Architekt Billy, na konečné v Litvínově, vymyslel na střeše takovýto "parčík" . Chybí ale lavičky, či případně nějaký strom, jenže ten by mohl prorůst do obchodu..:-)
Založení knihovny je možno datovat rokem 1888 zároveň s ustanovením Městského musea v Mostě, kdy mezi první dary muzeu patřily právě knihy, které se staly základem jejího fondu. Mezi první štědré dárce vzácných tisků patřil např. kvardián řádu minoritů v Mostě Augustin Schwarz. Po ustanovení Spolku přátel musea (Verein der Museumsfreunde in Brüx) roku 1894, který si stanovil za jeden z úkolů vybudovat knihovnu, která by plnila především funkci veřejně vzdělávací, byl fond knihovny systematicky doplňován nákupy především odborné literatury a periodik ( k největším nákupům došlo v letech 1894-1904).
Po roce 1902 byla získána knihovna ze zámku v Třebívlicích z pozůstalosti baronky Ulriky von Levetzow (3.572 sv.) . Dalším významným zdrojem doplňování fondu se staly pozůstalosti po mosteckých osobnostech jako např. Wenzlu Freyerovi a Carl von Pohnertovi (po r. 1923), Zachariáši Resslovi (1930), Josefu Konstantinu Beerovi (po r. 1933), Viktoru Patzeltovi (r.1941), Friedrichu Striebem (po r. 1942), Josefu Borovičkovi (1991), Heide Mannlové (2003) aj. Dále byly knihy získávány dary a převody ze školních a klášterních knihoven , např. z knihovny německého reálného gymnázia (převzalo knihovnu zrušeného piaristického gymnázia v Mostě), ze zaniklých spolků a organizací. V roce 1938 po zrušení českého Podkrušnohorského musea v Mostě (založeno r.1928 , převzalo knihovnu zrušeného spolku Vlastimil-založen r.1881) získalo Městské museum v Mostě veškeré jeho sbírky včetně knihovny.
Roku 1964 došlo k připojení knihovny zrušeného Městského musea v Litvínově a roku 1965 Městského musea v Hoře Svaté Kateřiny. Rukopisy a staré tisky byly soustředěny v Mostě v hlavním sídle knihovny (společenskovědné odd.). Ve valdštejnském zámku v Litvínově bylo umístěno detašované přírodovědné odd. muzea a pro potřeby odborných pracovníků a veřejnosti zde byla ponechána knihovna bývalého Městského musea v Litvínově doplňovaná výhradně přírodovědnou literaturou. Roku 1999 byla litvínovská knihovna přestěhována do Mostu a definitivně tak spojena obě pracoviště.
Fond knihovny:
Rozsah fondu knihovny činí celkem 36.300 svazků a je rozdělen do dvou základních částí :
sbírkové a specializované. Sbírková část (3.600 sv.) se dále dělí na historické fondy (rukopisy, inkunábule a staré tisky , ostatní konzervační fond) a regionální literaturu. Specializovaná část na specializovanou (odbornou) literaturu a periodika.
Mezi zajímavosti sbírky rukopisů (220 sv.) náleží např.mariánský traktát připisovaný Arnoštu z Pardubic ze 2.poloviny 14. století, graduál Jakuba z Plzně z let 1537-1544 zhotovený pro literátské bratrstvo působící při kůru děkanského kostela v Mostě, nazývaný "nešťastný kancionál", či kniha mistrovských zkoušek cechu mosteckých krejčí z let 1576-1.pol.19.stol.
Nejstarší inkunábulí (prvotisky -9 sv.) je Bible vytištěná v Norimberku roku 1478. Veškeré exempláře jsou v jazyce latinském.
Ve sbírce starých tisků (tisky do r.1800 - 1868 sv.) převládá literatura zaměřená na náboženství, přírodní vědy, medicínu, dějiny, právo, naučné slovníky atd. a odpovídá tak zaměření knihoven, které byly jejich původními majiteli (kláštery, školy,?). Mezi zajímavé tisky patří např. díla mosteckých a litvínovských významných osobností : Jiřího Pontana ( J.Bartholda z Breitenberku), Jakuba Pontana ( J.Spannmüllera ) , Westonie (Elizabethy Johanny Westonové ) a Adaucta Voigta. Převládá literatura v jazyce německém , latinském, českém, v menším množství i francouzském.
Ve fondu ostatního konzervačního fondu (historické tisky z let 1801-1860, ostatní zajímavé a vzácné tisky) se nachází zatím především literatura vztahující se k národnímu obrození a literatura zaměřená na dějiny , přírodní vědy a naučné slovníky.
Sbírková regionální literatura (po r.1861) mapuje oblast Mostecka, Litvínovska, Krušných hor , Českého středohoří , obecně i celých severních Čech v hranicích bývalého Severočeského kraje a přilehlou část Saska. Zvláštní pozornost je věnována dějinám hornictví v celé Podkrušnohorské pánvi a dokumentaci vývoje česko-německých vztahů obyvatelstva v pohraničí. K zajímavostem patří například vzorkovník na výrobu krušnohorských hraček ze zrušené hračkárny v Horním Jiřetíně z roku 1870. Do tohoto fondu náleží i regionální periodika.
Ve fondu specializované (odborné) literatury (32.700 včetně periodik , a to i nesbírkových regionálních) jsou nejvíce zastoupeny obory : vlastivěda, geografie, dějiny, pomocné vědy historické, dějiny umění, etnografie, dějiny vědy a techniky zaměřené především na hornictví, encyklopedie a naučné slovníky, biografie významných osobností, z přírodních věd především geologie a paleontologie, botanika, zoologie, ochrana přírody . Do této části náleží i nesbírková regionální literatura . Mezi zajímavé a rozsahem obsáhlejší části fondu patří například knihy z oborů numismatiky, muzikologie, dějin umění, literatura mapující dějiny 2.světové války a zoologie.
Specializovaná (odborná ) periodika odpovídají svým zaměřením fondu specializované literatury. Nejvíce zastoupena jsou opět periodika z oborů dějin, pomocných věd historických, umění a zoologie. Po roce 1974, kdy bylo vydáno první číslo Sborníku Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná, byla zahájena výměna publikací, díky níž se podařilo knihovně získávat kromě domácích i zahraniční periodika ( především zaměřená na ornitologii a entomologii) .
Zdroj
http://www.muzeum-most.cz
Poslední komentáře
36 týdnů 1 den zpět
49 týdnů 6 dnů zpět
49 týdnů 6 dnů zpět
50 týdnů 12 hodin zpět
1 rok 3 týdny zpět