V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Mostecké pracoviště Státního oblastního archivu v Litoměřicích bylo zřízeno v roce 1996 poté, kdy v důsledku změněných společenských podmínek došlo ke zrušení Generálního ředitelství koncernu Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě (jehož byl Sdružený koncernový archiv v Mostě-Velebudicích součástí) a ke vzniku samostatných těžebních podnikatelských subjektů.
Budova archivu v Dělnické ulici č.16 byla uvedena do provozu na podzim roku 1982 a byla vybudována jako náhrada za likvidované objekty ve starém Mostě. Ve své době to byla jedna z mála nově postavených a účelově vybavených staveb v republice sloužící výhradně archivním účelům, vybavená posuvnými kompaktními skříněmi k ukládání archiválií.
Areál dopravních služeb a pomocných provozů SHD v Mostě-Velebudicích, jehož byl depozitář Velebudice součástí, byl navržen Báňskými projekty Teplice (ing. Křesák) a postaven n.p. Montostavem Košice. Na přelomu 70. a 80. let stála celá investice 11 milionů korun (z toho vnitřní vybavení 4 mil.Kč).
Vedle archivu Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě v něm sídlila i podniková spisovna generálního ředitelství SHD.
Ke zřízení podnikového archivu SHD došlo ovšem již mnohem dříve , v roce 1947, a jeho hlavním cílem byla záchrana registratur starých těžebních společností a dolů před neodbornými skartacemi a ničením.
První odbornou archivářkou se zde v roce 1952 stala PhDr. Zdeňka Frõhlichová. Archiv sídlil ve sklepních a nádvorních místnostech správní budovy a ve škole Na Komendě, které byly naprosto nevyhovující nejen z hlediska prostorového, ale nezajišťovaly ani základní podmínky pro bezpečné uložení písemností. Proto bylo rozhodnuto pro potřeby archivu rekonstruovat památkově chráněný objekt na nám. gen.. Svobody (čp.176 na tzv. II. náměstí) v Mostě (viz foto č.1).
S ohledem na hospodářský význam SHD, na důležitost archivních materiálů uložených v podnikovém archivu a na perspektivu narůstání cenných archivních fondů byl sdružený podnikový archiv SHD (SPA SHD) zařazen sdělením ministra paliv a energetiky z roku 1961 do I. kategorie podnikových archivů. V roce 1968 v něm bylo uloženo na 1.200 bm archiválií a přes 10.000 důlních map a plánů, které obhospodařovaly dvě stálé pracovnice a tři brigádníci.
V roce 1975 bylo na základě rozhodnutí Archivní správy ministerstva vnitra (a po dohodě se SOA v Litoměřicích) na SPA SHD delegováno metodické řízení spisoven na jednotlivých podnicích SHR a současně rozhodnuto o jeho zařazení mezi archivy s trvalou perspektivou.
Vzhledem k tomu, že likvidace starého Mostu postupovala rychleji než výstavba nové archivní budovy v Mostě-Velebudicích, došlo na podzim roku 1976 k opětovnému stěhování podnikového archivu, tentokrát do provizoria v ulici Svatopluka Čecha čp. 1045.
Po rozpadu koncernu SHD a zrušení GŘ se objevily značné problémy s financováním a organizačním začleněním archivu. Ač nově vzniklé akciové společnosti uznávaly opodstatněnost existence centrálního archivu a důležitost materiálů v něm uložených a zpočátku se podílely na jeho finančních nákladech, vedení SHD Komes, a.s. Most, kam byl od roku 1989 podnikový archiv SHD začleněn, spatřovalo jedinou možnost dalšího udržení v prodeji objektu. V roce 1992 byla proto uzavřena smlouva nejdříve o pronájmu prostor k ukládání archiválií mezi ministerstvem vnitra, resp. SOA Litoměřice a SHD-Komes, v roce 1996 celou archivní budovu ministerstvo vnitra zakoupilo. Postupně sem byly přesunuty archiválie ze zrušeného depozitáře SOA Litoměřice na Skalce ve Vlastislavi, též část fondů 1. oddělení z centrály v Litoměřicích a pobočky Státního oblastního archivu v Žitenicích.
Jádrem uložených materiálů jsou hornické fondy důlních společností a firem z bývalého podnikového archivu SHD (organizační vývoj revíru vyšel jako zvláštní číslo 7 Technicko-ekonomického zpravodaje Hnědé uhlí v roce 1988, o rok později byl vydán Průvodce po archivních fondech a sbírkách Sdruženého koncernového archivu SHD, Most).
V 90. letech sem byly postupně přesunuty podnikové archiválie ze zrušeného depozitáře na Skalce ve Vlastislavi z různých průmyslových oborů - sklářství, potravinářství, textilní výroba, chemie, farmacie, strojírenství, zbrojní výroba, hutnictví apod., které dokumentují vývoj průmyslového podnikání v severních Čechách. Na pracovišti Most je uložena rozsáhlá sbírka důlních map a plánů, která čítá na 26 500 kusů a je hojně využívána báňskými odborníky. Jsou do ní průběžně zařazovány nově přejímané přírůstky z likvidovaných dolů. Nejstarší mapy pocházejí z let 1747-1767 a zobrazují těžbu rud na Hoře Svaté Kateřiny. Po převezení archivních fondů báňských úřadů z centrály v Litoměřicích lze na našem pracovišti studovat vývoj hornického podnikání v revíru od počátku 19. stol.
Vedle materiálů podnikových jsou u nás deponovány archiválie zrušených krajských národních výborů Liberec a Ústí nad Labem, písemnosti německé okupační správy Sudet (Říšské místodržitelství Liberec a Župní samospráva Liberec), německé okupační soudy, zájmové organizace a spolky apod.
Z žitenické pobočky jsou na pracovišti v Mostě uloženy účetní archivy Lobkoviců, Dreherů a Wünscheků, archiválie zrušených státních statků a výzkumných zemědělských ústavů.
Celkově je na pracovišti Most uloženo 906 archivních souborů o rozsahu cca 3 km, široké časové rozpětí zahrnuje roky 1454-2004, přičemž podnikové písemnosti pocházejí z let 1713-2004, materiály 1. oddělení zahrnují časové období 1850-1989, archiválie pobočky Žitenice 1454-1996.
Poslední komentáře
2 roky 17 týdnů zpět
5 let 34 týdny zpět
5 let 48 týdnů zpět
5 let 48 týdnů zpět
5 let 48 týdnů zpět