Od počátku století do třetí třetiny byl v Dolním Jiřetíně nepatrný nárůst obyvatel, bouřlivý růst obyvatelstva pak začal v posledních třiceti letech 19.století.
Růst obyvatel souvisel s potřebami dolů. Ty vznikají od konce 70. let v katastru obce ja¬ko houby po dešti. Tak v roce 1878 je to Quidu I, 1881 Quido II., 1886 Humboldt I, 1888 Centrum I, 1890 Humboldt II, 1891 Kolumbus a 1904 Quido III.
Pro nové zaměstnance dolů se hledalo ubytování ve statcích, na půdách, v přístavcích dosavadních domů. V roce 1890 byly pro horníky postaveny první hornické kolonie (Dělnická ul. č. 107 —112, 119). Tyto kolonie jsou dokladem ubytování pracujících v období počátků průmyslové těžby. Zatím, co v době vzniku byly ještě relativně slušným bydlením, v krátku se, stálým růstem obyvatel, špatnou údržbou a růstem nároků mění v bědné brlohy. Dolnojiřetínská kolonie patřila k významným památkám života horníků. Zaniká počátkem 90 let 20.století společně s obcí.
Život v Hornické kolonii
Na dole Humboldt I, II a Centrum byly postaveny hornické kolonie. Tyto hornické kolonie byly stavěna jako souvislý celek s průjezdy domů. Každý dům měl dvě místnosti v přízemí a dvě místnosti v 1. patře, do kterého vedly pavlačové schody. Nad každým průjezdem byla velká místnost o celkové ploše 48m čtverečních, která byla vyhrazena pro ubytování naverbovaných horníků. Této místnosti, ve které byli horníci ubytováni, se říkalo "Mauschaftka". Vedle této ubytovny bydlel též ženatý horník, jehož manželka se starala o strávníky, prala jim prádlo, vařila a budila, když byl čas jít do práce.
Poslední komentáře
3 roky 24 týdny zpět
6 let 1 týden zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 2 týdny zpět
7 let 3 týdny zpět