verleibungs Buch deren H.H. Meistern, MitBrudern, und Schwestern in dass Ehrsamen Handtwerck der Mältzer in der Stadt Dux". Oba jsou spjaty s duchcovským sladovnickým cechem. Ten ovšem nepředstavoval v 17. a 18. století pouhé profesní sdružení lidí zaměstnaných v pivovarnictví - dokladem jsou například záznamy o tom, že dne 19. XI. 1699 je do tohoto společenstva přijat člen punčochářského cechu - známý duchcovský "primator" Johann Wilhelm Creutzau ( o jehož náhrobníku, uloženém v atriu duchcovské knihovny jsem již v DN psal ) nebo, že členem téhož sladovnického cechu byl dokonce duchcovský děkan P.Christophorus Graupner ( veršovaný náhrobní nápis tohoto kněze z roku 1704 je znám díky opisu v pražské Eichlerově sbírce ).
Do sladovnického cechu duchcovského však vstupovaly podle zmíněných rukopisů také ženy, např. v roce 1671 Margaretha Zechlová nebo roku 1678 Elisabeth Maria Losserová. Cech však nesdružoval pouze obyvatele Duchcova, byli v něm také lidé z Hostomic, Světce, Verneřic, Mikulova. Co bylo důvodem takového zájmu o členství ve zmíněném cechu? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, musíme vzít v potaz "mentalitu" barokního člověka a ještě jednou prolistovat oba svrchupsané rukopisy. Potom na několika místech oněch duchcovských svazků nalezneme zmínku "o naší knize mrtvých " ( unser Todtenbuch). Co znamenalo zapsání do této knihy, naznačuje zápis z 21. IX. 1677 , v němž se uvádí, že za všechny " v tomto ctihodném cechu zemřelé duše " ( in diesen Löblichen Handtwerck abgestorbene Seelen ) má být pravidelně sloužena zpívaná zádušní mše, přičemž mají zdejší děkan a kantoři za každé rekviem dostat právě od sladovnického cechu zaplaceno 35 krejcarů " allhiesigen herren Dechants und H. Cantoribus bezohlung als nemblich von jeden requiem fünf undt dreyssig Kreutzer bezahlet".
Důvodem velikého zájmu o členství v cechu duchcovských sladovníků tedy byla touha barokního člověka po spáse vlastní duše. Kromě zmíněných rukopisů, připomíná cech duchcovských sladovníků ještě otisk staré pečeti, chovaný ve sbírkách Muzea města Duchcova. Jedná se o kulatou pečeť červené barvy se znamením dvou zkřížených sladovnických nožů a korunou, opatřený opisem v kapitálním písmu, vysvětlujícím, že jde o pečeť ctihodného cechu sladovníků ve městě Duchcově : " DES ERBAREN. HANDWERCK. INSTAT.DVX" . Dalším zajímavým hmotným dokladem o společenství zdejších sladovníků je krásná cechovní ferule, svým tvarem připomínající " vařečku", vrchní zakulacená část tohoto předmětu je bohatě vyřezávána a okraj je na obou stranách lemován stylizovaným větvovím, vyrůstajícím z jakýchsi kořenů. Na jedné straně nacházíme rozkřídleného ptáka sedícího na korunovaném sudu, pod nímž se nalézá klíč, po stranách pak majuskulní písmena M a S, na dorsu se pak znovu setkáváme se symboly, známými nám již z pečeti, totiž s korunovanými, přes sebe křížem položenými sladovnickými noži, ovšem doplněnými o další dva páry pivovarnických nástrojů.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět