Historie Litvínovska

Měřiči vytvořili unikátní účelovou mapu vývoje osídlení v oblasti Mostecká pánve od roku 1938 do roku 1998 vznikla na pracovišti geografického informačního systému odboru měřictví a geologie (OMG). Na myšlenku zmapovat stav osídlení v této oblasti v minulých desetiletích přišel hlavní důlní měřič MUS Jan Blín.

„Inspirovala mé přednáška z GIS Ostrava 2008 o využití stalých map pro výzkum krajiny, prezentovaná ČVUT Praha. Úvahy o vzniku této mapy se však objevily už dříve, například když jsme debatovali se zástupcem závodního lomů Antonínem Dymákem o tom, kde bylo nádraží v Albrechticích nebo s výrobním ředitelem Vladimírem Roučkem, kde byla původně obec Souš," vysvětlil Jan Blín.

Hlavním podkladem pro vznik mapy se staly letecké snímky oblasti z let 1938, 1953,1964,1975,1987 a 1998, které pořídil Vojenský topografický ústav Dobruška. Úkolem Jana Češpivy v oddělení mapových podkladů bylo transformovat tyto letecké snímky do souřadnicového systému SJTSK, ve kterém běžně v OMG vznikají nové digitální vyžadovala velmi dobrou orientaci v oblasti Mostecké pánve a byla obtížná především proto, že většinu objektů ze starých leteckých snímku v oblasti těžby uhlí již na dnešní mapě nenajdeme. „Další práce realizovaly na pracovišti GIS Tereza Koudelková a Michaela Holá. Tady se také zrodil nápad, že k této mapě vznikne i plošný vývoj zastavěného území sídel, fotografická příloha atd," konstatoval Jan Blín, který také popsal postup prací: „Nejprve byla provedena vektorizace (zakreslení) hranic íntravilánu sídel a ostatních zastavěných ploch, významnějších silničních komunikací a Železničních tratí postupné pro všech Šest roků snímkování.

Přesnost kresby byla optimalizována vzhledem k měřítku výsledné mapy i ke kvalitě jednotlivých leteckých snímků. Často bylo kde se na historickém černobílém snímku nachází rozhraní mezi zastavěnou plochou a volnou krajinou, a tak bylo nutné spolehnout se jen na vlastní úsudek. Cenným zdrojem při této práci bylo také několik naskenovaných historických map z první poloviny 20. století." Porovnáním ploch sídel pak byly vyhodnoceny nově vzniklé zastavěné plochy v období mezi snímkováním a také plochy sídel, které byly zlikvidovány. „Přírůstky a úbytky" se zakreslily ve dvou barevných Škálách. Ze silničních a železničních komunikací se vybraly jen ty, které dnes již neexistují. Mapa byla dále doplněna názvy sídel v češtině, v němčině a v případě zaniklých obcí také rokem zániku. Podle historických map, odborné literatury a internetových zdrojů se do mapy umístily také názvy významnějších hlubinných dolů s rokem ukončení jejich těžby. Výsledkem této práce bude hned několik map, například rozsah zastavěného území v Mostecké pánvi v letech 1938 1998, mapa 1998 a mapy osídlení pro jednotlivé roky snímkování.

První mapové výstupy se v OMG začaly tisknout na konci dubna.Získaná grafická data budou převedena také do Geografického informačního systému MUS, jako jeho zvláštní samostatná část, po zprovoznění nové verze webové aplikace GIS MUS. Uživatelé budou moci pracovat individuálně s vrstvami mapy (úbytky a přírůstky pro jednotlivá období) a prohlížet si je společně s aktuální ortofotomapou oblasti. K zaniklým obcím najdou také informace o historii obce, doplněné historickými pohlednice mi nebo fotografiemi. „V budoucnu bude také možné využít informace o poloze zrušených sídel při plánováni postupující těžby (např. v oblasti obcí Holešice a Hořany). Na místě některých sídel nebo usedlostí mohly zbýt po likvidaci v zemi například základy budov nebo části potrubí a je dobré vědět, kde se taková místa nacházejí a dopředu s tím počítat. To byl vlastně i hlavní důvod realizace této mapy informace pro báňské projektování .

Z pohledu jednoho z tvůrců se mi existence této unikátní mapy jeví jako velmi užitečná, jak pro pamětníky zaniklých sídel, tak pro mladou generaci lidí, kteří se již narodili v těžbou přetvořené krajině (mezi něž patřím i já). Práce na tvorbě mapy byla pro mne velmi zajímavým, i když mnohdy smutným pohledem do historie a jsem ráda, že tento pohled bude umožněn více lidem. Existence těchto informací je velmi důležitá pro pochopení vlivu těžby a rozvoje průmyslu na podobu krajiny a osídlení. Také pro MUS je dobré, že má zájem o mapování historie osídlení regionu, ve kterém působí a dokáže ji vhodně prezentovat.