Přírodní amfiteátr na Resslu je bývalá letní divadelní scéna a letní kino na vrchu Ressl, který se nachází na severozápadním okraji města Mostu. V současnosti již svému účelu neslouží.
Původní plány
Plán na vybudování přírodního amfiteátru nedaleko restaurace na Resslu vznikl v polovině padesátých let 20. století. Úvodní projekt byl schválen na konci roku 1956 a na jeho základě byl vypracován technický projekt. Původní návrh Místního národního výboru v Mostě počítal s postupným vybudováním celého Parku kultury a oddechu a přírodní amfiteátr měl být jen jednou z jeho součástí.
Informační tabule o výstavbě amfiteátru
Výstavba
V červnu roku 1957 v rámci akce Z brigádníci začali s výstavbou letní scény. Vzniklý přírodní amfiteátr, který navazoval na plánovanou výstavbu parku, se stal největším přírodním divadlem v tehdejším Ústeckém kraji. Jeho kapacita byla deset, v mimořádných případech až dvanáct tisíc sedících diváků. Tyto počty vycházely z předpokladu, že Most včetně přilehlých obcí časem dosáhne sta tisíc obyvatel. Hlediště bylo vybudováno v přírodním svahu a proti přívalům povrchové vody jej chránil příkop obíhající po vnějším ochozu. Proti terénu bylo zajištěno opěrnými betonovými zídkami, obloženými kamenem a ukončenými betonovou okapnicí a zábradlím.
Na hlavní vchod byl napojen horní ochoz o kapacitě 3360 diváků, který byl oddělen od dolního ochozu opěrnou zdí nutnou k dosažení potřebného převýšení nad promítací kabinou a samostatným schodištěm pro přístup k dolnímu ochozu. Dolní ochoz s kapacitou 6750 diváků byl rozdělen na pět stejných dílů. Tím bylo dosaženo shodného umístění betonových sloupků pro lavičky i shodné úpravy laťových sedátek. Přístupy se v horní části rozšiřovaly kvůli plynulému a rychlému průchodu diváků. Dolní ochoz byl zakončen chodníkem ústícím po obou stranách na původní přístupové pěšiny.
Přírodní jeviště bylo dokončeno v září roku 1958, ale jeho provoz byl slavnostně zahájen již 1. května 1958 v rámci oslav 1. máje. Promítací kabina pro kino byla zabudována později. Práce na samotném Parku kultury a oddechu se sice protáhly na několik dalších let, ovšem jiné stavby a zařízení nakonec nebyly realizovány a amfiteátr zůstal jedinou dokončenou stavbou.
Technické parametry
Pro dobrou slyšitelnost a sledování byl amfiteátr rozevřen v úhlu 72 stupňů. Elipsovité jeviště mohlo pojmout až 250 účinkujících a 80-100členný orchestr. Scéna měla sloužit také jako letní kino. Kvůli promítání širokoúhlých filmů mělo plátno rozměry 25 x 8,5 m. Vzorem se stalo karlovarské festivalové kino a projekt kinozařízení našel inspiraci v letním divadle a kině v Plzni na Lochotíně. Kapacita letního kina představovala 3730 diváků.
Zánik
Už v polovině šedesátých let 20. století nebyl areál přírodní scény v dobrém technickém stavu. MěNV Most proto zadal v roce 1966 Projektovému ústavu Praha zpracovat studii využitelnosti objektu. Studie počítala s tím, že amfiteátr na Resslu zůstane jako součást příměstské rekreační oblasti a bude zrekonstruován na letní kino. Ovšem po zhodnocení všech aspektů bylo konstatováno, že amfiteátr není pro letní kino vhodný. Především z důvodů své odtrženosti od centra města, nadměrné docházkové vzdálenosti a nedostatečné kapacity přístupových cest. Přestavba zchátralého amfiteátru by byla navíc příliš nákladná. Útvar hlavního architekta, jemuž bylo uloženo najít pro tento prostor novou funkci, doporučil ponechat ho účelům krátkodobé rekreace obyvatel Mostu bez dalších stavebních úprav. V následujících desetiletích areál opět zarostl dřevinami a zcela zpustl.
V současnosti jsou v lesnatém terénu viditelné jen terasy bývalého hlediště. Prostor bývalého amfiteátru je od roku 2007 součástí načné stezky Ressl.
