V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Datace: 1725–42
Autor: architektonické řešení kaplí – Oktavián Broggio
Donátor: cisterciácký klášter v Oseku
Materiál: smíšené omítané zdivo, pískovec
Nemovitá kulturní památka, č. rejst. 42809/5-352 Působivý soubor čtyř zastavení z cyklu Sedmi bolestí Panny Marie ve formě výklenkových kaplí s pískovcovými reliéfy a doplňkovou plastickou výzdobou je torzem souboru, který původně vroubil cestu z Libkovic k významnému poutnímu areálu s kostelem Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích spravovaného cisterciáckým klášterem v Oseku. Kaple vznikaly za podílu litoměřického stavitele Oktaviána Broggia s podporou oseckého opata v letech 1725–42.
Kaple s výjevem Obřezání Páně má podobu pilastrové edikuly s konvexně vypjatou střední částí a okosenými rohy obloženými pilastry. Edikula je ukončena segmentovým v krajích stlačeným, částečně roztrženým frontonem, který vrcholí čučkem v podobě skaliska, jež odkazuje na Golgotu, místo Kristova Ukřižování. Ve střední části edikuly je hluboká nika, do níž je vložen reliéf se samotným výjevem Obřezání Páně. Okamžik, kdy byl Pannou Marií a sv. Josefem Ježíš přinesen do chrámu, aby byla vykonána tradiční obřízka, je totiž okamžikem, kdy Ježíš dostal své jméno a kdy byla poprvé prolita Spasitelova krev. Scéna je zasazena do interiéru židovského chrámu. Ježíšek leží na stole, k němu se sklání velekněz, okolo stolu stojí veleknězovi pomocníci s nádobami. Na pravé straně pak najdeme sv. Josefa a vepředu stojící Panny Marii, jíž proniká do hrudi meč, symbolizující Mariinu bolest, bolest, jíž se spolupodílela na vykupitelském díle svého syna.
Kaple s výjevem Nesení kříže má rovněž podobu edikuly s tím, že před pilastry byly na čelní straně předsazeny ještě sloupy a na bočních volutové konzoly, na nichž stávaly sochy. Dnes je zachována pouze socha levá, představující snad truchlící Pannu Marii. Konvexně vypjatá křivka pole mezi sloupy edikuly je opět určena reliéfnímu obrazu, nad níž se nacházejí čabraky odkazující na motiv baldachýnu a ve cviklech najdeme dvojici andělů s nástroji Kristova umučení, kladívkem a hřeby. Na vrcholu rozeklaného frontonu spatříme sloup s nástroji Kristova bičování, které původně adorovala dvojice klečících andílků na obou koncích frontonu. Skupinu Nesení kříže zahajují postavy dvou pochopů, z nichž jeden nese žebřík a druhého doprovází štěkající pes. Po nich následuje Kristus poklesající v kolenou pod tíhou kříže a po jeho levici stojí ženská figura s rouškou v ruce, pravděpodobně sv. Veronika. Přímo za Kristem stojí další dva pochopové, z nichž jeden ho pohání holí a za ním můžeme spatřit dvojici plačících ženských postav snad Marií. U bran Jeruzaléma, z nichž průvod právě vyšel vidíme ještě další dvě mužské postavy.
V souvislosti s rozšířením důlní činnosti byly kaple v osmdesátých letech 20. století přemístěny. Nové umístění bylo zvoleno velmi zdařile – při polní cestě k baroknímu Oktaviánem Broggiem navrženému kostelu Povýšení sv. Kříže ve Vtelně u Mostu, který je svým umístěním na návrší dominantou okolní krajiny a zasvěcením s ikonologickým obsahem souboru souvisí. Z daleka viditelný areál je dnes, s odstupem doby a na pozadí negativních proměn těžební činností poznamenané krajiny Mostecka jednou z oáz téměř věrohodně evokující dojem pozůstatku barokní kulturní krajiny. Dochované kaple obsahují reliéfy s výjevy: Obřezání Páně, Útěk do Egypta, Dvanáctiletý Kristus v chrámu, Nesení kříže.
Poslední komentáře
36 týdnů 1 den zpět
49 týdnů 6 dnů zpět
49 týdnů 6 dnů zpět
50 týdnů 12 hodin zpět
1 rok 3 týdny zpět