V roce 1845 byl sklářským mistrem Fiedlerem z Oseká otevřen první hnědouhelný důlní provoz v Lomu - lom Theodor, který se rozkládal jihovýchodně od Loučné na tzv. zadním palouku. Prosperita lomu Theodor podnítila k tomu, že byl za několik let po otevření tohoto lomu ještě v první polovině 19. století založen nový hnědouhelný důl, který nesl jméno Anna. Jednalo se o hlubinný důl, který se nacházel mezi lomem Theodor v Loučné a Salesiovou výšinou. Těžní jáma Dolu Anna byla 58,12 m hluboká. První záznam o Dolu Anna pochází z roku 1861, kdy bylo uvedeno, že na lomu Theodor a Dolu Anna pracovalo v roce 1861 na obou závodech celkem šest horníků.
Na Dole Anna v Loučné byl provoz ukončen někdy ve druhé polovině 19. století. Když se porubní fronta Dolu Marie v Lomu přiblížila k Dolu Anna, stalo se dolové pole Anna součástí Dolu Marie. Následně bylo rozděleno do čtyř dolových úseků - Anna I., Anna II., Anna III. a Anna IV. Poté byla stará těžní jáma Dolu Anna přestavěna na větrací jámu a následně sloužila k odvětrávání severního úseku dolového pole Marie. Poněvadž se uhelná sloj na Dole Anna nacházela značně blízko pod povrchem, nebylo možné toto dolové pole vyuhlit ze strany závodu Marie hlubinným způsobem, a proto bylo od exploatace veškeré uhelné substance v dolovém poli Anna nakonec ustoupeno. Prostor dolu byl uzavřen a stará těžní jáma Dolu Anna v roce 1900 zasypána.
Roku 1942 byl v prostoru zrušeného Dolu Anna otevřen povrchový hnědouhelný lom, který v pozdějších letech obdržel jméno S. K. Neumann I. Lom S. K. Neumann I. byl založen za účelem exploatace dosud nevytěžených j uhelných zásob v dolovém poli Anna, Anton a Josef Valentin povrchovým způsobem.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět