Historie Litvínovska

Aby se odstranily potíže v rozfárání nejvzdálenějších revírů Dolu Koh-i-noor I. v Lomu a aby bylo dosaženo zvýšení těžby velmi kvalitního uhlí v Jihovýchodním poli Koh-i-nooru I. a doprava narubaného uhlí z tohoto dolového pole nebyla tak dlouhá, rozhodla se v roce 1892 Lomská uhelná společnost postavit v Lomu nový hlubinný důl Eugen. Důl byl s největší pravděpodobností pojmenován podle tehdejšího člena správní rady Lomské uhelné společnosti Eugena Guttmanna z Berlína.

V letech 1892 - 1893 byl na pozemkové parcele č. 681/1 v katastru obce Lom v Jihovýchodním dolovém poli Koh-i-nooru I. hlouben Lomskou uhelnou společností těžní komín nového hlubinného dolu Eugen. V hloubce 232 m však musely být práce na hloubení těžní jámy Eugen zastaveny pro průval kuřavky (nebezpečného tekutého písku) do dolu. Přesto byla jáma Eugen do hloubky 232 m vystrojena cihelným zdivem o síle 30 cm, ale nemohlo být s ní již dále počítáno při výstavbě nového hlubinného dolu. Proto byly ještě v roce 1893 veškeré stavební práce na jámě Eugen ukončeny a Lomská uhelná společnost se rozhodla vystavět nový hlubinný důl tentokrát ve Východním dolovém poli závodu Koh-i-noor I. v Lomu, který byl nakonec skutečně otevřen v roce 1896 a nesl jméno Důl Guttmann. Přesto jáma Eugen nedaleko Lomu neztratila svůj význam. Například v roce 1912 byla na jámě Eugen v Lomu vystavěna tři odkaliště pro účely komorového způsobu dobývání s plavenou základkou. Tato odkaliště byla zrušena až v roce 1931. Jáma Eugen měla také i význam z paleontologického hlediska, neboť zde byly v písčitých sedimentech nalezeny četné zkameněliny rostlin i živočichů. Za nejvýznamnější exemplář z jámy Eugen můžeme považovat zde nalezený zkamenělý krunýř želvy, kterým dnes disponuje paleontologická sbírka Okresního muzea v Mostě.

Na začátku 20. století podstoupil Důl Koh-i-noor I. v Lomu Dolu Koh-i-noor II. v Mariánských Radčicích část důlních měr v jižním revíru mezi větrací jámou Libkovice a jámou Eugen a dál na západ, čímž jáma Eugen připadla Dolu Koh-i-noor II.

V roce 1909 byly na Dole Koh-i-noor II. zahájeny zmáhací práce kdysi uzavřeného dolového pole Eugen, čímž mohlo být zřízeno spojení s větrací jámou v Libkovicích. V následujícím roce 1910 bylo pak na Dole Koh-i-noor II. postaveno vysoce výkonné vodní čerpadlo o výkonu 300 litrů vody za minutu, které sloužilo k odvodnění v roce 1893 utopeného dolu Eugen v důsledku průvalu kuřavky.

Dolové pole Eugen bylo velice náchylné k průvalům kuřavek do dolu. To se poprvé projevilo právě při hloubení výše zmíněné jámy Eugen v tomto stejnojmenném dolovém poli. S průvaly kuřavek se potýkal Důl Koh-i- noor II. v revíru Eugen velmi často. Mezi nejvážnější havárie tohoto typu můžeme například počítat průvaly kuřavky v revíru Eugen v roce 1915 a 1933:

Tři roky po zahájení těžby v poli Eugen na Dole Kohinooru II. - došlo dne 7. května 1915 při vylamování stropu v komoře č. 117 k průvalu kuřavky do okolních chodeb revíru. Jen rychlím odvoláním osazenstva a uzavřením protikuřavkových objektů bylo zamezeno vniknutí průvalu vody s pískem do sousedních úseků dolového pole Kohinoor II. Pole Eugen bylo až do konce roku 1915 zmáháno a pak ponecháním ochranného pilíře kolem místa průvalu kuřavky bylo pokračováno v rubání. Za několikanásobné nedodržení předpisů výnosu Revírního báňského úřadu v Mostě č.j. 9747/1912 byl závod pokutován 50,- Kč. Při průvalu kuřavky vznikly závodu velké hmotné škody.

Dne 10. března 1933 nastal při vylamování stropu ve druhé lávce ve stěnovém porubu III. na chodbě C2 velký tlak, zespodu a boku se vytlačil základkový jíl a chodba i stěna porubu se úplně naplnila jílem. Dalšího dne přišly silné otřesy hornin provázené praskotem, po kterém následoval v blízkosti tektonické poruchy průval kuřavky do dolu. Podle názoru tehdejšího závodního dolu byla příčina kuřavkového průvalu v tom, že následkem poklesu podrubaného nadloží se kuřavka dostala do blízkosti tektonické poruchy, odkud pak vnikla do trhlinami rozrušené uhelné sloje v místě stěnového porubu, čímž si uvolnila cestu do dolu. Postižený revír byl provizorně uzavřen po dobu tří dnů.

Dobývání v poli Eugen ve stěně III. bylo výnosem RBÚ v Mostě č.j. 5456 prozatímně zakázáno a revír Eugen už nebyl nikdy otevřen.