V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Zastavení naučné stezky upozorňuje na státní přírodní rezervaci, která se rozprostírá nad Skalním údolím, ohraničena Oseckým potokem a jeho přítokem, na kamenitých až skalnatých svazích s převažujícím porostem buku lesního. Různověkost porostu zajišťuje schopnost samostatného vývoje lesa, který tak postupně dosahuje pralesního charakteru.
Celé území slouží jako významné útočiště pro mnoho chráněných druhů živočichů. Bohaté zastoupení stromů s dutinami, tzv. doupných stromů, poskytuje ideální hnízdiště např. pro datla černého a strakapouda velkého. Vidět lze i žlunu šedou, sýčka, kalouse, puštíka obecného i výra velkého.
Dutiny ale poskytují útočiště i hmyzu a řadě dalších drobných živočichů, např. plšíku lískovému, drobnému hlodavci připomínajícímu svým vzhledem malou veverku. Hojně je zastoupen brhlík lesní, sýkora koňadra i sýkora modřinka, ale pozorovat můžeme i střízlíka obecného, pěnkavu obecnou, šoupálka dlouhoprstého, vzácněji pak i mlynaříka dlouhoocasého nebo lejska černohlavého.
Také káně lesní a jestřáb obývají toto území, stejně jako sojky a divocí holubi, a výčet by mohl pokračovat dál.
Ze savců je hojně zastoupen jelen, srnec a prase divoké. Z šelem nejčastěji obývá zdejší území liška, jezevec, kuna lesní i lasička. Drobně savce zastupuje veverka, ale i plch velký.
Neméně zajímavý je i lesní podrost. Typickými rostlinami zdejších bukových lesů je mařinka vonná, čistec lesní, věsenka nachová, kokořík přeslenitý, kopytník evropský a náprstník lékařský. Roste zde i zvláštní a nápadná měsíčnice vytrvalá, hojně zastoupená i v okolí hradu Rýzmburku.Geologicky je území zajímavé ukázkami vrásnění krystalických břidlic.
Za pozornost stojí i potok protékající rezervací, který nebyl nikdy regulován a upravován. Uchoval si tak přirozený charakter horské bystřiny plné prudkých spádů s četnými kaskádami, střídanými drobnými tůňkami. Rezervací je povolen pohyb pouze po vyznačených cestách. Do samotného Vlčího dolu vede odbočka z trasy naučné stezky.
Stezka pokračuje podél Oseckého potoka směrem ke zřícenině hradu Rýzmburk. Pod skálou, kousek pod přehrazením, je nad pravým břehem potoka vidět další ze Středověkých štol. Kamenné základy někdejšího horského domku připomínají kdysi husté osídlení celého rýzmburského údolí.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět