Historie Litvínovska

* 1948

Letecký archeolog a pracovník:
Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

smrz @uappmost.cz

V letech 1966 – 1971 studoval na Masarykově univerzitě v Brně, obor Prehistorie (prof. V. Podborský).

Diplomová práce: Lid s lužickou kulturou v severozápadní části Moravy (vedoucí práce V. Podborský).
Doktorát na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze v roce 1981.

Od roku 1971 v Archeologickém ústavu ČSAV Praha – expozitura Most (v roce 1993 pracoviště delimitováno jako Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech Most).

V letech 1975 – 2005 zástupce ředitele ústavu.

V letech 1995 – 2006 člen vědecké rady Archeologického ústavu AV ČR Praha. 1990 – 1996 člen redakční rady časopisu Archeologické
rozhledy, 1996 – 2002 člen Grantové agentury ČR, 2004 – 2005 konzultant Grantové agentury AV ČR.

Specializace na knovízskou kulturu, výšinná sídliště a hradiště mladší doby bronzové až pozdní doby halštatské, sídlištní a procesuální archeologie, od roku 1993 letecká archeologie. Celkově sídelně historická problematika přecházející v posledním desetiletí (díky letecké archeologii) v krajinnou archeologii.

Hlavní výzkumy a projekty: Desítky (až stovky) záchranných výzkumů, z nichž většina zpracována v nálezových zprávách a nejdůležitější publikovány.

Systematické výzkumy: knovízský mohylník v Levousích, hradiště: Stradonice u Loun, Úhošťany – vrch Úhošť, Černovice u Chomutova – vrch Hradiště, Poplze – trať „Salominka".

Od roku 1975 vedoucí projektu výzkumu dvou mikroregionů v předpolí Dolů Nástup Tušimice (údolí Lužického potoka a horní tok údolí říčky Hutné). Celkově odtěženo 40 km² krajiny, z toho 12 km² systematicky sledovaných skrývek ornice, prozkoumáno přes 90 nalezišť.

1994 – 96 řešitel grantu GAČR „Letecká prospekce v severozápadních Čechách", po jeho ukončení v prospekci systematicky pokračováno (k roku 2006 objeveno 565 archeologických nalezišť).

2007 – 2009 řešitel grantu GAČR „Archeologie mizející krajiny", jehož cílem je ve spolupráci s M. Kunou (Archeologický ústav AV ČR Praha) provést v prostoru budoucí těžby Dolů Tušimice na ploše 11 km² analytické sběry, jejichž výsledky bude možné srovnat s archeologickými odkryvy.

Autor 100 článků, z toho 45 v impaktovaných časopisech. 

Publikováno

Smrž, Z. – Štrof, A. 1973: Příspěvek k poznání halštatských hradišť v oblasti Boskovické brázdy, Sborník OVM Blansko 5, 57-65.
Smrž, Z. 1975: Enkláva lužického osídlení v oblasti Boskovské brázdy. StAÚ Brno III/3. Praha.
Smrž, Z. 1975: Knovízský mohylník v Levousích (Křesín, okr. Litoměřice), Archeologické rozhledy 27, 611-627, 713-716.
Smrž, Z. 1976: Bylanské pohřebiště v Polákách u Kadaně (okr. Chomutov), Památky, příroda, život 8, 10-17.
Smrž, Z. 1977: Keramický sklad knovízské kultury z Droužkovic (okr. Chomutov), Archeologické rozhledy 39, 137-143.
Smrž, Z. 1977: Nové poznatky o pravěkém a časně historickém osídlení vrchu Hradiště u Černovic, Památky, příroda, život 9, 19-26.
Smrž, Z. 1978 (ed.): Archeologie a uhlí. Katalog k výstavě. Most.
Smrž, Z. – Mladý, F. 1979: Výšinné sídliště knovízské kultury na vrchu Špičák u Mikulovic (okr. Chomutov), Archeologické rozhledy 31, 27-53.
Smrž, Z. – Neustupný, E. 1979: Tři hroby se šňůrovou keramikou ze severozápadních Čech, Archeologické rozhledy 31, 379-403.
Smrž, Z. 1979: Dva hroby z doby stěhování národů z Poláků u Kadaně (okr. Chomutov), Archeologické rozhledy 31,
610-612.
Smrž, Z. – Zápotocký, M. 1980: Sídliště KNP v Dobroměřicích, okr. Louny, Archeologické rozhledy 32, 481-489.
Smrž, Z. 1980: Unikátní objekt knovízské kultury z Čachovic, Památky, příroda, život 12, 71-75.
Smrž, Z. 1981: Předstihové výzkumy pravěkých a protohistorických lokalit na Mostecku. In: Současné úkoly Československé archeologie, Valtice 1978, Praha, 169-173.
Smrž, Z. 1981: Halštatské hradiště ve Stradonicích u Loun. Knovízské a halštatské osídlení mikroregionu Deberského potoka, Archeologické rozhledy 33, 487-503, 594-597.
Smrž, Z. 1981: Dva knovízské objekty z Čachovic (okr. Chomutov), Archeologické rozhledy 33, 372-382.
Smrž, Z. 1981: Early Roman- period settlement at Kyjice NW Bohemia. In: Nouvelles archéologiques dans la république socialiste Tchéque, Praha, 120-121.
Smrž, Z. 1981: Archeologie a uhlí, Hnědé uhlí 4, 30-33.
Smrž, Z. 1982: Projekt komplexního výzkumu Pětipeské pánve. In: Hrala, J. (red.), Metodologické problémy československé archeologie, Praha, 183-185.
Smrž, Z. 1982: Mladoeneolitické pohřebiště v Čachovicích, Památky, příroda, život 14, 15-21.
Smrž, Z. 1983: Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně, Památky, příroda, život 15, 97-104.
Smrž, Z. 1984: Archeologický výzkum údolí Lužického potoka na Kadaňsku, Památky, příroda, život 16, 33-37.
Koutecký, D. – Smrž, Z. 1986: Bylanské pohřebiště v Polákách u Kadaně. In: Velímský, T. a kol., Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1973 – 1982, Archeologické studijní materiály 15, Praha, 85-92.
Smrž, Z. 1986: Vývoj a struktura osídlení v mikroregionu Lužického potoka. In: Velímský, T. a kol., Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1973 – 1982, Archeologické studijní materiály 15, Praha, 50-59.
Smrž, Z. 1986: Mladoeneolitické pohřebiště v Čachovicích, okr. Chomutov. In: Velímský, T. a kol., Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1973 – 1982, Archeologické studijní materiály 15, Praha, 59-62.
Smrž, Z. 1986: Lužický potok (The Lužice Creek). Research project of a microregion of the Late and final Bronze Age in NW Bohemia In: Pleiner, R. – Hrala, J. (eds.), Archaeology in Bohemia 1981 – 1985, Prague, 99-106.
Smrž, Z. 1987: Die Entwicklung und Struktur der Knovízer Besiedlung (BzD – HzB) in der Mikroregion von Lužický Bach (im Gebiet von Kadaň). In: Plesl, E. – Hrala, J. (eds.), Die Urnenfelderkulturen Mitteleuropas, Praha, 209-215.
Smrž, Z. 1987: Entwicklung und Struktur der Besiedlung in der Mikroregion des Baches Lužický potok im Gebiet von Kadaň. In: Černá, E. (ed.), Archäologische Rettungstätigkeit in den Braunkohlengebieten und die Problematik der Siedlungs Geschichtliches Forschung, Praha, 17-30.
Smrž, Z. 1987: Vývoj a struktura osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku, Archeologické rozhledy 39, 601-621.
