O místním hnědouhelném dolu
DŮL GISELA II
V roce 1902 otevřela Mostecká uhelná společnost na Hájském katastru nový důl zvaný Gisela II. Byl 156 m hluboký. K němu byla připojena důlní pole dolu Gisela I a později i důlní pole dolu Viktorín založený v r. 1872, hluboký 75 m.
DŮL BIHL
Důl Gisela II byl v r.1906 přejmenován na Bihl (podle majitele Ledvické porcelánky).
DŮL VIKTORÍN V HÁJI
Důl Viktorín byl založen roku 1872, byl 75 m hluboký. V roce 1887 byl zatopen teplickou termální vodou. V roce 1892 se zatopení dolu teplickou termální vodou opakovalo. V roce 1927 byl začleněn k dolu Bihl.
DŮL HANA
V r. 1946 byl přejmenován na důl Hana podle manželky bývalého prezidenta Dr. Eduarda Beneše, která se narodila manželům Vlčkovým bydlícím ve strážním domku Českých drah v Domaslavicích na trati Most - Moldava.
DŮL 1. MÁJ
Protože pozvání k návštěvě dolu při jeho přejmenování na Důl Hana, Hana Benešová odmítala, byl důl později přejmenován na Důl 1. máj.
3. června 1963 byla odborem výstavby Okresního národního výboru v Teplicích pro vyuhlení zásob blízkosti obce a pod obcí vyhlášena stavební uzávěra pro trvalé omezení stavební činnosti v obci Háj u Duchcova z těchto důvodů: postupem důlní činnosti závodu 1. máj od roku 1964 cca do roku 1965 bude postupně likvidována celá obec. Likvidační záměr dolu Prezident Gottwald v Hrdlovce počítal se započetím likvidace od r. 1965 s postupnou likvidací horní části obce, střední části obce a spodní části obce Háj, není proto dovoleno provádět žádnou výstavbu v obci a její blízkosti žádnou výstavbu, ani provádět opravy domů. Opravované domy by dolům prodražily jejich výkup (poznámka kronikáře).
Plán likvidace hovoří o započetí v horní části obce těsně pod osadou Domaslavice, kde bude v r. 1964 zbourán obytný dům čp. 3. Dolování bude pokračovat jižním směrem od silnice Hrob - Osek, kde budou v témže roce zbourány 4 domy. V roce 1965 bude v jižním směru zbouráno 10 domů, v r. 1966 23 domů, v r. 1967 25 domů vč. budovy školy s čp. 141. V r. 1969 5 domů v r. 1970 12 domů, v r. 1971 10 domů. V r. 1973 18 objektů vč. školní budovy čp. 122. Zbytek 107 budov vč. budovy MNV, pošty, obchodů a objektů státních statků měl být postupně likvidován do r. 1984. Protože v r. 1974 dojde k likvidaci centra s úřadovnou MNV, školky, pošty a obchodů bylo navrženo provést celou likvidaci již v r.1974.
Plánovaná těžba byla cca 380 000 t ročně.
Před jeho uzavřením (ukončení činnosti dolu) r. 1967 pracovalo na dole 555 zaměstnanců z toho 50 technickohospodářských (administrativních) pracovníků. Důvodem uzavření dolu je to, že hlavní podíl uhelných zásob je blokováno ochranným pilířem obce Háj, neefektivností těžby a její nerentabilnosti spolu s technicko-provozními obtížemi, které souvisí s postupem porubních front v oblasti hornohájského pole pod dosud neodvodněnými kuřavkovými horizonty. Na podkladě rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě č.j. 7766-469-II/66 Th-so a ministerstva hornictví v Praze o trvalém zastavení provozu 1. máj v Háji u Duchcova k 1.1. 1997 a na základě skutečnosti v tomto rozhodnutí uvedených ruší Útvar hlavního architekta okr. Teplice jako orgán příslušný ze zákona č. 84/1958 Sb. stavební uzávěru pro obec Háj u Duchcova vyhlášenou odborem výstavby ONV Teplice dne 3. dubna 1963.
Důl 1. máj byl jak výše uvedeno vybudován v r. 1902 a v r. 1909 uveden do provozu pod názvem BIHL. V r. 1946 byl přejmenován na důl Hana k poctě Hany Benešové, manželky prezidenta Dr. Eduarda Beneše, která se narodila ve strážním domku českých drah v Domaslavicích. Protože Hana Benešová nereagovala na pozvání k přejmenování dolu, ani nejevila zájem s představiteli dolu jakkoliv komunikovat, byl důl Hana v r. 1958 přejmenován na důl 1. máj. V roce 1960 důl přešel jako odštěpný závad pod vedení dolu Prezident Gottwald (do roku 1950 důl Alexandr).
Nevalným mezníkem pro obec byl rok 1963, kdy Krajským národním výborem, Okresním národním výborem a Obvodním báňským úřadem v Mostě byl schválen likvidační záměr obce Háj u Duchcova z důvodu důlní činnosti a 3. června 1963 odborem výstavby Okresního národního výboru v Teplicích vyhlášena stavební uzávěra obce pro trvalé omezení stavební činnosti v obci Háj u Duchcova, s účinností likvidace obce rokem 1964 po etapách. Plán likvidace obce hovoří o započetí demolic domů v horní části obce těsně pod osadou Domaslavice, kde jako první bude v r. 1964 zbourán obytný dům čp. 3 v Domaslavicích.
Dolování bude pokračovat jižním směrem od silnice Hrob -Osek, kde budou v témže roce v Háji zbourány 4 domy. V roce 1965 bude v jižním směru zbouráno 10 domů, v r. 1966 zbouráno 23 domů.V r. 1968 mělo být zbouráno 25 domů vč. hořejší školy čp. 141. V r. 1969 zbouráno 5 domů, v r. 1970 to mělo být 5 domů a v r. 1971 12 domů. V r. 1973 mělo být zbouráno celkem 18 objektů vč. dolní školy čp. 122. Zbývajících 107 domů vč. budovy Místního národního výboru čp. 155, pošty čp. 31, obchodů a budov Státních statků mělo být likvidováno postupně do r. 1984. Protože v r. 1974 mělo dojít k likvidaci centra s úřadovnou MNV, školy, pošty a obchodů, bylo navrženo provést celkovou likvidaci obce již v roce 1974.
Likvidace obce tehdy skutečně začala v r. 1964 zbouráním čp 3 v Domaslavicích a několika domů v horní části obce, v Kubátově ulici: obecní dům čp 113, rodinné domy čp. 15, v Jarošově ulici čp. 213. V r. 1965 to byly v Kubátově ulici obecní domy čp. 13 s mlékárnou (bývalý hostinec „U hornického pozdravu", rodinné domy čp, 12, čp. 14, čp 15, čp. 136, čp. 160 a dva statky čp. 16 a čp. 131, a v Jarošově ulici byl zbourán hostinec „U Houšků" čp. 19 (Horní hostinec) a rodinné domy čp. 18, čp. 22 a čp. 142. Likvidace měla pak pokračovat z horní části obce po dolní část a osadu Domaslavic tak, že v roce 1985 měla být obec úplně zbourána.
Tato situace se pochopitelně projevovala na celkovém životě obce, na náladě obyvatelstva v závislosti na nízkých výkupních cenách rodinných domků, na nejistotě místa přestěhování občanů, na sžití v novém bydlišti a s tím spojenými možnostmi zaměstnání. Na těžbě uhlí se však začali projevovat nepředvídané geologické podmínky v podobě tekutých písků, kuřavky, které zaplavily část těžebního prostoru. Po jejich vytěžení a stavbě zábran proti kuřavce bylo pokrčováno v těžbě. Po krátké době se však znovu provalila kuřavka, která zaplavila těžební prostory od horní části obce až téměř před vlastní stavbu dolu.
To přimělo v r. 1966 vedení dolu Prezident Gottwald (bývalý důl Alexander v Hrdlovce) kam hájský důl 1. máj spadal, aby požádalo Obvodní báňský úřad o zastavení činnosti dolu 1. máj, který pro nehospodárnost hlubinné těžby spojené s blokováním ochranného pilíře pod obcí se stal pro důlní společnost přítěží. Tehdy pracovalo na dole 1. máj 555 zaměstnanců, z toho 50 technicko administrativ-ních.Důl měl roční plánovou těžbou 380 tisíc tun uhlí. Na základě rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Mostě č.j. 7766-469-II./66 Th-so, a Ministerstva hornictví v Praze o trvalém zastavení závodu 1. máj v Háji k 1. lednu 1967. Na základě skutečností v tomto rozhodnutí uvedených, současně ruší Útvar hlavního architekta okresu Teplice jako orgán příslušný ze zákona č. 84/1958 Sb. stavební uzávěru pro obec Háj u Duchcova, vyhlášenou odborem výstavby ONV v Teplicích dne 3. června 1963.
A tak bylo koncem roku 1966 započato s postupnou likvidací dolu a provádění zabezpečovacích prací s tím, že stavební uzávěra pro obec zůstane v platnosti pro výhledovou činnost otevření povrchového lomu Barbora II, jehož těžba měla započít v roce 1995. Tento termín se postupně oddaloval až k poslednímu termínu 2060. Na neustálé jednání Národního výboru v Háji v 80 letech na nesouhlas s likvidací obce a to i na předsednictvu vlády, kde byla nalezena podpora u Ing Jaroslava Matouška, pak částečně přispěla i hospodářská situace státu. A tak byla v dubnu 1989 otázka důlní činnosti v obci podána k projednání do vlády, která v červenci 1989 těžební činnost v obci zrušila a v září 1989 nabytím platnosti tohoto verdiktu byla také zrušena stavební uzávěra pro obec Háj. Stavební uzávěra však zapříčinila ještě další nutné demolice domů, které stavební uzávěrou vyžadovaly nákladnější opravy.
Vyjádření ing. Thímela z Obvodního báňského úřadu v Duchcově dne 9. 4. 1964 - k připomínce zástupce MNV v Háji týkající se podmáčení obytných budov podél celé oblasti 7. Revíru se uvádí, že podle stratigrafického sledu se nachází v hloubce 3 až 4,3 m štěrkový horizont o mocnosti 1,3 m, který může být napájen vodou. Dále bylo k objasnění této situace prostudovaná vrstevnicová mapa ze které je zřejmé, že spádová přímka jde podél obce a tak se nepředpokládá tvoření vodních ploch.
V r. 1966 požádal důl Prezident Gottwald o zastavení činnosti závodu 1. máj. Činnost dolu byla zastavena v r. 1967 postupnou likvidací dolu. Po zastavení důlní činnosti dolu 1. máj se ve většině objektů dolu začaly provádět stavební úpravy pro výstavbu závodu Kamenina na výrobu kameninových rour a kameninovou dlažbu, jakožto odnož Keramických závodů Most, do kterých měl být přestěhován tento závod z Břežánek u Mostu, který tam byl z důvodů důlní činnosti likvidován a jako náhradní objekt byl Keramickým závodům poskytnuty prostory likvidovaného dolu v Háji.
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět