Letos si připomínáme 110. výročí založení SOKOLA v Nové Vsi - Hrdlovce, jehož historie se díky nepřízni doby psala jen necelých 50 let. Původně malé zemědělské sousední obce Nová Ves a Hrdlovka tehdy zažívaly, společně s celým Podkrušnohořím, bouřlivý rozvoj. Díky hornictví přicházelo za prací mnoho Čechů a úplně se měnil ráz celé krajiny. S přílivem českého obyvatelstva začaly vznikat i první české spolky. Měsíc před úředním spojením obou obcí se z iniciativy br. Jana Kozojeda (1879 - 1950) schází 22. 1. 1899 ustavující valná hromada spolku s názvem Tělocvičná jednota SOKOL Nová Ves - Hrdlovka. Prvním starostou byl zvolen Jan Kozojed, známý bojovník za českou školu.
K jeho spolupracovníkům a zakládajícím členům patřili bratři O. Balatka, B. Mudrych, A. Batěk, J. Trefný, V. Ječmen a další. V krátké době se přihlásilo kolem 60 členů a cvičilo se v hostinci A. Loosové. Po vypuknutí 1. světové války se do čs. legií v zahraničí přihlásilo téměř 30 odchovanců Sokola a mezi padlými byli bratři Vílém Melichar, Josef Zikeš (oba padli u Zborova) a Jan Bříza (padl u Irkutsku). Starosta Sokola Kozojed se v říjnu 1918 stal předsedou revolučního Národního výboru a od roku 1919 byl prvním českým starostou. V nově vzniklé republice Sokol zakoupil v roce 1922 pozemek pro stavbu vlastní sokolovny a příští rok byly zahájeny stavební práce. Hrdlovský Sokol v té době podporovala ochranitelka Sokol Střešovice. Už 27. 6. 1925 byla sokolovna slavnostně otevřena. Vedle pravidelného cvičení zde probíhaly schůze, hrálo se divadlo a podobně.
Od roku 1926 byla novou ochranitelkou TJ SOKOL na Menším městě Pražském, která do obce uspořádala zájezd 105 bratrů a sester s vlastní kapelou, která 19. 9. uspořádala před radnicí promenádní koncert. V roce 1931 pořádal hrdlovský Sokol 56 kulturních a zábavných akcí! Při zkouškách na Josefský večírek 18. 3. 1933 začala náhle sokolovna hořet, ale díky rychlému zásahu hasičů a dobrovolné práci členů se škody podařilo za několik týdnů odstranit. Oslavu 35. výročí Sokola zkalila lednová katastrofa na dole Nelson, při níž zahynulo i několik členů jednoty.
Na valné hromadě 18. 3. 1934 bylo rozhodnuto, že Sokol daruje sokolským vdovám na každé dítě 400 Kč. Po německé okupaci odešli mnozí sokolové do vnitrozemí a mnozí se zapojili do odboje (J. Touška, Jar. Kiezler, J. Holas, F. Musil a další). Bratr Karel Broný byl za ilegální činnost vězněn a 12. 11. 1944 byl umučen v bavorském Flossenbürgu. Dne 8. 5. 1945 byla Hrdlovka osvobozena a sokolové se autem vydali do Litoměřic pro politické vězně. U Ohníče byli přepadeni SS many a při přestřelce byli zraněni J. Kiezler a Vlasta Kulichová. Oba přežili a vězně dopravili do Hrdlovky. Při jiné přestřelce byl zabit br. Šíf, který měl pomníček u Nového Dvoru (o jeho osudu po likvidaci obce jsme pátrali neúspěšně). Sokolovna za okupace sloužila jako sklad potravin a zeleniny a byla v dezolátním stavu.
Z iniciativy Josefa Bárky se 8. 6. 1945 sešla obnovující valná hromada. Starostou se stal br. J. Bárek, místostarostou Ant. Batěk, jednatelem Fr. Dlouhý, náčelníkem F. Volf ml. aj. Ač byl zvolen i správce sokolovny, postavilo se tehdejší vedení MNV zcela absurdně proti vydání sokolského majetku... K vydání došlo až po intervenci Čs. obce sokolské v Praze. Už 23. 7. 1945 bylo zahájeno cvičení žactva a za týden i dorostu a členstva. Místní funkcionáři však Sokol nenechali na pokoji a už na podzim 1945 vyvíjeli tlak za tzv. sjednocení tělovýchovy (ve skutečnosti šlo o ovládnutí sokolského majetku!). V roce 1946 na první poválečné řádné valné hromadě byl starostou zvolen br. Jaroslav Kiezler a další činovníci.
Došlo také k předání spolkových praporů, které před okupací odvezl br. Václav Ječmen do Tyršova domu v Praze (velký prapor se dochoval dodnes). Sokol měl v tomto roce přes 170 členů. V roce 1947 proběhla přestavba sokolovny a začaly přípravy na župní i všesokolský slet. Do historie se zapsala valná hromada z 18. 1. 1948 se zásadním projevem župního starosty JUDr. Aloise Palečka. Nikdo v té době netušil, že jde o valnou hromadu Sokola Hrdlovka poslední... Za měsíc došlo ke komunistickému puči a Sokol byl první na řadě... Už 4. 4. 1948 se Hrdlovka opět zapsala do historie - jako v první obci v republice zde dochází k tzv. sjednocení tělovýchovy.
SOKOL, Dělnická tělocvičná jednota a Hornický sportovní klub jsou násilím spojeny do jedné organizace. Poté se ještě mohl konat na dlouhou dobu poslední XI. všesokolský slet, který se stal nejvýznamnějším protestem proti novému režimu. Po sletu se začalo vylučovat; vyakčněni byli F. Dlouhý, F. Kohout mladší i starší aj., mnozí další odešli „dobrovolně", činnost ochabovala a následně úplně skončila. Nový režim se konečně zmocnil sokolovny a novou organizaci naoko ještě nazval Závodní sokolská jednota dolu president Gottwald, ale ta už neměla s původním Sokolem vůbec nic společného... SOKOL v Hrdlovce se už neobnovil ani v nadějném roce 1968 a v důsledku likvidace obce tudíž ani po roce 1989... Za téměř 50 let trvání se však nesmazatelně zapsal nejen do historie hornické obce, ale celého sokolského hnutí!
Poslední komentáře
3 roky 35 týdnů zpět
7 let 3 dny zpět
7 let 14 týdnů zpět
7 let 14 týdnů zpět
7 let 14 týdnů zpět