Anketa
Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Litvínovsko v číslech
Informace
Mostecké brány a zničující požár
Od 13. století bylo středověké město Most spoutáno městskými hradbami a přístup do něho umožňovaly pouze tři městské brány. Neznámější z nich - Pražskou bránou, se vyjíždělo směrem na Prahu a dále do českého vnitrozemí. Jezerní bránou se opouštělo město zase směrem na Chomutov. K tomuto označeni pak přispělo Komořanské jezero, které se kdysi rozkládalo v blízkosti Mostu. Teprve až v roce 1835 došlo k jeho vysušení, čímž byla někdejší vodní hladina definitivně vymazána z map.
Třetí bránou, zvanou Špitálská, se dalo vyjíždět směrem na Teplice.Svým označením připomínala přítomnost špitálu, který spolu s komendou křížovníků červené hvězdy stával od poloviny 13. století nedaleko této brány u vnější strany hradeb.
Ve středověku i v raném novověku byl Most mnohokrát zachvácen ničivými požáry, kdy padla za oběť plamenům nejen jednotlivá stavení, ale i celé ulice s velkou části města. Mezi velké požáry patřily zejména ty z let 1334, 1455, 1575, 1578 a 1583 a doslova hrůznou katastrofou se stal požár roku 1515.
Toho roku 12. března vyšlehly v Mostě opět plameny. Podle jedné verze vše zavinili mnichové v klášteře při přípravě ryb na vřelém oleji, podle jiné však byl pachatelem sluha, který se tak mstil pánu, jenž ho zbil a vyhnal z domu. Nešťastnou náhodou tehdy zrovna panovala vichřice, která oheň rychle rozšířila.
K prvním obětem zhoubného živlu patřila radnice a nedaleko stojící kostel. Odtamtud zanesla vichřice oheň do celého města, takže v krátké době se ocitlo takřka celé v plamenech, které dům od domu pohlcovaly. Někteří měšťané se ve strachu uchýlili do sklepů a do kostela minoritu. Mnozí se však snažili hořící město raději opustit a tak se vrhli k Pražské bráně, jelikož jak brána Jezerní, tak i Špitálská zůstaly pro oheň a kouř nepřístupné.
Avšak i Pražská brána byla jako vždy v noci uzamčená, takže při požáru a zmatku sehrála velice negativní úlohu. Když došlo posléze na smrt vystrašeným davem k jejímu násilnému otevřeni, vznikla taková tlačenice, že mnozí lidé byli umačkáni nebo ušlapáni. Když se pak prchající bezhlavě hnali přes most za branou, praskl pod nesmírnou tíhou běžících a část davu spadla do vody v hradním příkopu.
Četní lidé tehdy zahynuli též v hořících domech, jiní se udusili ve sklepích, přičemž zbytečně mnoho jich nalezlo smrt u Pražské brány. Po okamžicích bezmezné hrůzy, kdy všechna předměstí, městské domy, kostely i kláštery lehly popelem, pak požár sám od sebe uhasl. Zůstala po něm jenom spoušť a téměř 400 mrtvých.
Navzdory tomuto neštěstí, které navíc zhoršily uzavřené městské brány, se středověký ráz a charakter města Mostu udržel ještě po další dlouhá staletí.
Pražská brána, která se stala očitým svědkem tehdejšího masakru, byla zbourána společně se Špitálskou bránou až teprve v roce 1829, přičemž Jezerní brána vydržela ze všech nejdéle - až do roku 1837. Vlastni středověké hradby však svíraly královské město ještě v polovině 19. století.
Poslední komentáře
1 rok 4 týdny zpět
4 roky 1 týden zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 34 týdny zpět
4 roky 35 týdnů zpět