V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Friedrich Ludwig Jahn (11. srpna 1778, Lanz – 15. října 1852, Freyburg)
byl německý (pruský) pedagog a vlastenec. Je známý pod přezdívkou Turnvater Jahn, což v překladu znamená "otec gymnastiky" Jahn.
Život
Jahn se narodil ve městě Lanz v německé spolkové zemi Braniborsko. Mezi lety 1796 a 1802 vystudoval teologii a filologii na univerzitě v Halle. Po bitvě u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 se připojil k pruské armádě. V roce 1809 odešel do Berlína, kde se stal učitelem v klášterním gymnáziu a v plamannské škole. Když přemítal o tom, jak Napoleon ponižuje jeho rodný kraj, napadlo ho, že by mohl vrátit svým krajanům ducha prostřednictvím fyzické a morální síly gymnastiky. První Turnplatz, neboli tělocvičnu pod širým nebem, otevřel Jahn v Berlíně roku 1811, a Turnverein (gymnastický spolek) se rychle rozšiřoval. Mladí cvičenci byli učeni tomu, aby na sebe pohlíželi jako na členy stejného spolku, který se snažil o zrovnoprávnění jejich vlasti.
Tento vlastenecký duch byl dále posilován také v Jahnových spisech. V roce 1813 se Jahn podílel na vytvoření slavných Lützowových svobodných jednotek, skupině dobrovolníků v pruské armádě, která bojovala proti Napoleonovi. Jahn velel praporu sborů, ačkoli byl v téže době často zaměstnaný tajnou činností týkající se bezpečnosti. Po válce se Jahn vrátil do Berlína, kde byl jmenován státním učitelem gymnastiky, a hrál roli ve vytvoření studentských vlasteneckých spolků, neboli Burschenschaften, ve městě Jena. Jahn byl člověk drsný, výstřední a otevřený. Tato jeho povaha ho často přiváděla do konfliktů se zákonem. Jeden z těchto konfliktů měl za následek Jahnovo zatčení, a uzavření jeho berlínské tělocvičny. Do roku 1824 byl držen v mírném vězení v pevnosti Kolberg. Poté byl propuštěn, ale dostal příkaz držet se několik kilometrů od Berlína. Proto se přestěhoval do města Freyburg na řece Unstruta, kde žil až do své smrti v roce 1852, s výjimkou krátké doby v roce 1828, kdy byl převezen do města Kölleda, kde měl čelit obvinění z pobuřování.
V roce 1840 byl Jahn pruskou vládou vyznamenán železným křížem za svou statečnost v boji proti Napoleonovi. Na jaře roku 1848 byl zvolen oblastí Naumburg do německého národního parlamentu. Jahn zemřel ve Freyburgu, kde byl v jeho památku v roce 1859 vztyčen památník. Monumenty připomínající jeho práci a odhodlání stojí na mnoha místech bývalého Pruska, i na území současné České republiky (například město Aš).
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět