Anketa
Litvínovsko v číslech
Poslední komentáře
- Řekl bych, že to je
1 rok 38 týdnů zpět - Sprava
5 let 3 týdny zpět - Ještě postřech, který mi
5 let 16 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
5 let 16 týdnů zpět - Kdo strilel
5 let 17 týdnů zpět
Informace
Turisté usilují o železniční spojení s Holzau
Moldavskou železniční trať po stavila společnost pražsko-duchcovské dráhy ve třech na sebe navazujících úsecích. První vlak z Mostu do Oseka města vyjel 18. prosince 1876, 15. května 1877 do Hrobu a 6. prosince 1884 až do Moldavy. Do pravidelného provozu byl předán poslední úsek 18. května 1885. Od stejného roku bylo v pravidelném provozu i napojení do Saska. Stavba byla náročná finančně i stavebně - mosty, propustky, dva tunely a četné skalní zářezy. Na trati panoval čilý provoz nákladních vlaků, které vyvážely uhlí do Saska. Známé jsou i přímé osobní vlaky Praha – Moldava. Po 2. světové válce došlo k přerušení hraničního přejezdu a k obnově už nedošlo. Nákladní doprava do Moldavy stagnovala, ale na přelomu padesátých a šedesátých let citelně narostla rekreační doprava. V roce 1967 Severozápadní dráha v Praze zkoumala rentabilitu provozů a zvažovala zrušení tratě z Mostu do Moldavy.
Tehdejší okresní komise cestovního ruchu i komise dopravy ONV byly ochotny přistoupit na návrh za předpokladu, že se dráha postará o přepravu rekreantů jinými dopravními prostředky na vlastní náklady. Ke zrušení nedošlo. V polovině 80. let se uvažovalo o přepravě vápence z Německa pro vápnění zdejších překyselených lesů a půd pomocí dráhy. Byly sice podniknuty určité kroky, ale k realizaci nedošlo. V letech 1989-1990 byly zahájeny opravy obou tunelů, byla opravena polovina střechy moldavské výtopny, ale pro nedostatek peněz byly práce přerušeny. V rámci mezinárodního dne průvodců turistiky, který připadl na sobotu 21.února, vyjel mezi nádražím Moldava v Krušných horách a Saským nádražím v Holzhau historicky první autobus přes hraniční přechod Moldava.
Skupina českých i německých turistů na moldavském nádraží demonstrovala nutnost obnovy železničního spojení mezi Moldavou a sousedním Holzhau. Akci pořádal Spolek průvodců Tharandter Wald-východní Krušnohoří ve spolupráci s Partnerským spolkem Litvínov, o. p. s. Další akci na podporu propojení obou nádrží připravují na týden Evropské unie připadající na květen.
Komise dopravy Euroregionu Krušnohoří jedná již od roku 1999 o znovuobnovení chybějícího cca 8 km úseku tratě. K podpoře obnovení železniční tratě Moldava – Holzhau vyzval letos starosta města Dubí Ing. Petr Pípal všechny tratí dotčená města a obce. Starostové svoji podporu vyjádří podpisem pod společným prohlášením, které bude součástí Společného prohlášení Ministerstev dopravy České republiky a Svobodného státu Sasko k dalšímu rozvoji přeshraničních dopravních spojení: My, starostové měst a obcí, podél této tratě, prohlašujeme, že je naší snahou tuto trať držet v provozu a plně podporujeme veškeré aktivity, které povedou k propojení této tratě (pozn. red.: chybějící části Moldava – Holzhau) mezi městy Most a Freiberg.
Tímto projektem dojde ke zlepšení dopravního propojení mezi Českou republikou a Německou spolkovou republikou a zvýší se potenciál využití této části Krušných hor. Pro zefektivnění práce na projektu rekonstrukce a propojení tratě byla na německé straně ustanovena pracovní skupina pod vedením okresního hejtmana z Freibergu, na české straně byla 4. prosince 2008 ustanovena také pracovní skupina pod vedením starosty města Dubí za účasti starostů obcí a měst podél trati, konzula České republiky v Německu a zástupce Ministerstva dopravy ČR. Trať je apsána v seznamu památek v projektu Montanregion Erzgebirge a je snahou, aby se stala součástí památek chráněných UNESCO.
Znovuobnovení tratě Moldava - Holzhau
| [Jsem velmi rád, že tato iniciativa vůbec vznikla. O obnovení této trati jsem osobně uvažoval již v roce 1975, kdy jsem jako dospívající jezdil na rekreaci do blízkého Mikulova v Krušných horách. Výlet s kamarády motorovým vlakem na Moldavu býval pro mne vždy vrcholným zážitkem. Je škoda, že za poslední výhybkou na českém území trať mizela pod kamenným mostem do zarostlé trávy na německém území. V roce 2007 jsem se byl na tomto již volně přístupném hraničním přechodu podívat a jen mne mrzelo, že sice přechod hranice je již bez problémů, ale trať i po letech končí pod tím hraničním mostem. Tak bych přál všem příznivcům krušnohorské turistiky z české i saské strany aby se tato iniciativa konečně vyplnila a tento kout opět oživila téměř zapomenutá železniční trať spojující tak krásný region v obou sousedních zemích.
Poslat nový komentář