***
V polovině padesátých let 20. století vznikl plán vybudovat v lesním prostoru u hájovny a restaurace na Resslu přírodní amfi teátr s letní divadelní scénou a letním kinem, aby obyvatelé Mostu měli možnost dostatečného kulturního vyžití v co nejtěsnější blízkosti města. V prosinci roku 1956 byl schválen úvodní projekt, na jehož základě byla projekční skupina pověřena vypracováním technického projektu hlediště. Ressl byl vybrán pro svoji příhodnou polohu a zemní útvar v souladu s územním plánem Mostu a jeho generálního projektanta, Státního projektového ústavu Praha. Nejprve měl podle návrhů přímého investora, kterým byl Místní národní výbor v Mostě, vzniknout Park kultury a oddechu, jehož součástí by následně byl právě přírodní amfi teátr, ale pod tlakem veřejnosti se v červnu roku 1957 v rámci akce „Z“ čili zvelebení města s využitím práce brigádníků začalo s výstavbou letní scény.
Přírodní amfi teátr, který tu vznikl a který územně na plánovanou výstavbu parku navazoval, byl největším přírodním divadlem v Ústeckém kraji. Jeho kapacita byla stanovena na deset, pro mimořádné případy až na dvanáct tisíc sedících diváků. Při určení tohoto počtu se vycházelo z předpokladu, že Most včetně přilehlých obcí dosáhne sta tisíc obyvatel. Hlediště bylo usazeno do přírodního svahu s podélnou osou orientovanou směrem severovýchod-severozápad s ohledem na přirozený terén. K zajištění dobré slyšitelnosti a sledování byl stanoven základní úhel otevření segmentu 72 stupňů. Akustický kužel, který takto vznikl, byl uzavřen odrazovou stěnou jeviště. Hlediště bylo zajištěno proti přívalům povrchové vody příkopem obíhajícím po vnějším ochozu, odvodněným lapači splavenin. Proti terénu bylo zajištěno jednoduše armovanými opěrnými betonovými zídkami, obloženými kamenem a ukončenými betonovou okapnicí a zábradlím. Do hlediště se přicházelo dvěma schodišti širokými šest metrů, a to z hlavního nástupního prostoru u rybníčku pod hájovnou.
Do škvárobetonového podkladu přístupů byly položeny chodníkové dlaždice, ostatní plocha byla upravena jako propustný mlat na škvárovém násypu. Na hlavní východ byl napojen horní ochoz o kapacitě 3 360 diváků, který byl oddělen od dolního ochozu opěrnou zdí nutnou k dosažení potřebného převýšení nad promítací kabinou a samostatným schodištěm pro přístup k dolnímu ochozu. Dolní ochoz s kapacitou 6 750 diváků byl rozdělen na pět stejných dílů. Tím bylo dosaženo shodného umístění betonových sloupků pro lavičky i shodné úpravy laťových sedátek. Přístupy byly v horní části rozšiřovány kvůli hladkému a rychlému průchodu diváků. Dolní ochoz byl zakončen chodníkem ústícím po obou stranách na původní přístupové pěšiny. Jeviště divadelní scény tvaru podobného elipse bylo projektováno pro 200 – 250 účinkujících, s místem pro 80 – 100 členný orchestr.
Letní scéna měla podle návrhu sloužit i pro širokoúhlá filmová představení, plátno proto bylo dimenzováno na rozměr 25 x 8,5 m při promítací vzdálenosti 73 metrů s třemi hloubkovými reproduktory. Parametry byly navrženy podle karlovarského festivalového kina a dle projektu kinozařízení pro letní divadlo a kino v Plzni na Lochotíně. Rozdělení sedadel určovalo kapacitu letního kina na 3 730 diváků. Amfiteátr jako přírodní jeviště byl hotov v září roku 1958, jeho provoz byl ovšem slavnostně zahájen již 1. května 1958 při lidové veselici. Promítací kabina pro kino byla zabudována později, práce na parku samotném se protáhly na několik dalších let. V polovině šedesátých letech 20. století už areál přírodní scény nebyl v dobrém stavu.
V roce 1966 Projektový ústav Praha zpracoval studii, jež počítala s tím, že amfiteátr na Resslu zůstane součástí příměstské rekreační oblasti a bude zrekonstruován na letní kino. Po dalším posouzení této záležitosti bylo rozhodnuto, že amfiteátr není pro svou odtrženost od centra města, nadměrnou docházkovou vzdálenost a nedostatečnou kapacitu přístupových komunikací pro letní kino vhodný. Přestavba zchátralého amfi- teátru by byla navíc příliš nákladná. Útvar hlavního architekta, jemuž bylo uloženo najít pro tento prostor novou funkci, doporučil ponechat ho účelům krátkodobé rekreace obyvatel Mostu. V dalších desetiletích areál opětovně zarostl dřevinami a nadobro zpustl.
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
.jpg/normal)
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět