Středověké období stručně
Počátky Oseka jsou spojeny s vnitřní kolonizací úpatí Krušných hor, kterou v této oblasti prováděli již ve 12.století Hrabišici. Byl to jeden z nejmocnějších českých rodů. V letech 1197 – 1199 se Slávek Hrabišic ujal cisterciácké komunity mnichů a vybavil je značným pozemkovým majetkem. Na počátku 13. století započala výstavba areálu cisterciáckého opatství A v roce 1221 byl již ze značné části dokončen monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie. V klášteře byla zřízena i hrobka tomuto slavnému rodu, donátoru kláštera.
Chrám i okolní klášterní budovy byly vystavěny v gotickém slohu, ale jsou zde vidět i některé románské stavební prvky. Historie kláštera ve středověku se střídala s dobou prosperity i úpadku, tak jako osudy jiných klášterů v Čechách. Husité klášter napadli dokonce dvakrát (1421 a 1429) a klášter vyplenili a vypálili. V době sílící luteránské reformace měl klášter citelný nedostatek noviců, přičemž od katolické víry odpadli někteří mniši. Klášter chudl a byl nucen odprodávat majetek. Osudným byl rok 1580, kdy rozhodnutím císaře Rudolfa II byl konvent zrušen a správu Oseka vedli úředníci pražské arcibiskupské komory až do r. 1626.
Baroko – nový vzestup
V období třicetileté války byl klášter citelně postižen procházejícími vojsky. Bezohledně praktikovaná protireformace vyhnala z jeho panství většinu těch, kteří nechtěli ustoupit od protestantské víry. Tyto okolnosti ochuzovaly i početní stavy příslušníků konventu.
Od r. 1626 byl klášter připojen ke zbraslavskému konventu, roku 1650 se stal opět samostatným opatstvím a mimoto i sídlem nejvyššího představitele české řádové provincie.
Po skončení válek byl do čela kláštera postaven opat Vavřinec Knittel zvaný Scipio ( berla ) a jak se ukázalo, byla to volba Oseku velmi prospěšná.
Energický opat zaměřil svoje úsilí na obnovu klášterního hospodářství a na renovaci zchátralého konventu. Vzestup kláštera v tomto období charakterizuje i stoupající počet mnichů i noviců. Po smrti opata Knittela se dostal roku 1691 do čela Oseka další schopný muž Benedikt Littwerig(1692 – 1726) člověk zaujatý filozofií a zároveň stoupenec merkantilismu. V 90. letech 17. století začaly výraznější obnovovací a barokizující práce (dílčí oprava kostela, od r. 1693 stavba sýpky v před-dvoří, snad od G. Broggia, snad za účasti J.B.Matheye.
Rozsáhlé stavební práce začaly r 1700. Severně od kostela byl v letech 1700 až 1702 postaven pivovar a v letech 1703 až 1710 úřední budovy. (arch.Octávio Broggio) Současně se připravovala přestavba konventu (projekt západního křídla snad Od J.Santíniho 1704)Práce začaly roku 1705 pod vedením O. Broggia, v letech 1705 až 1708 bylo vybudováno nové západní křídlo, v letech 1711 až 1718 byl se zachováním převážné části románského zdiva zbarokizován a zaklenut klášterní chrám, doplněný v západním průčelí o předsunutý přízemní portik a štítový nástavec.
Východní průčelí bylo zdůrazněno dvojicí válcových věží. Západní i východní průčelí kostela ozdobily sochy F. A.Khuena po r. 1713. Štukovou výzdobu interiéru vytvořil v letech 1713 až 1716 G. A. Corbelliny, fresky J. J.Steinfels později V. V. Reiner. Na výzdobě interiéru se podílela do r. 1720 i řada dalších umělců. V letech 1720 – 23 bylo přestavěno východní křídlo konventu. V letech 1719 -25 byla ke konventu po východní straně přistavěna velká trojkřídlá prelatura a při jihozápadním nároží konventu byla r. 1720 postavena nemocnice (obě stavby arch. O. Broggio).
Opat Jeroným Besnecker dal v létech 1726 -28 zřídit východní opatskou zahradu a v letech 1728- 32 i jižní klášterní zahradu ( arch.O. Broggio sochy I. Reichmann) která byla před rokem 1798 rozšířena. Ve druhé polovině 18. století došlo na barokní úpravy kapitulní síně (1756) a byl vybudován tzv. Nový dvůr. Ve 3. čtvrtině 19.stol.byl komplex kláštera obnoven.
Manufaktury
V letech 1796 – 97 založil opat Littwerig punčochářskou manufakturu, po kdyňské druhou nejstarší v Čechách.( čp.63 patrová budova z r. 1705) Ze sousedního Saska byly povoláni odborníci, kteří do výroby zaučili domácí obyvatele. Osecká punčochárna vyráběla převážně jemné punčochy a pracovali pro ni rovněž bezzemci a další obyvatelé panství. Stavební činnost konventu se rozšiřovala do obcí a míst ležících na panství kláštera Vznikaly četné hospodářské budovy a pamatováno bylo i na stavbu nových kostelů.
Kostel Petra a Pavla
Leží ve Starém Oseku (jihovýchodní část města) původně románský kostel. Nynější barokní stavba nahradila románský kostel až r. 1714 (O. Broggio) Je jednolodní, podélný z hranolovou věží v západním průčelí. Tříosé západní průčelí členěno pilastry, v postranních polích niky se sochami světců (M. Kuhnel z r. 1760) Na hřbitově empírový náhrobek z r. 1802 ve tvaru pyramidy.
Kaple sv. Barbory a Kateřiny
Nachází se na náměstí, na severním okraji klášterního komplexu. Kaple určena laickým návštěvníkům kláštera, původně gotická ze začátku 14. stol. Od r. 1713 ji barokně přestavěl O. Broggio. Nad vchodem socha sv. Kateřiny mezi anděly od F. A.Khuena z r. 1713. Štuková výzdoba od G. A. Corbelliniho. Presbytář a sakristie sklenuty valeně s výsečemi, loď třemi poli křížové klenby.
Kaple pod hradem (hrad Osek )
Barokní novostavba z let 1719 – 1720, postavená nákladem Jana Josefa z Valdštejna stylově odpovídající tvorbě O. Broggia.
Seznam obcí v oseckém opatství
Do oseckého opatství patřily obce, které se v dnešní době nacházejí v těchto Okresech: Teplice, Most, Chomutov, Žatec, Louny. Některé obce byly již zlikvidovány z důvodu těžby uhlí. (pozn.likv.) Obce v teplické oblasti byly vklíněny mezi Duchcovsko – Hornolitvínovské panství hrabat Valdštejnů.
Břešťany ( likv.), Břežánky (likv.) Dolní Háj, Horní Háj, Domaslavice, Hahniště ( součást Jeníkova), Hrdlovka ( likv.) Hrob, Jeníkov, Jenišův Újezd ( likv.) Kocourkov ( likv.), Libkovice ( likv.) Lom, Mariánské Radčice, Oldřichov, Rudolfce nad Bílinou, Střimice ( likv.) Verneřice.Škrle, Bylany (likv.)Hošnice, Lužany,Vtelno,Vysočany, Zálezly.
Poslední komentáře
2 roky 50 týdnů zpět
3 roky 11 týdnů zpět
3 roky 11 týdnů zpět
3 roky 11 týdnů zpět
3 roky 16 týdnů zpět