Smrž, Z. 1989: Archeologie a uhlí (v Severočeském hnědouhelném revíru), Ročenka Lidé a země 90, 74-81.
Smrž, Z. 1989: Archeologie v Severočeském hnědouhelném revíru, Památky, příroda, život 21, 37-47.
Salač, V. – Smrž, Z. 1989: Laténské sídliště u Lužice v SZ Čechách. Poznámky k sídlištní keramice stupně LT B v Podkrušnohoří a k možnosti existence oppida na vrchu Úhošti u Kadaně, Archeologické rozhledy 41, 549-576.
Neustupný, E. – Smrž, Z. 1989: Čachovice – pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů, Památky archeologické 80, 282-383.
Koutecký, D. – Smrž, Z. 1991: Pohřebiště bylanské kultury v Polákách, okr. Chomutov, I. díl, Památky archeologické 82, 166-223.
Smrž, Z. 1991: Výšinné lokality mladší doby kamenné až raného středověku v severozápadních Čechách, pokus o sídelně historické hodnocení, Archeologické rozhledy 43, 63-89, 177-178.
Smrž, Z. 1991: Výšinná naleziště pravěku až raného středověku v okrese Chomutov, Památky, příroda, život 23, 4-9.
Smrž, Z. 1991: La residenza nobile di Droužkovice. In: I Celti (katalog výstavy), Venetia – Milano, 185.
Smrž, Z. 1991: Droužkovice – an enclosed area of the early La tène period. In: Archaeology in Bohemia 1986 – 1990, Prag, 218-220.
Smrž, Z. 1991: Results of the study of settlement patterns in the microregion of Lužický potok (Lužice creek) in NW Bohemia. In: Archaeology in Bohemia 1986 – 1990, Prag, 170-177.
Štauberová, J. – Štauber, B. – Smrž, Z. 1991: Březno – rescue excavations of a Bronze enclosed settlement. In: Archaeology in Bohemia 1986 – 1990, Prag, 198-206.
Smrž, Z. 1991: Odpověď na polemiku J. Waldhausera (Polemika o tzv. laténských výšinných lokalitách v SZ Čechách), Archeologické fórum 2, 94-95.
Smrž, Z. 1991: Siedlungsgeschichtliche Studien in der Mikroregion des Baches Lužický potok im Kadaň – Gebiet, Veröffentlichungen des Museums für Ur- und Frühgeschichte Potsdam 25, 65-72.
Smrž, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestbömen – Pozdně halštatská hradiště a výšinná sídliště v severozápadních Čechách, Památky archeologické 83, 88-104.
Smrž, Z. 1992: Dvorec z pozdní doby halštatské u Droužkovic, Památky, příroda, život 24, 5-8.
Smrž, Z. 1993: Archeologové nad Chomutovskem, Památky, příroda, život 25, 1-5.
Smrž, Z. 1993: Archeologové nad Tušimicemi, Archeologické rozhledy 45, 523.
Smrž, Z. 1993: Nedovršené jubileum – kontinuita práce, Archeologické rozhledy 45, 686.
Bouzek, J. – Smrž, Z. 1994: Drei Fragmente attischer Keramik aus Droužkovice in Nordwestböhmen, Germania 72, 581-586.
Smrž, Z. 1994: Výsledky studia pravěkého přírodního prostředí v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku (severozápadní Čechy). In: Beneš, J. – Brůna, V. (eds.), Archeologie a krajinná ekologie, Most, 84-93.
Smrž, Z. 1994: Der frühlatènezeitliche Hof bei Droužkovice, bez. Chomutov (NW Böhmen). In: Schmotz, K. (Hrsg.), Archëologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, Deggendorf – Kelheim, 73-75.
Smrž, Z. 1994: Vývoj osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku (severozápadní Čechy), část I, Archeologické rozhledy 46, 345-394.
Smrž, Z. 1994: Menhir u Droužkovic, Památky, příroda, život 26, 39-41.
Smrž, Z. – Majer, A. 1995: Knovízské sídliště v Lišanech, okr. Louny. Výzkum, letecká prospekce a geodetické vyhodnocení, Archeologické rozhledy 47, 102-114.
Smrž, Z. 1995: Archeologie na Dolech Nástup Tušimice. In: Binterová, Z., Zaniklé obce Chomutovska, I. díl, Chomutov, 4-10.
Smrž, Z. 1995: Archeologie území vodní nádrže Nechranice. In: Binterová, Z., Zaniklé obce Chomutovska, III. díl, Chomutov, 7.
Smrž, Z. 1995: Podíl alkoholu na polidštění Keltů, Památky, příroda, život 27, 65-69.
Smrž, Z. 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen – Výšinné lokality knovízské kultury v severozápadních Čechách, Památky archeologické 86, 38-80.
