Objekt má být, nebo měl být v Litvínově.
Na fotce je sice vidět uniformovaná osoba, ale podle dalších osob bych tipoval na personál restaurace...
- Řekl bych, že to je
3 roky 35 týdnů zpět - Sprava
7 let 3 dny zpět - Ještě postřech, který mi
7 let 14 týdnů zpět - O tomto, že ženy zastřelených
7 let 14 týdnů zpět - Kdo strilel
7 let 14 týdnů zpět
Ke 115. výročí založení TJ Sokol Horní Litvínov
Městskému úřadu v Řevnicích odešla 15. prosince 1934 z TJ Sokol Horní Litvínov zajímavá žádost: „Žádáme nyní u zemského úřadu v Praze o schválení našich stanov, ve kterých musíme ještě vyplniti jméno dědice, kterému by připadlo jmění jednoty, kdyby tato zanikla dříve, než učiní poslední ustanovení o jmění a nebylo by tu už ani župy ani ústředí. Jelikož k místní obci nemáme důvěru a známe zato mnoho občanů řevnických z četných zájezdů k nám do Horního Litvínova, kteří požívají našich velkých sympatií a kteří nám dávají záruku, prosíme Vás, smíme-li napsati do stanov obec řevnickou jako dědice jmění Tělocvičné jednoty Sokol v Horním Litvínově v případě shora označeném.“ Podepsáni: starosta A. Kolečko a jednatel Pařízek. TJ Sokol Řevnice dne 22. prosince 1934 doporučil obecnímu úřadu městyse Řevnice, „aby žádosti naší svěřenky TJ Sokol v Horním Litvínově bylo vyhověno“. Již 28. 12. 1934 OÚ Řevnice odeslal TJ Sokol Litvínov rozhodnutí městské rady „aby Vaší žádosti, která je pro obec poctou a projevem důvěry, bylo vyhověno.“ Systém partnerství, tj. ochranitelky z vnitrozemské české obce a svěřenky, tj. menšinového českého spolku v německém pohraničí, byl velmi rozvinutý.
Netýkal se jen Sokola, např. v roce 1924 založený Sbor dobrovolných hasičů Chudeřín měl svou ochranitelku ve SDH Kutná Hora. Spolky udržovaly čilý styk. Chudeřínská rodačka Jiřina Grešlová- Klimtová si dosud z dětství pamatuje vánoční dárky pro sokolské děti z Řevnic. Historické informace, snímky a dokumenty, včetně almanachu Řevnice 750 let, zaslal předseda letopisecké komise města Řevnice MUDr. Jindřich Kőnig současnému starostovi TJ Sokol Litvínov-Lom Miroslavu Skořepovi. Společně se podařilo objasnit další zajímavou historii. Smluvený dědický vztah se v důsledku předválečných událostí bohužel brzy naplnil: během záboru pohraničí a 2. sv. války uschovali řevničtí sokolové archiv litvínovského Sokola. Zachráněný fond je dnes uložen v Oblastním archivu v Mostě. Odborný učitel české měšťanky, český městský kronikář a sokolský funkcionář Eduard Morávek musel v roce 1938 v důsledku záboru pohraničí opustit Horní Litvínov. Našel azyl právě v Řevnicích, dokonce se tady podruhé oženil. Vzal si sestru JUDr. Antonína Hřebíka z Řevnic, poválečného starosty celé Československé obce sokolské. Jiřina Grešlová-Klimtová svého třídního učitele Morávka charakterizuje: přímý chlap, neznal úhybné manévry. Jeho další osud byl poplatný poválečnému vývoji. Eduard Morávek učil a byl vzdělavatelem Sokola. Zatímco jeho švagr Hřebík stačil v květnu 1948 emigrovat, jeho v srpnu zatkla Státní bezpečnost. Státní soud v Praze ho odsoudil pro trestný čin přípravy úkladů o republiku k 2,5 letům těžkého žaláře.
Po propuštění z vězení měl zakázáno učit, pracoval jako pomocný dělník, naposledy jako průvodčí tramvaje v Praze. Zemřel v roce 1982, pohřben je v Řevnicích. O další osobnosti, která spojila Řevnice a Litvínov, jsme si překvapivě přečetli v řevnickém almanachu. „Historie řevnického volejbalu se úzce váže k historii TJ Sokol. V rámci aktivit sokolských cvičenců se v polovině 30. let vytvořila skupina nadšenců kolem E. Velenovského, která začala hrát volejbal jako doplňkový sport.“ A dále: „Počátky ženské odbíjené spadají do 40. let, kdy se opět pod vedením E. Velenovského vytvořila skupina členek Sokola, která se odbíjené věnovala.“ Z almanachu sepsaném řevnickou letopiseckou komisí se dovídáme, kde získal sportovní základy známý litvínovský sportovec Eduard Velenovský (1916– 2002). V roce 1945 byl vyslán pražskou spořitelnou do pobočky Horní Litvínov. Funkcionáři Čechie Litvínov zjistili, že hraje dobře hokej: „Když dáš Lomu 3 góly, dáme vám byt. Dal jsem jich 7 a dostali jsme byt ve Smetanově ulici,“ vyprávěl nám kdysi. Závodně sportoval dlouho, hokej hrál do 40, v atletickém oddíle házel diskem do 50 a volejbal hrál do 60 let! V roce 1951 byl duší party, která získala zatím nejvyšší volejbalový úspěch našeho města – probojovala se do 1. ligy.
Dosud je známé jeho volejbalové přátelství se zemřelým děkanem Oldřichem Vinduškou. Historické informace motivovaly malou skupinku litvínovských turistů, aby začátkem července navštívili v Řevnicích členy letopisecké komise, předsedu MUDr. Jindřicha Kőniga a kronikáře Ing. Josefa Beneše. Kronikář se narodil v roce 1924. Dobře si pamatoval oba Eduardy, Morávka až do jeho zatčení. Hned v úvodu s humorem sdělil: „U vás v Litvínově mi patří asi 200 cihel.“ Z chlapeckých let si pamatoval, že za jeho maminkou přišel řevnický Sokol se subskripční listinou. Přemluvil ji, aby do sbírky na cihly připravované stavby sokolovny v Horním Litvínově darovala místo 50 rovných 100 Kč. „To byly velké peníze a při tehdejší ceně jedné cihly…,“ dodal kronikář s úsměvem. Úsměvná však není skutečnost, že sokolovna, dostavěná v lednu 1938, byla v majetku litvínovského Sokola pouhé 4 roky. Na závěr z české kroniky úryvek z 52 veršů, které složil a přednesl kronikář E. Morávek v roce 1936 na oslavách 40. výročí založení Sokola Horní Litvínov:
Když nové století již před branami stálo a čekalo, až jeho přijde čas, by v nových ideálech srdce rozevlálo a novým vítězstvím razilo cestu zas, pták Sokol zakroužil nad krovy omšelými našeho městečka v tu šťastnou hodinu a hledal dlouho zraky pátravými, kde nalezl by místo pro svou rodinu.
Řevnický kronikář Ing. Josef Beneš a MUDr. Jindřich Kőnig nám v červenci 2011 v Řevnicích ukázali hrobku rodin JUDr. Hřebíka a bývalého učitele a kronikáře H. Litvínova E. Morávka.
Poslat nový komentář