Anketa
Litvínovsko v číslech
Informace
Důl Kohinoor II. v Mariánských Radčicích
Důl Kohinoor II se nachází v Ústeckém kraji, severně od města Mostu v centrální Mostecké části severočeské hnědouhelné pánve (SHP) v okrese Most u obce Mariánské Radčice. Těžební činnost spočívala v hlubinné exploataci hnědouhelného ložiska, kterou důl provozoval v dobývacím prostoru Lom II, který se rozkládá v katastrálních územích: Mariánské Radčice, Lom u Mostu, Libkovice u Mostu, Konobrže, Růžodol, Dolní Litvínov a Louka u Litvínova.
Sloučením akciových společností Gewerkschaft Brucher Kohlenwerke, jež vlastnila doly Kohinoor I (tehdy Johann Schächte), Mořic a Gutmann a Dresdner Kreditanstalt., v jejímž majetku byly doly Pluto v Louce a Pavel v Horním Litvínově, vznikly podmínky pro založení dalšího velkého dolu na území katastru obce Mariánské Radčice.
Na pozemkové parcele č. 542/2 byla ještě pod závodní správou dolu Pluto v letech 1896 - 1897 hloubena větrná jáma pro dolové pole dolu Pluto, původně pojmenovaná Neuanlage Maria Radschitz, po uvedení do provozu byla pak přejmenována na "Kaisergrube".
V létech 1899-1900 byla na téže parcele č. 542/2 hloubena těžní jáma o širokém profilu, která později sloužila jako fárací jáma Dolu Kohinoor. Provoz nového dolu byl započat dne 4. listopadu 1901 a byl pojmenován Kaisergrube podle původního pojmenování jámy.
V dalších letech 1902-1905 byla postavena nová kotelna, šachetní budova, elektrárna a třídírna uhlí. V roce 1907 byla vyhloubena větrná jáma v Libkovicích, která byla na povrchu v roce 1912 opatřena zakládacím zařízením na plavenou základku (písek) a zároveň spojena s pískovým lomem v Braňanech vlečkou o délce 6,43 km pro dopravu písku.
V létech 1913-1915 byla v dolovém poli vyhloubena větrná jáma Mariánské Radčice a v roce 1923 doplněna základkovým zařízením.
Po první světové válce došlo k přejmenování dolů. Název Kaisergrube byl změněn a důl dostal název Jan II. V roce 1931 byl znovu přejmenován, a to na Kohinnor II.
Majetek Německorakouské důlní společnosti přešel po první světové válce na akciovou společnost Lomské uhelné závody, akciová společnost, jejíž majetek byl po okupaci revíru konfiskován a v rámci nucené arizace prodán 27. června 1940 společnosti SUBAG (Sudetoněmecká důlní akciová společnost).
V květnu 1945 byly na veškerý důlní majetek SUBAGu jmenovány národní správy a vznikly Hnědouhelné doly v severozápadních Čechách. Výměrem Ministerstva paliv ze dne 15.8.1945 byl název organizace změněn na Severočeské hnědouhelné doly v Mostě.
Na základě dekretu prezidenta republiky z října 1945 byly veškeré důlní podniky v severočeském revíru znárodněny a včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly Most – SHD, který byl zřízen ke dni 1. ledna 1946.
Po znárodnění byl důl Kohinoor II samostatným závodem národního podniku Severočeské hnědouhelné doly.
Na základě nové organizace se stal dnem 1. ledna 1952 samostatným národním podnikem v rámci trustu hlubinných dolů obvodního ředitelství v Duchcově.
Po zrušení trustů byl Důl Kohinoor závodem národního podniku Doly Vítězného února.
Na základě schválení investičního úkolu na rekonstrukci závodu Kohinoor II dne 1. července 1957 na S-SHD a později na MP v Praze, bylo s touto rekonstrukcí započato v roce 1960. Rekonstrukce spočívala ve vybudování celé řady nových zařízení, vyhloubení skipové jámy s oběhy vlaků v náraží, otevření IX. Pole (1. úsek), vyhloubení větrné jámy Oldřich náhradou za jámu Poseidon (ta byla v roce 1967 zasypána a zarubána), úpravě větrné jámy Venuše jako výdušné, postavení nových povrchových objektů a rekonstrukci a modernizaci objektů stávajících.
V 70-tych letech byla zahájena otvírka nového rozsáhlého revíru Východní pole, se zahájením těžby v roce 1976, v 80tých letech byla zahájena otvírka revíru Severovýchodní pole, připravovaného pro novou technologii dobývání mocné uhelné sloje - stěnování. Tato metoda v závěru životnosti dolu postupně nahradila do té doby hlavní těžební metodu – komorování na zával v lávkách. V roce 1983 byl proražen spojovací překop Kohinoor – Pluto, účelem bylo převedení těžby z dolu Pluto na důl Kohinoor a vytěžení uhelných zásob vázaných do té doby ochranným pilířem areálu Pluto. Těžba byla převedena v dubnu 1983.
Ze stejného důvodu došlo ke spojení dolů Kohinoor a Gottwald (později důl Alexander) ražbou 2 560 m dlouhého spojovacího překopu. Těžba byla z dolu Alexander byla na důl Kohinoor převedena v roce 1994. Od 1.1.1991 došlo ke změně názvu z bývalého DVÚZ k.p. na Doly Hlubina s. p., po založení Mostecké uhelné společnosti a.s. v roce 1993 se stal podnik Doly Hlubina s.p. divizí MUS a.s.,od roku 1994 byl začleněn do MUS a.s. . V lednu 1996 se započalo s likvidací hlubinných pracovišť Dolu Alexander v Hrdlovce, která byla ukončena v roce 1997.
V rámci útlumu uhelného hornictví bylo rozhodnuto o ukončení těžby na dole Kohinoor. Pro realizaci útlumového programu byla dne 1.2.2000 ustanovena samostatná akciová společnost Důl Kohinoor a.s. jako dceřiná společnost MUS, a.s. K 1.7.2001 byl v souvislosti s uzavřením Smlouvy o prodeji části podniku mezi MUS, a.s. a Důl Kohinoor a.s. převeden do společnosti Důl Kohinoor a.s. majetek lokality Ležáky – úsek asanace, od 1.7. 2002 byl do společnosti Důl Kohinoor a.s. včleněn důl Centrum. Řádná těžba na Dole Kohinoor byla ukončena k 31.8.2002, celkem bylo vytěženo 52 319 850 tun uhlí.
Poslední komentáře
1 rok 8 týdnů zpět
4 roky 25 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět
4 roky 38 týdnů zpět