Smrž, Z. 1995: Vztahy obytných a výrobních areálů v mikroregionech Lužického potoka a Hutné na Chomutovsku a na výšinných lokalitách knovízské kultury v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 47, 565-568.
Smrž, Z. 1995: Kulhavý poutník, Archeologické fórum 4, 100-101.
Smrž, Z. 1995: Luftbildarchäologie in Nordwest-Böhmen in den Jahren 1992 – 1994. In: J. Kunow (ed.), Luftbildarchäologie in Ost- und Mitteleuropa, Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 3, Potsdam, 237-239.
Smrž, Z. 1996: Aplikace metody letecké archeologie v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 48, 213-219, 279-280.
Smrž, Z. 1996: Kapitoly na str. 19-23, 24-30, 31-35, 49-50. In: Kolektiv autorů, Osud Mostecka, Most.
Smrž, Z. 1996: Das Frühlatènezeitliche Gehöft bei Droužkovice (Kr. Chomutov, NW Böhmen) – Časně laténský dvorec u Droužkovic (okr. Chomutov, SZ Čechy), Památky archeologické 87, 59-94.
Smrž, Z. 1998: Zur Besiedlung und natürlichen Umwelt Nordwestböhmens während der jüngeren und späten Bronzezeit. In: Hänsel, B. (Hrsg.), Mensch und Umwelt in der Bronzezeit Europas, Kiel, 427-439.
Smrž, Z. 1998: Archeologie z letadla, Geodetický a kartografický obzor 44, 7, 157-159.
Smrž, Z. – Buchvaldek, M. 1998: Hrob s A-amforou šňůrové keramiky z Krbic, Praehistorica 23, 9-15.
Smrž, Z. 1999: Grossflächige Ausgrabungen in Nordwestböhmen: Vom Ganzen zum Detail. In: Schmotz, K. (Hrsg.), Vorträge des 17. Niederbayerischen Archäologentages, Deggendorf, 191-207.
Smrž, Z. – Meduna, P. – Brůna, V. – Křivánek, R. 1999: Polní fortifikace z 18. – 19. století u obce Poplze, okr. Litoměřice, Archeologické rozhledy 51, 335-345.
Smrž, Z. 1999: Příspěvek letecké prospekce k poznání archeologického potenciálu území mezi Libočany a Soběsuky na Žatecku, Archeologické rozhledy 51, 517-531.
Smrž, Z. 1999: Mikroregion Hutné – historie, současnost a budoucnost výzkumu. In: Čech, P. (ed.), Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1993 – 1997, Most, 209-217.
Smrž, Z. – Brůna, V. 2000: Pohled do minulosti. Role letecké archeologie, GEOINFO 7/5, 36-38.
Smrž, Z. 2000: Vypovídací schopnost a efektivita letecké archeologie. In: Čech, P. – Dobeš, M. (eds.), Sborník Miroslavu Buchvaldkovi, Most, 239-242.
Smrž, Z. – Blažek, J. 2002: Nález bronzových srpů z hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří. K votivním nálezům z vrcholků kopců a hor, Archeologické rozhledy 54, 791-810.
Smrž, Z. – Křivánek, R. 2002: Panenský Týnec, okr. Louny: Znovuobjevená časně laténská mohyla, Archeologické rozhledy 54, 504-509.
Smrž, Z. 2002: Archeologie znovu nalézaného. In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného, Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla, Plzeň – Praha, 206-216.
Smrž, Z. 2002: Knovízsko – štítarské pohřebiště v Přezeticích, okr. Chomutov. In: Čech, P. – Smrž, Z. (eds.), Sborník Drahomíru Kouteckému, Most, 235-242.
Smrž, Z. 2004: Letecká archeologie aneb co všechno lze vidět ze vzduchu, Pilot (Bulletin Letecké amatérské asociace ČR) 7, 17-19.
Smrž, Z. 2006: Archeologové, mrcasníci a detektoráři, Archeologické rozhledy 58, 321-323.
Smrž, Z. 2006: Hlouběji než hroby. Hornické listy XIX, č. 6/2006, s. 24-25.
Smrž, Z. 2006: Rozchvácený depot bronzových náramků z výšinného sídliště knovízské kultury na vrchu Špičák u Mikulovic (okr. Chomutov). In: Hlavová, J. – Sýkora, M. (eds.), Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1998 – 2002, Most, 19-26.
Hošek, J. – Smrž, Z. – Šilhová, A. 2007: Sekera s raménky z vrchu Ostrý (k. ú. Březno, okr. Litoměřice) v Českém středohoří, Archeologické rozhledy 59, 336-352.
Smrž, Z. 2007: Archeologové na Dolech Nástup Tušimice. In: Doly Nástup Tušimice, Ročenka 2006. s. 97-101.
Smrž, Z. – Hluštík, A. 2007: Polní opevnění z roku 1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří: výsledky letecké prospekce a historického bádání, Archeologické rozhledy 50, 713-746.

Recenze:

Smrž, Z. 2000: Z. Klouček – P. Novák – B. Roedl – H. Žáková: Okres Louny – průvodce, Archeologické rozhledy 52, 371.
Smrž, Z. 2001: K. Geislerová – J. Unger (eds.): Výzkumy – Ausgrabungen 1993 – 1998, Archeologické rozhledy 53, 172.
Smrž, Z. 2003: N. Venclová: Výroba a sídla v době laténské. Projekt Loděnice, Praha 2001, Archeologické rozhledy 55, 839-844.
Smrž, Z. 2004: Vladimír Čtverák – Michal Lutovský – Miloslav Slabina – Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách. Libri, Praha 2003. Archeologické rozhledy 56, 234-237.
Smrž, Z. 2005: Miloš Čižmář: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha 2004. Archeologické rozhledy 57, s. 433-434.
Smrž, Z. 2006: Miloš Čižmář – Kateřina Geislerová edd.: Výzkumy – Ausgrabungen 1999-2004. Archeologické rozhledy 58, s. 597-598.
Smrž, Z. 2007: Matoušek, V.: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Muzejní a vlastivědné práce – Časopis společnosti přátel starožitností 3-4/2007, 252-254.  

Rozhovor

ZE ŽIVOTA LETECKÉHO ARCHEOLOGA
rozhovor s PhDr. Zdeňkem Smržem

■ Jak se člověk stane leteckým archeologem?
Spousta archeologů si po roce 1989 představovala, že bude létat a dělat leteckou archeologii. Pak nastoupili do letadla, udělalo se jim špatně a zjistili, že to nejde. Já trochu v legraci říkám takový bonmot, že leteckým archeologem může být jen ten, komu se nedělá špatně, kdo se nebojí v letadle a kdo dokáže sehnat peníze, protože letová hodina stojí 3-5 tisíc korun. V celých Čechách je pouhých sedm leteckých archeologů, z nichž jen tři jsou opravdu "profesionální".

■ V jakých letadlech jste létal?
Létal jsem snad ve všech typech letadel. Bohužel ale málo na Cessnách, které jsou k tomuto účelu nejlepší a nejspolehlivější, ale v mém regionu žádná není. Ze začátku, než jsem se to naučil, jsem létal i na dolnoplošnících. Ty mají tu nevýhodu, že když z nich chcete fotit, překáží vám ve výhledu křídlo. Piloti tenkrát říkali: Vy nevíte co po nás chcete, když jsem je přesvědčoval, aby letěli v takovém úhlu a náklonu, že bude možné fotit, a já jsem to tenkrát skutečně ještě nevěděl.

■ Jak vlastně dokážete vidět i téměř neviditelné objekty j na zemi?
Za těch deset let, co létám, jsem se hodně naučil. Čím víc člověk létá, tím větší má zkušenost. Vyhledávání objektů je hodně závislé na empirii - zkušenosti. Časem už víte podle typu krajiny a morfologie terénu, kde by něco mohlo být, a předpoklad se většinou naplní. Dalo by se tomu říkat informovaná intuice. Prostě letím \ krajinou a zaměřuji se na body, které mi připadají perspektivní. Ale také musím oblétnout každé obilné pole.

■ Opravdu se vám v letadle nedělá špatně?
Co se týče té otázky houpání žaludku: kdybych létal normálně, jako pasažér, asi bych na tom byl hůř. Ale protože má člověk neustále při rychlosti kolem 100 kilometrů za hodinu práci s navigací a vyhledáváním nalezišť a na krajinu se dívá hledáčkem fotoaparátu, prostě není čas. Nikdy mi nebylo špatně. I když je pravda, že po dvou hodinách neustálého kroužení nad krajinou mám někdy žaludek jako na vodě. Aby byla fotografie bezchybná, nalétává se neustále v zatáčce, třeba několikrát za sebou, až je pohled a následující snímek ideální. Pak se poodletí a naleziště vyfotografuje zdálky v kontextu krajiny, aby se dalo lokalizovat v mapě a zakreslit do ní. Přístroj GPS skoro nikdy nepoužívám, "svůj" region znám téměř nazpaměť, nebo stačí mapa.

■ A máte někdy v letadle strach?
Osobně si myslím, že spíše se člověk zabije v autě než v letadle. Ale když vám začne vynechávat motor (létá se bez padáku), což se mi asi třikrát stalo a vždy s dobrým koncem, není to nic příjemného a člověk má až do přistání dostatek času přemýšlet o životě. Nejlepší recept je po takovém zážitku letět co nejdříve znovu. Po přistání má i člověk pocit, že spolykal pár kilo kamenů, ale strach je pryč. Zůstává jen pokora. Letci sami jsou fatalisté a o letech se špatným průběhem či koncem nemluví (to jen kolegové a známí mi nikdy neopomenou povědět, kde a kdy zase spadlo letadlo). Vědí, že se to může stát každému z nich. Vždyť nedávno zahynuli v jednom roce bratří Tučkové, oba brilantní letci a prvý z nich i mistr světa v akrobatickém létání. Tomu se u prostě odlomilo křídlo továrního letadla. Druhému se uvolnil na ultralajtu kryt motoru, vletěl do vrtule a urazil jeden její list. Vibrace motoru pak letadlo doslova roztrhaly. 

1

/gallerous/get_image/smrz.jpg/normal